Ve výkonu práce pro zaměstnavatele mohou zaměstnanci bránit nejrůznější překážky. Jednou z nejčastějších překážek je nepochybně dočasná pracovní neschopnost. V tomto článku si přiblížíme zákonné vymezení pracovní neschopnosti a zaměříme se na práva i povinnosti na straně zaměstnance, resp. zaměstnavatele.
Kdy nastává dočasná pracovní neschopnost
Zákonné vymezení pracovní neschopnosti nalezneme v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění. Dle § 55 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění se dočasnou pracovní neschopností rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci
- vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost,
- plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního předpisu (dále jen „povinnost uchazeče o zaměstnání“), vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.
Pojištěnou činností se dle citovaného zákona má na mysli zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění jakož i samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění. Typicky jsou nemocenského pojištění účastni zaměstnanci v hlavním pracovním poměru. Zaměstnanci činí na základě dohody o provedení práce jsou dle § 7a zákona o nemocenském pojištění účastni nemocenského pojištění, jestliže jejich příjem přesahuje 10.000,- Kč.
Nárok na nemocenské
Ke vzniku nároku na nemocenské vzniká, pokud je osoba zúčastněná ne nemocenském pojištění (zaměstnanec nebo OSVČ) uznána dočasně práce neschopnou. Dávka nemocenského je vyplácena od patnáctého dne trvání, přičemž nemocenské lze čerpat maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 dní pracovní neschopnosti je zaměstnanci poskytována náhrada mzdy dle § 192 zákona č. 262/2006, zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“).
Povinnosti osoby po dobu dočasné pracovní neschopnosti
Osoba, který byla uznána dočasně práce neschopnou musí dodržovat omezení vyplývající ze zákona o nemocenském pojištění, tedy:
- dodržovat režim práce neschopného
- umožnit příslušnému orgánu (tj. Okresní správa sociálního zabezpečení) a po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti též zaměstnavateli provést kontrolu, zejména označit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti
- povinnost prokázat svou totožnost a předložit potvrzení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti kontrolující osobě
- povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah povolených vycházek
- změnit místo pobytu v době pracovní neschopnosti jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře
- podrobit se na výzvu OSSZ vyšetření zdravotního stavu
- oznámit příslušné OSSZ, popřípadě zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly.
Ukončení dočasné pracovní neschopnosti
K ukončení dočasné pracovní neschopnosti dojde zpravidla dle § 59 zákona o nemocenském pojištění – tj. rozhodnutím ošetřujícího lékař. Tento ji ukončí jestliže zjistí, že zdravotní stav umožňuje vykonávat zaměstnání, popř. výdělečnou činnost.
K ukončení pracovní neschopnosti však může dojít i v důsledku trvalého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. V takovém případě musí uplynout alespoň 180 dnů trvání a zdravotní stav osoby je stabilizovaný. Zaměstnanci či OSVČ potom může v důsledku pozbytí způsobilosti k práci vzniknout právo na jiné dávky sociálního zabezpečení, zejména invalidního důchodu.
Závěr
Zákon o nemocenském pojištění upravuje další řadu procesů, k nimž může v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností docházet. Zjistí-li se například závažné porušení povinností pojištěné osoby čerpající nemocenské, lze zahájit řízení, jehož výsledkem může být krácení nebo úplné odejmutí nemocenského. Jestliže si nejste jako zaměstnanec či zaměstnavatel jisti svými právy a povinnostmi na úseku nemocenského pojištění, případně je proti vám vedeno správní řízení, neváhejte nás kontaktovat a využít pomoci naší advokátní kanceláře.