V průběhu života může nastat celá řada okolností, která zásadním způsobem ovlivní způsobilost osoby vyvíjet ekonomickou aktivitu. Mezi tyto okolnosti patří úrazy, onemocnění či jiné biologické vlivy, které mohou zásadně ovlivnit či dokonce úplně vyloučit způsobilost vykonávat výdělečnou činnost. Jestliže některá ze jmenovaných situací nastane u zaměstnance v hlavním pracovním poměru nelze vyloučit, může jeho pracovní poměr v důsledku toho nastat podstatných změn. V tomto článku se zaměříme na právní konsekvence tzv. nemoci z povolání. A přiblížíme si, jaké právní následky mohou být s jejím vznikem spojeny.
Pojem nemoci z povolání
Vymezení pojmu nemoci z povolání nalezneme v § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanový nemoci z povolání, v platném znění (dále jen „nařízení vlády“). Dle tohoto ustanovení jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.
Zákonná definice nemoci z povolání přímo odkazuje na seznam nemocí z povolání, který je přílohou nařízení vlády. Seznam nemocí z povolání obsahuje 1) výčet nemocí z povolání a 2) podmínky vzniku nemoci z povolání. Pouhé zjištění některého z onemocnění uvedených v seznamu nestačí k tomu, aby se v konkrétním případě skutečně jednalo o nemoc z povolání. Kumulativně musí být rovněž splněna podmínka, že toto onemocnění vzniklo způsobem popsaným v seznamu nemocí z povolání. V obecné rovině lze konstatovat, že okolnosti vzniku onemocnění musí souviset s vykonávanou prací. Např. nemoc – zákal čočky způsobený tepelným zářením musí vzniknout v příčinné souvislosti s výkonem práce, při níž je zaměstnanec vystaven tepelnému záření.
Zjištění nemoci z povolání
Nemoc z povolání se zjišťuje lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb. Lékařské posudky však není oprávněn vydávat každý poskytovatel zdravotních služeb. Nýbrž jen ten, kterému k tomu bylo uděleno oprávnění Ministerstva zdravotnictví v souladu s ustanovením § 66 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, v platném znění (dále jen „ZSZS“). Seznam poskytovatelů zdravotních služeb oprávněných vydávat lékařský posudek za účelem posouzení nemoci z povolání naleznete zde https://www.mzcr.cz/seznam-poskytovatelu-kterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani/
Lékařský posudek se dle ustanovení § 42 odst. 1 ZSZS vydává na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, anebo jiné k tomu oprávněné osoby. Takovou oprávněnou osobou žádat o vypracování lékařského posudku je zejména zaměstnavatel. Je třeba mít na paměti, že žádat o provedení posouzení nemoci z povolání nelze libovolně u kteréhokoliv z poskytovatelů uvedených v seznamu Ministerstva zdravotnictví. Klíčem k určení zpracovatele posudku dle ustanovení § 1 vyhlášky č. 104/2012 Sb., o posuzování nemoci z povolání, v platném znění, je v prvé řadě místo výkonu práce nebo služby. A to při níž měla nemoc z povolání vzniknout. V takovém případě se posuzovaná osoba obrátí na poskytovatele oprávněného uznat nemoc z povolání, do jehož obvodu působnosti spadá místo práce posuzované osoby. Jestliže však posuzovaná osoba již nepracuje, pak se musí obrátit na poskytovatele oprávněného uznat nemoc z povolání v obvodu svého trvalého bydliště.
Pracovněprávní následky nemoci z povolání
Jestliže je u zaměstnance zjištěna nemoc z povolání, pro kterou je zdravotně nezpůsobilý vykonávat sjednanou práci, musí zaměstnavatel adekvátně reagovat. Jestliže zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku způsobilost konat dosavadní práci, má zaměstnavatel v souladu s § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, povinnost převést zaměstnance na jinou práci (dále jen „ZP“). Zaměstnavatel je přitom povinen přihlížet k tomu, aby nově přidělená práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem. Respektove kvalifikaci jak stanoví § 41 odst. 6 ZP.
Zaměstnavatel dále může dle § 52 písm. e) ZP dát zaměstnanci výpověď, jestliže zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost. Pokud zaměstnavatel dá výpověď zaměstnanci z uvedeného důvodu vzniká zaměstnanci dle § 67 odst. 2 ZP právo na odstupné ve výši výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
