Dostat se do dluhů může být snazší, než se zdá. Člověk si vezme jednu půjčku, následně druhou, splátky se hromadí, začnou přesahovat Vaše finanční možnosti a dluhy po splatnosti jsou na světě. Bohužel do dluhové pasti se může dostat kdokoli, ale už nemusí být tak jednoduché se z ní vymanit. Dlouhodobé nesplácení svých závazků následně může dospět až k nechvalně známé exekuci. Řešením takové situace právě může být podání návrhu na insolvenci.
Co je to insolvence
Insolvence je zvláštním druhem soudního řízení, tzv. insolvenční řízení, jehož záměrem je projednat úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek a zvolit nejvhodnější způsob řešení, aby došlo k rychlému a co nejvyššímu uspokojení věřitelů. V řízení se postupuje podle insolvenčního zákona neboli zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. Pro insolvenční řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště nebo sídlo.
Co je to návrh na insolvenci
Insolvenční návrh je návrh podaný k insolvenčnímu soudu za účelem zahájení insolvenčního řízení. Návrh může být podán jak ze strany samotného dlužníka, tak i jeho věřitele. Věřitel může podat insolvenční návrh pouze v případě, nachází-li se dlužník v úpadku. Naopak dlužník může na sebe návrh podat i za situace, jde-li pouze o hrozící úpadek.
Návrh na insolvenci spojený s návrhem na povolení oddlužení
Nejčastěji dlužník podává insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Pokud je návrh na insolvenci spojený návrhem a povolení oddlužení, tento může na sebe podat jedině dlužník. Návrh na insolvenci spojený s návrhem na povolení oddlužení může dlužník podat opakovaně.
Základní podmínky pro podání návrhu na insolvenci
Jelikož je hlavním cílem insolvenčního řízení projednat úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, je nutné na začátku tyto termíny specifikovat.
Dlužník je v úpadku nebo hrozícím úpadku
Dlužník se dostane do úpadku, jestliže má:
- více věřitelů a
- peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
- tyto závazky není schopen plnit.
Pokud dlužník naplňuje všechny výše uvedené požadavky, nachází se v tzv. platební neschopnosti.
Další formou úpadku je tzv. předlužení. Jedná se o situaci, kdy má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu dlužníkova majetku, a to i bez ohledu na to, kolik z těchto dluhů je již splatných. Předlužení se však týká pouze dlužníka, kterým je buďto právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.
Jestliže dlužník nesplňuje podmínky úpadku, může se v jeho případě jednat o tzv. hrozící úpadek. O hrozící úpadek jde tehdy, kdy u dlužníka s ohledem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že nebude schopen splnit řádně a včas podstatnou část svých peněžitých závazků.
Obecně dlužník peněžité závazky není schopen plnit, pokud zastavil platby podstatné části těchto peněžitých závazků nebo je již neplní déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Další alternativou je nemožnost dosáhnout uspokojení některé ze splatných pohledávek věřitele vůči dlužníku, a to buď výkonem rozhodnutí či exekucí, dále když dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy majetku, závazků či svých zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.
Dlužník je zastoupen osobou, která je oprávněna podat návrh
Oddlužení je však pouze jedním způsobů řešení úpadku, vedle toho existuje také konkurs nebo reorganizace. Na jednotlivé způsoby řešení úpadku se můžete podívat již v našem článku úpadek dlužníka a způsoby jeho řešení.
Jestliže dlužník hodlá podat insolvenční návrh (návrh na insolvenci) spojený s návrhem na povolení oddlužení, pak jej nemůže sepsat a podat sám, pokud nemá magisterské právnické vzdělání nebo ekonomické vzdělání. K sepsání takového návrhu za dlužníka (dlužníky) je oprávněn:
- advokát,
- notář,
- soudní exekutor (pokud proti dlužníku nebo jeho manželovi nevede exekuční řízení),
- insolvenční správce,
- akreditovaná osoba.
Návrh na oddlužení je podáván na předepsaném formuláři. Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení nemusí podat jen jedna osoba, ale může se jednat i o tzv. společný návrh manželů.
V případě čistě insolvenčního návrhu (bez společného návrhu na povolení oddlužení) nejsou formální náležitosti tak přísné. Pro samotný návrh na insolvenci není předepsán konkrétní formulář, ale stále platí povinnost písemné formy. Dlužník insolvenční návrh musí podepsat a jeho podpis je třeba úředně ověřit.
Dlužník musí mít příjem
Dříve platil předpoklad, že dlužník pro povolení oddlužení musí prokázat, že je schopen uhradit alespoň 30 % ze všech svých pohledávek nezajištěných věřitelů. Dnes již tato podmínka není striktně vyžadována, ovšem to neznamená, že se dlužníku povolí oddlužení, i když nemá žádný nebo naprosto minimální příjem a nebude schopen nic hradit.
Obecně tak pro insolvenční řízení musí dlužník prokázat dostatečný příjem, kterým je schopen uhradit odměnu za sepis návrhu na insolvenci například advokátovi, odměnu a hotové výdaje insolvenčnímu správci, a nejméně v tomto rozsahu i uplatněné pohledávky svých nezajištěných věřitelů.
Co se stane po podání návrhu na insolvenci
Insolvenční řízení má zvláštní aspekt v tom, že veškerá došlá podání jsou následně zveřejněna v insolvenčním rejstříku. V insolvenčním rejstříku je na počátku zveřejněn podaný věřitelský insolvenční návrh, úřední záznam o předběžném posouzení insolvenčního návrhu, a nakonec insolvenční vyhláška, kterou nastanou účinky zahájeného insolvenčního řízení. Insolvenční soud vyzve následně i ostatní věřitele, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení.
Může nastat i situace, kdy žádná podání v insolvenčnímu rejstříku zveřejněna nebudou. Bude-li mít insolvenční soud pochybnosti o důvodnosti podaného návrhu, nezveřejní insolvenční návrh a ani nevydá insolvenční vyhlášku. Následně by insolvenční soud odmítl insolvenční návrh věřitele pro jeho zjevnou nedůvodnost, v opačném případě postupuje podle prvního odstavce.
Závěr
Insolvenční návrh je možné podat nejen přímo dlužníkem, ale i ze strany věřitele. Věřitel k insolvenčnímu návrhu je povinen přiložit přihlášku svých pohledávek na předepsaném formuláři, dále je povinen uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení a soudní poplatek.
Mnohdy dochází k záměně insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení, ačkoli spolu návrhy souvisí, nejsou totožné. Návrh na povolení oddlužení může podat výhradně dlužník a pouze prostřednictvím vymezených osob. Vedle toho je samozřejmě i podmínkou, aby dlužníkův záměr například v rámci oddlužení byl poctivý. Po dlužnících je zkrátka vyžadován zodpovědný přístup po celé trvání insolvenčního řízení a současně je třeba dbát na pokyny insolvenčního správce a být s ním v kontaktu.
Jestliže potřebujete pomoci se sepsáním insolvenčního návrhu, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.