Patrně každý z nás někdy neuváženě půjčil své peníze a následně se dlouho po dlužníkovi domáhal jejich vrácení. V lepším případě byl dluh uhrazen jen s několika denním zpožděním po jeho splatnosti. V horším případě bylo nutné dlužníka opakovaně urgovat, případně vymáhat dluh soudní cestou, až nakonec i prostřednictvím exekuce. Pokud se v tomto příkladu alespoň částečně vidíte, patrně je insolvenční návrh přesně to, co potřebujete. Věřitelský insolvenční návrh umožňuje věřiteli prohlásit úpadek na svého věřitele a tím dosáhnout částečného uspokojení.
Co je to insolvenční návrh (věřitelský insolvenční návrh)
Insolvenční návrh je návrhem podaným k insolvenčnímu soudu na zahájení insolvenčního řízení. Návrh může být podán jak ze strany samotného dlužníka, tak i jeho věřitele. Věřitel může podat insolvenční návrh pouze v případě, nachází-li se dlužník v úpadku. Naopak dlužník může na sebe návrh podat i za situace, jde-li pouze o hrozící úpadek. My se zaměříme na insolvenční návrh podaný na dlužníka ze strany věřitele.
Základní podmínky insolvenčního návrhu
K insolvenčnímu řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Standardně se jedná o krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště či sídlo. Jednoduše řečeno, pokud bude dlužník bydlet v Olomouci, příslušným insolvenčním soudem bude Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci.
Pro podání insolvenčního návrhu není předepsán žádný formulář. Učiněný návrh však musí být v písemné formě a musí zde být přiložen úředně ověřený podpis věřitele jakožto navrhovatele. Pokud si věřitel nechá insolvenční návrh sepsat svým právním zástupcem, je nutné úředně ověřit podpis na plné moci, kterou právnímu zástupci k tomuto úkonu věřitel udělí.
Další konkrétní požadavky stanoví především ust. § 103 a § 105 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění. Základem každého insolvenčního návrhu je označit příslušný soud, navrhovatele (v tomto případě věřitele) a dlužníka. Pokud se jedná o fyzické osoby, pak je třeba uvést jméno a příjmení, bydliště, a jestliže jde o podnikatele, tak i identifikační číslo. U právnické osoby je nutné označení obchodní firmou, názvem a rovněž identifikačním číslem.
Dále se v insolvenčním návrhu uvádí skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění věřitele jakožto navrhovatele podat návrh a uvést, čeho se chce insolvenčním návrhem na dlužníkovi domoci. Věřitel se mimo jiné snaží doložit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. Úpadek u dlužníka nastává tehdy, jestliže má současně:
- více věřitelů,
- peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
- tyto závazky není schopen plnit.
Již z definice úpadku vyplývá, že ke splnění podmínek insolvenčního návrhu je zapotřebí více než jeden věřitel dlužníka. Jednoduchým řešením je, že návrh vůči dlužníkovi podají společně minimálně dva věřitelé – věřitelský insolvenční návrh. Pokud je pouze jeden navrhovatel (= věřitel), pak musí v insolvenčním návrhu vedle svých pohledávek doložit alespoň pohledávku jednoho dalšího věřitele.
Přihláška pohledávky
K insolvenčnímu návrhu navrhovatel rovněž přiloží přihlášku svých splatných pohledávek. V případě, že je dlužníkem právnická osoba a navrhovatel je osobou, která vede účetnictví nebo daňovou evidenci, má navrhovatel povinnost doložit svou pohledávku uznáním dluhu ze strany dlužníka. Uznání dluhu je možné předložit pouze s úředně ověřeným podpisem. Alternativně může navrhovatel předložit vykonatelné rozhodnutí, dále notářský či exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti apod.
Pro přihlášení pohledávek existuje předepsaný formulář, který stejně jako navrhovatel využívají i ostatní věřitelé pro přihlášení svých pohledávek do insolvenčního řízení. Formulář pro přihlášení pohledávek je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, zde lze stáhnout i podrobné pokyny k vyplnění tohoto formuláře a předvyplněný vzor.
V přihláškách pohledávky se uvádí veškeré potřebné informace o uplatněných pohledávek ze strany věřitele. Základní náležitosti zejména jsou důvod vzniku pohledávky, uvedení výše přihlašované pohledávky a její splatnost, zda jde o pohledávku zajištěnou či vykonatelnou a s tím související skutečnosti. Ke tvrzeným skutečnostem je třeba řádně označit důkazy, kterými jsou například uzavřená kupní smlouvy, exekuční příkaz, případná urgence ze strany věřitele, soudní rozhodnutí nebo i například výše zmiňované uznání dluhu.
Záloha na náklady insolvenčního řízení
Pokud se věřitel rozhodne podat insolvenční návrh – věřitelský insolvenční návrh, musí být připraven složit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Účelem této zálohy je omezit šikanózní návrhy ze strany věřitelů, kteří mají v úmyslu pouze poškodit důvěryhodnost a pověst konkurence.
Pokud je návrh podán proti právnické osobě, která je podnikatelem, činí záloha částku ve výši 50.000, – Kč. V případě fyzické osoby nebo právnické osoby, která není podnikatelem, je částka snížena na 10.000, – Kč. Ovšem pozor, záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu, nelze tedy podat insolvenční návrh a očekávat, že soud navrhovatele vyzve k uhrazení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Jestliže je navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.
Naštěstí i z povinnosti hradit zálohu existují výjimky. Zálohu navrhovatel není povinen hradit, pokud je například zaměstnancem či bývalým zaměstnancem dlužníka, přičemž pohledávka navrhovatele právě vyplývá z pracovněprávního nároku. V zásadě se jedná o situace, kdy zaměstnavatel řádně svým zaměstnancům nevyplácí mzdu. Z povinnosti složit zálohu je zproštěn i spotřebitel, pokud uplatňuje své pohledávky z nároku vyplývajícího ze spotřebitelské smlouvy.
Záloha na náklady insolvenčního řízení není bohužel jediným počátečním výdajem věřitele jakožto navrhovatele. Dále věřitel musí zaplatit soudní poplatek za podání návrhu ve výši 2.000, – Kč.
Co se stane po podání insolvenčního návrhu
Insolvenční řízení má zvláštní aspekt v tom, že veškerá došlá podání jsou následně zveřejněna v insolvenčním rejstříku. V insolvenčním rejstříku je na počátku zveřejněn podaný věřitelský insolvenční návrh, úřední záznam o předběžném posouzení insolvenčního návrhu a nakonec insolvenční vyhláška, kterou nastanou účinky zahájeného insolvenčního řízení. Insolvenční soud vyzve následně i ostatní věřitele, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení.
Může nastat i situace, kdy žádná podání v insolvenčnímu rejstříku zveřejněna nebudou. Bude-li mít insolvenční soud pochybnosti o důvodnosti podaného návrhu, nezveřejní insolvenční návrh a ani nevydá insolvenční vyhlášku. Následně by insolvenční soud odmítl věřitelský insolvenční návrh pro jeho zjevnou nedůvodnost, v opačném případě postupuje podle prvního odstavce.
ZÁVĚR
Insolvenční návrh je možné podat nejen přímo dlužníkem, ale i ze strany věřitele. Věřitel k insolvenčnímu návrhu je povinen přiložit přihlášku svých pohledávek na předepsaném formuláři, dále je povinen uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení a soudní poplatek. Další postup a průběhu insolvenčního řízení u dlužníka je následně možné sledovat v insolvenčním rejstříku.
Mnohdy dochází k záměně insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení, ačkoli spolu návrhy souvisí, nejsou totožné. Návrh na povolení oddlužení může podat výhradně dlužník a pouze prostřednictvím vymezených osob, více se dozvíte v našem článku Oddlužení (finanční bankrot).
Pokud si nevíte rady se sepisem insolvenčního návrhu nebo si nejste jisti, zda jej jakožto věřitel na dlužníka podat, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.
