Znalecký posudek je hojně užívaným důkazním prostředkem v civilním, trestním řízení, a nakonec i ve správním řízení. Jestliže rozhodnutí soudu závisí na posouzení skutečnosti, ke které je zapotřebí odborných znalostí, dochází zpravidla k ustanovení znalce. Pravidelně je využíván například k ocenění majetku, k ohodnocení bolestného nebo rozsahu vad na nemovitosti.
Požadavky na osobu znalce
Každý znalec musí splňovat požadavek odborné způsobilosti pro daný obor a odvětví. Vedle toho i např. trestní bezúhonnost a plnou svéprávnost. Jestliže znalec splní všechny podmínky, je zapsán do seznamu znalců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Jen výjimečně může soud pověřit osobu, která v seznamu znalců není zapsána. Týká se to hlavně případů, kdy pro požadovaný obor není znalec vůbec zapsán nebo v seznamu zapsaný znalec posudek nemůže z nějakého důvodu provést. Osoba znalce musí být vždy nestranná a nepodjatá. Jestliže má znalec nějaký poměr k věci, vztah k účastníkům řízení (nebo i k osobě soudce), pak musí tuto skutečnost sdělit soudu a ustanoví se pro věc znalec nový.
Náležitosti znaleckého posudku
Každý znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Znalecký posudek může mít formu ústní i písemnou, v praxi se ale nejčastěji setkáme s písemným vyhotovením znaleckého posudku. Při vypracovávání znaleckého posudku může znalec nahlížet do spisu. Dokonce soud může uložit účastníkovi (i jiné osobě), aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal nutná vysvětlení nebo se např. podrobil lékařskému vyšetření.
Pokud se Vám dostane znalecký posudek do rukou, nejprve spatříte jeho titulní stranu, následně zadání posudku. V zadání posudku se dozvíte subjekt (např. konkrétní osoba nebo i soud), který si znalecký posudek „objednal“ a jaké položil znalci otázky. Znalec následně popíše zkoumanou skutečnost (jedná se o tzv. znalecký nález) a formuluje své závěry, tj. zodpovídá otázky a náležitě je odůvodňuje. Znalecký posudek by měl rovněž obsahovat výčet podkladů, se kterými znalec pracoval. Nakonec znalecký posudek obsahuje závěr a znaleckou doložku. V té je identifikován konkrétní znalec a evidenční číslo znaleckého posudku, dále otisk znalecké pečeti.
U vyhotoveného znaleckého posudku soud zejména posuzuje, jestli došlo ke zodpovězení položených otázek, a zda odůvodnění odpovídá logickému postupu a myšlení a znalec přihlédl ke všem známým skutečnostem. Pokud by znalec poskytl nepravdivý, neúplný nebo hrubě zkreslený posudek, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.
Otázky zodpovězené znaleckým posudkem
Mnohdy Vám může připadat, že položené otázky znalci jsou nejednoznačné nebo příliš obecné. Říkáte si, proč se např. soud znalce rovnou nezeptá, zda se jedná o skrytou vadu, nebo kdo nese vinu za dopravní nehodu? Bohužel znalci nepřísluší odpovídat na právní otázky a hodnotit ostatní důkazy, neboť to náleží pouze soudu. Nelze tak položit znalci otázku, zda se skutečně jedná o skrytou vadu na nemovitosti, nebo jestli v konkrétním případě jde o ublížení na zdraví nebo zvlášť závažné ublížení na zdraví apod. Naopak vhodnou otázkou je např. co způsobilo zatékání do budovy, jaké náklady bude třeba vynaložit na odstranění vad apod.
Znalecký posudek jako důkaz
Znalec nemusí být ustanoven pouze soudem. Znalecký posudek si může objednat např. kterýkoli z účastníků řízení a následně jej navrhnout k provedení důkazů. Ovšem soud nemá povinnost provést všechny navrhované důkazy, a to ani v případě znaleckého posudku. Pokud ale soud kterýkoli z důkazů odmítne, musí tuto skutečnost náležitě odůvodnit. Ačkoli se zdá, že má znalecký posudek fakticky větší hodnotu, není nikterak nadřazen jiným důkazním prostředkům, jako je např. výslech svědků, listinných důkazů či ohledání předmětu. Každý z důkazů tak musí soud hodnotit podle své úvahy, a to jednotlivě nebo ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy. Od toho, zda znalecký posudek zadal orgán veřejné moci nebo osoba na základě smlouvy se znalcem, se odvíjí i sazba za vypracovaný znalecký posudek. Smluvená sazba bude výrazně vyšší, než kterou má znalec zákonem stanovenou při ustanovení znalce například soudem.
Revizní znalecký posudek
Po vypracování znaleckého posudku soud zpravidla znalce ještě vyslechne. Jestliže by existovaly jakékoli pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, požádá se znalec o vysvětlení. Pochybnosti mohou vyvstat např. kvůli metodě užité znalcem, která je zastaralá, nebo není ze znaleckého posudku zřejmý logický postup, který by vedl k závěrům znalce, případně celková nesrozumitelnost znaleckého posudku apod. Pokud navzdory vysvětlení znalce je znalecký posudek v některé z částí stále neúplný či nejasný, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Jedná se o tzv. revizní posudek.
Může se také stát, že se závěry znaleckého posudku z různých důvodů nebudete souhlasit. Jestliže znalecký posudek relevantně zpochybníte, pak je rovněž možné požádat o revizní posudek. Není však povinností soudu takovému návrhu vždy vyhovět, vše závisí na dobrém odůvodnění. Avšak vyhoví-li soud tomuto návrhu a skutečně na „žádost“ některého z účastníků řízení nechá vypracovat znalecký posudek, může současně požadovat složení zálohy. Záloha je poskytována na předpokládané náklady znaleckého posudku související s jeho zpracováním. Pokud účastník odmítne složit zálohu, nebyl by znalecký posudek proveden.
ZÁVĚR
Znalecký posudek je jedním z klasických důkazních prostředků. Znalecký posudek si nemusí vyžádat pouze orgán veřejné moci, ale jakákoli osoba. Velmi důležitým aspektem pro dobře zpracovaný znalecký posudek je formulace otázek, kterým se má znalec v rámci znaleckého posouzení věnovat. V soudním řízení může každý z účastníků předložit „svůj“ již vypracovaný znalecký posudek. Není ovšem povinností soudu tento vždy důkaz provést, odmítnutí důkazu ale musí být náležitě zdůvodněno.
Pokud Vás tíží právní problém a nevíte si s ním rady, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.
Osobu znalce najdete v Seznamu znalců vedeném Ministerstvem spravedlnosti.