V dnešní době není neobvyklá situace, kdy člověk s ohledem na svou finanční situaci není schopen splnit svůj celý dluh ihned. Když se rozhodne splácet svůj dluh v pravidelných splátkách, je nezbytné, aby dobře rozuměl pravidlům. A také důsledkům spojeným se sjednaným splátkovým kalendářem. V tomto článku se proto budeme snažit přiblížit splácení dluhu se sjednanou výhodou splátek pro dlužníky. A to ty, kteří se ocitli v situaci, kdy byli okolnostmi donuceni splácet dluh postupně. Zároveň i poskytnout náhled věřiteli. Konkrétně, jak s tímto ujednáním lze pracovat. Konkrétně se budeme bavit primárně o ztrátě výhody splátek.
Význam výhody splátek
Výhoda splátek dluhu prostřednictvím splátkového kalendáře je sjednaný plán. Plán, dle něhož splácí dlužník svůj dluh věřiteli v předem sjednaných termínech a ve stanovené výši. Výhoda tohoto spočívá zejména pro dlužníka. A to v tom, že jsou splátky pro dlužníka ve snesitelné výši s ohledem na jeho finanční situaci, čímž dochází k postupnému ponižování celkové dlužné částky. Důležitým předpokladem výhody splátek je proto pevně stanovená výše jednotlivé splátky a pevně dané datum její splatnosti. Při plnění ve splátkách jde ve své podstatě o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek. A zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou. Jestliže dlužník takto sjednaný plán nedodržuje a své závazky a splátku neuhradí v plné výši a včas, může to vést k nežádoucím důsledkům pro dlužníka. A sice možnosti věřitele požadovat okamžité uhrazení celého zbývajícího dluhu.
Ztráta výhody splátek
Jakmile dlužník nesplní podmínky splátkového kalendáře, zejména např. neuhradí splátku včas či v plné výši, může to vést k situaci označené jako ztráta výhody splátek. Tímto termínem se rozumí právo věřitele vyžadovat okamžité splacení celkového zbývajícího dluhu. A to oproti postupnému splácení dle sjednané původní dohody. Podstatné přitom je, že dle zákonného ustanovení § 1931 občanského zákoníku není toto právo automatické a jeho uplatnění závisí na výslovném rozhodnutí věřitele, jež může být podmíněno i předchozími dohodami mezi dlužníkem a věřitelem.
Sjednání výhody splátek dohodou
Plnění ve splátkách může být smluvními stranami sjednáno dohodou stran. Tomuto odpovídá i zákonné ustanovení občanského zákoníku. Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Toto ustanovení předpokládá dohodu o splátkách. Tj. o tom, že existuje jeden dluh rozdělený do dílčích plnění. U každého dílčího plnění (splátky) je tak třeba posuzovat otázku splatnosti i prodlení samostatně. Dílčím plněním zaniká dluh částečně co do výše uhrazené části, celý dluh zanikne až splněním poslední splátky.
Často užívané smluvní doložky nazvané „pod výhodou ztráty splátek“ odkazují právě na toto pravidlo. Nicméně velmi často v doložkách tohoto typu bývá uvedeno a je zapotřebí to pečlivě rozlišovat, zda se nejedná o odchylku od výše uvedeného zákonného režimu. Za předpokladu, kdy smlouva uvádí např., že v případě prodlení se splátkou se celý dluh stává splatným bez dalšího, neřídí se vztah tímto zákonným ustanovením, nýbrž splatnost dluhu nastává bez ohledu na uplatnění takového práva věřitelem.
Výhoda splátek rozhodnutím orgánu veřejné moci
Plnění ve splátkách může být taktéž založeno rozhodnutím orgánu veřejné moci. Od výše uvedené hmotněprávní dohody stran o plnění ve splátkách je nutno odlišit situace, kdy o povinnosti dlužníka plnit ve splátkách rozhodne orgán veřejné moci např. správní orgán. Tímto rozhodnutím nedochází ke změně hmotněprávního závazku mezi smluvními stranami a neuplatní se výše uvedené ustanovení, neboť výhoda splátek není ujednána. Nicméně i od tohoto autoritativního rozhodnutí je zapotřebí odlišovat situaci, kdy soudní rozhodnutí samo výslovně použije výrazu „pod ztrátou výhody splátek“ či obdobného (např. při soudním smíru), poněvadž v takových případech je nutnost uplatnění zesplatnění ze strany věřitele namístě.
Výhoda splátek a prodlení dlužníka
Prodlení dlužníka se nevztahuje výlučně na úplné nezaplacení splátky, nýbrž i na situaci, kdy je splátka zaplacena s jakýmkoli zpožděním či v neúplné výši. Pro dlužníka je proto nezbytné na tomto místě zdůraznit, že jakmile nastane prodlení, může to mít okamžité následky na celkové podmínky splácení dluhu. Věřitel poté může dle svého uvážení požadovat zaplacení celého zbývajícího dluhu na základě jednostranného právního jednání v podobě zesplatnění dluhu (pokud nebylo sjednáno automatické zesplatnění celého dluhu), což může pro dlužníka představovat významnou finanční zátěž.
Ztráta výhody splátek – zesplatnění dluhu věřitelem
Zákonnou lhůtou k zesplatnění se rozumí lhůta, ve níž musí věřitel učinit zesplatňující úkon. Tato lhůta skončí okamžikem splatnosti další splátky. Tj. do konce dne předcházejícího dni splatnosti. Podle judikatury nemá vliv na právo věřitele zesplatnit celý dluh skutečnost, že dlužník v mezidobí splatil splátku, s níž je v prodlení. Po okamžiku splatnosti druhé splátky již věřitel nemůže uplatnit právo zesplatnit dluh. A to i kdyby byl dlužník stále v prodlení s úhradou první splátky. Vždy je však zapotřebí zkoumat, zda zaplacení druhé splátky nebylo plněním na první splátku.
Konkrétní formu zesplatňujícího právního jednání občanský zákoník nepředepisuje. Je možné ji provést písemně i ústně, nevylučuje-li to dohoda stran. V praxi však pro účely případného soudního řízení má zesplatňující jednání věřitele nejčastěji podobu písemného oznámení o zesplatnění. Většinou spojeného s výzvou k úhradě celého dluhu, které je doručováno do sféry dlužníka.
Závěr
Výhoda splátek, jimiž je postupně hrazen dluh dlužníka, je nejčastěji sjednávána dohodou mezi smluvními stranami. Jedná se o ustanovení zvýhodňující dlužníka oproti věřiteli, kdy je dlužník oprávněn plnit svůj dluh prostřednictvím sjednaného plánu v podobě splátkového kalendáře. S ohledem na to, že toto slouží ku prospěchu dlužníka, vyplývají dlužníku z této dohody o úhradě dluhu prostřednictvím výhody splátek zcela zásadní povinnosti. Jedná se především o povinnost hradit sjednané splátky ve sjednané výši řádně a včas. Pokud této své povinnosti dlužník řádně a včas nedostojí, je věřitel oprávněn zesplatnit celý dluh a vyzvat dlužníka k úhradě celého dluhu. Toto právo na zesplatnění celého dluhu musí být učiněno nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky. Formu tohoto právního jednání občanský zákoník výslovně nepředepisuje. Nicméně s ohledem na pozdější dokazování při případném soudním jednání důrazně doporučujeme zvolit písemnou formu s využitím poskytovatele poštovních služeb.
Doručením dlužníku dojde ke ztrátě výhody splátek a dlužník je povinen uhradit celý dluh bez ohledu na předchozí sjednané podmínky splátkové kalendáře. Dokonce může být toto zákonné ustanovení modifikováno tak, že dojde k zesplatnění celého dluhu automaticky. A to bez nutnosti právního jednání ze strany věřitele při prodlení s úhradou splátky řádně a včas. V takovém případě zesplatnění nastane okamžitě den následující po dni sjednané splatnosti. Je proto z pohledu dlužníka nutné dodržovat řádně a včas sjednaný splátkový kalendář. Konkrétně proto, aby nedošlo ke ztrátě výhody splátek.