V současnosti je bohužel jedním z negativních trendů poměrně vysoká rozvodovost. Ačkoliv se v posledních 10 letech procento rozvodů snížilo, stále činí průměrný počet rozvodů skoro 30 tisíc za rok.
Z právního hlediska je rozvod jedním ze způsobů, jak zaniká manželství. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) obsahuje právní úpravu rozvodu, od důvodů rozvodu až po jeho následky.
Rozvody dělíme na nesporné neboli rozvody dohodou, dále na rozvody sporné. S rozvodem dohodou jsme Vás již seznámili v jednom z našich dřívějších článků. Nyní se zaměříme především na rozvod sporný.
Ačkoliv je takový rozvod často nepříjemnou záležitostí, která může být pro oba manžele psychicky náročná, je třeba při jeho průběhu zachovat chladnou hlavu a dohlédnout právním následkům skončení manželství touto formou. Jaké jsou zákonné podmínky sporného rozvodu se dozvíte níže v tomto článku.
K soudnímu řízení o rozvodu
V České republice je možné rozvést se jen prostřednictvím tzv. soudního rozvodu. Nelze tedy uskutečnit rozvod ani před jiným státním orgánem, např. matričním úřadem apod. Administrativní rozvod zkrátka není přípustný.
Jaký soud bude o věci rozhodovat? Věcně příslušným jsou okresní soudy. Místně příslušným k řízení o rozvodu je soud posledního společného bydliště manželů, bydlí-li v jeho obvodu ke dni zahájení řízení alespoň jeden z nich. Pokud tomu tak není, tak je místně příslušným obecný soud manžela, který návrh nepodal, popř. toho, který podal. Jestliže tedy manželé měli poslední společné bydliště v Olomouci, přičemž jeden z manželů zde stále bydlí, bude k projednání a rozhodnutí ve věci příslušný Okresní soud v Olomouci.
Soudní řízení o rozvodu manželů je tzv. zvláštním řízením soudním dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, a jedná se o řízení sporné. Účastníky tohoto řízení jsou manželé, kteří se tak i v řízení označují.
Návrh na rozvod
Řízení o sporné rozvodu se zahajuje na návrh – nejedná se tedy o „žádost o rozvod“, ačkoliv se toto pojmenování hovorově často používá. Návrh může podat samozřejmě jeden z manželů. Z logicky věci je zřejmé, že jiná osoba návrh podat nemůže, jestliže by tak učinila, soud by návrh odmítl. Návrh na zahájení řízení o rozvodu manželů může podat buď jeden z nich, nebo oba společně – pak hovoříme o společném návrhu. Stejná právní úprava jako na řízení zahájené společným návrhem dopadá i na situaci, kdy návrh podá jeden z manželů a druhý se k němu připojí. To se však týká nesporného rozvodu.
Výrok rozvodového rozsudku obsahuje jména, příjmení a data narození manželů, dále den, měsíc, rok a místo uzavření manželství. Poté, co nabude rozvodový rozsudek právní moci, mají manželé povinnost obrátit se na příslušné orgány veřejné moci za účelem vyznačení změn týkajících se jejich osobního stavu. Rozvedení manželé, kteří jsou občany České republiky, musí požádat o vydání nového občanského průkazu.
Důvody sporného rozvodu
O sporném rozvodu hovoříme tehdy, když je návrh na zahájení rozvodového řízení podán jedním z manželů. Manželství může být rozvedeno jen z důvodů, které stanoví občanský zákoník. Sporným rozvodem podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, jestliže je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Hovoříme o tzv. kvalifikovaném rozvratu, který je dán třemi kritérii: hloubka, trvalost, nenapravitelnost.
Kvalifikovaný rozvrat manželství jakožto důvod rozvodu se posuzuje k okamžiku vyhlášení rozhodnutí. Jak lze jednotlivým podmínkám rozumět?
- Hloubku rozvratu lze posuzovat z několika hledisek, jako je například oddělené bydlení manželů, oddělené nakládání s finančními prostředky, míra společného trávení času či třeba vzájemná péče manželů.
- Co se týče podmínky trvalosti rozvratu, není zde stanovena konkrétní délka odluky indikující trvalost.
- Poslední podmínka nenapravitelnosti se posuzuje subjektivně, s ohledem na vůli a ochotu manželů společné soužití obnovit či nikoliv. Nenavratitelností rozumíme průkazní definitivního ukončení společného soužití a hospodaření manželů bez šance na usmíření.
Výjimky z kvalifikovaného rozvratu
Zákon ve druhém odstavci ust. § 755 občanského zákoníku zakotvuje tzv. tvrdostní klauzuli. Jinými slovy se jedná o výjimky z kvalifikovaného rozvratu, v důsledku kterých nebude manželství rozvedeno. Těmito důvody jsou:
- Rozpor se zájmy nezletilého dítěte dán zvláštními důvody
- Rozpor se zájmem manžela
Zvláštní důvody, které mohou zavdat příčinu nastoupení tzv. tvrdostní klauzule je např. invalidita dítěte, jeho fyzické postižení či duševní choroby apod. Je zřejmé, že uvedené se týká jen společného dítěte manželů. Zde je však vhodné připomenout, že v praxi se toto ustanovení využije jen velmi málo.
K druhému uvedenému důvodu je třeba, aby byl rozvod manželství v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Je třeba, aby všechny podmínky byly splněny kumulativně. Uplatnění této tvrdostní klauzule však nemůže být neomezené, a tudíž je její aplikace vyloučena v případech, kdy spolu manželé již nežijí více než 3 roky. Rozhodná je přitom fakticita soužití.
Úprava poměrů nezletilého dítěte před rozvodem
Jestliže mají rozvádějící se manželé společné dítě, které je nezletilé a není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství dle ust. § 755 odst. 3 občanského zákoníku.
Nezletilým dítětem, které není plně svéprávné je každé dítě mladší 18 let, které nenabylo svéprávnosti jeho přiznáním ve smyslu ust. § 37 občanského zákoníku nebo uzavřením manželství.
Smyslem a účelem shora uvedeného ustanovení je zájem na ochraně dítěte, především zamezení dlouhodobých sporů o děti poté, co manželství již bylo pravomocně rozvedeno. Ačkoliv je zájem na ochraně dítěte zřejmý a odůvodněný, vedou se diskuse o jeho skutečné upotřebitelnosti. Tyto diskuse se vedou zejména s ohledem na rozpad nesezdaného soužití páru, při kterém zákon do úpravy péče o děti nezasahuje. To vede k odlišnému zacházení s dětmi se sezdanými a nesezdanými rodiči.
V souvislosti s péčí o dítě je třeba řešit i otázku výživného. Ohledně výživného pro nezletilé dítě přitom existuje doporučující Tabulka vydaná Ministerstvem spravedlnosti.
Závěr
Jestliže Vy sami nebo se svým manželem či manželkou uvažujete o rozvodu, neváhejte a obraťte se na nás s dotazem o právní radu. V naší kanceláři v Olomouci či Přerově Vám rádi poradíme a poskytneme kvalitní právní služby týkající se rozvodu.
