Co je správní žaloba?
Správní žaloba je institutem sloužícím k ochraně osob jak fyzických, právnických tak i spolků, a to proti nesprávnému rozhodnutí správního orgánu (např. ministerstva, profesní komory, orgány obcí a krajů, atd.), anebo proti nesprávnému vedení správního řízení, čímž došlo ke zkrácení práv. Její právní úpravu nalezneme v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, konkrétně v ustanovení § 65 a násl.
Mezi základní předpoklady k podání této žaloby patří povinnost žalobce nejprve vyčerpat všechny opravné prostředky v rámci řízení před správním orgánem (typicky odvolání a přezkum).
S podáním této správní žaloby je spojena povinnost zaplatit soudní poplatek stejně jako je tomu při podání žaloby v civilním řízení. Soudní poplatek v tomto případě činí částku 3.000 Kč.
Správní žaloba a její náležitosti:
– označení příslušného soudu
– označení účastníků a jejich případných zástupců:
… jméno, příjmení, doručovací adresa
… název(firma), sídlo IČ
– označení osob zúčastněných na řízení:
… jedná se o osobu, která byla přímo dotčena ve svých právech, není v postavení účastníka řízení, ale má své vlastní zájmy a ty zde hájí
– označení napadeného rozhodnutí:
… správní orgán, číslo jednací, den rozhodnutí
– den doručení nebo jiného oznámení žalobci
– označení, které výroky rozhodnutí napadám
– ŽALOBNÍ BODY- jde o ty nezákonnosti a vady, tedy to co vytýkáme řízení či tomu samotnému rozhodnutí správního orgánu:
… skutkové a právní důvody z nichž má žalobce rozhodnutí za nezákonné
… lze jen doplňovat, rozvíjet již tam uvedený žalobní bod později
– důkazní návrhy
– žalobní petit, tedy jak má soud rozhodnout, viz. možnosti, jak může soud rozhodnout níže
– podpis, datum
Žalobu je nutno podat se ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu, ALE POZOR řada veřejnoprávních předpisů má speciální lhůty (např. zákon o pobytu cizinců na území ČR: lhůta 10 nebo 30 dnů, 60 dnů podle zákona o bezpečnostních sborech)
Tato lhůta nelze ani prodloužit ani její zmeškání nelze prominout.
Výhodou však je, že lhůta pro podání žaloby má procesní povahu – stačí podat poslední den lhůty na poštu.
Jak probíhá samotné řízení o již podané žalobě?
Samotné řízení je zahájeno podáním žaloby, poté soud zkoumá její náležitosti, a i to zda je podána včasně, zda je přípustná, a zda byl zaplacen shora uvedený soudní poplatek. Následuje úkon soudu v podobě zaslání žalobci a žalovanému složení senátu a poučení o možnosti podat námitku podjatosti. Dále soud zasílá výzvu k vyjádření, zda souhlasíme s projednáním žaloby bez nařízení jednání, tedy jen na základě spisového materiálu, bez slyšení účastníků. (pozn. V těchto případech jde o zcela formální typ jednání je tedy v naprosté většině rozhodováno právě bez nařízení jednání)
Dále soud doručí žalovanému výzvu k vyjádření se k žalobě a uloží mu povinnost předložit spisy, nepředloží-li hrozí uložení pořádkové pokuty.
Tato správní žaloba je soudem zasílána také osobám zúčastněným (osoby odlišné od účastníků řízení, kterými jsou žalobce a žalovaný). Soud taktéž zašle žalobci vyjádření žalovaného, a žalobci je dána možnost ještě se vyjádřit k tomuto vyjádření žalovaného (tzv. sepsat repliku). Následuje věcné projednání žaloby, a to většinou bez onoho nařízení jednání, zejména když se ruší pro vady řízení uvedené v ust. § 76 odst. 1 zákona o soudním řízení správním.
Soud projednává žalobu jen v rámci žalobcem vymezených, uvedených žalobních bodů, tedy jak již bylo uvedeno výše ty skutkové a právní důvody, které vytýkám tomu rozhodnutí či samotnému řízení před správním orgánem.
Nad rámec tohoto shora uvedeného soud ze své úřední povinnosti přihlíží např. k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, nejzávažnějším vadám, jež mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí či k prekluzi.
Kdo o žalobě rozhoduje?
Věcně a místně příslušný soud, kdy v I. stupni je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal (většinou ten, který rozhodl v prvním stupni správního řízení). Zde se můžete podívat na přehled soudní sousty – soudů.
Jak správní žaloba může skončit?
1. z procesních důvodů, bez přihlédnutí k samotnému předmětu řízení- ODMÍTNUTÍ (např. podána po lhůtě, neobsahuje řádné náležitosti pod.)
2. po projednání předmětu řízení (tzv. meritorní rozhodnutí)
– ZAMÍTNUTÍ (např. není důvodný žádný žalobní bod)
– ZRUŠENÍ napadeného rozhodnutí (např. pro nezákonnost, včetně překročení nebo zneužití správního uvážení či pro vady řízení)
– prohlášení napadeného rozhodnutí za nicotné
– změna (= moderace) výše trestu nebo upuštění od něj
Závěr
Závěrem je třeba upozornit, že přestože není zákonem stanovena povinnost být v tomto řízení zastoupen advokátem, je třeba si uvědomit, že správné a řádné sepsání této žaloby je velice obtížné a ovlivňuje průběh celého dalšího řízení o ní, neboť v případě, že neuvedete a řádně neodůvodníte všechny žalobní body, a to pouze ve lhůtě pro podání žaloby, či řádně nespecifikujete žalobní petit nelze již pak takovéto nedostatky, při podání kasační stížnosti či následné ústavní stížnosti, zhojit.