Čas hraje nejenom v právu důležitou roli. Uplynutí určitého časového období může z právního hlediska vyvolat zásadní právní následky. Pojem a podstata promlčení dluhu úzce souvisí právě s marným plynutím času. Jde o pravidlo, které zjednodušeně řečeno stanoví, že po uplynutí lhůty již nemusí být možné vymáhat splnění některých dluhů. Níže v tomto článku se budeme zabývat předpoklady promlčení a dílčími otázkami s ním spojenými.
Pojem, podstata a předpoklady promlčení dluhu
Právní úprava promlčení je obsažena v § 609 an. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník).
Promlčení je právní následek vyvolaný tím, že marně uplynula lhůta. Tato lhůta poskytovala věřiteli, ať už právnické nebo fyzické osobě, možnost uplatnit jeho právo na vymáhání splnění nějaké povinnosti.
Dle § 609 druhá věta platí pravidlo, že pokud dlužník plnil po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. V případě promlčení nejde tedy o to, že by zaniklo právo věřitele, jen zaniklo jeho právo toto plnění vymáhat. Hovoříme o tzv. naturální obligaci. V této souvislosti je také vhodné upozornit na skutečnost, že správnější je užití pojmu „promlčení pohledávky“. Ačkoliv se v praxi vžil spíše termín promlčení dluhu.
Tady ale pozor! K promlčení jakožto zániku práva vymáhat soud přihlédne jen tehdy, namítne-li dlužník, že dluh je promlčen. Bez toho bude rozhodovat tak, že k žádnému promlčení nedošlo. A to ačkoliv by si byl vědom toho, že předpoklady pro podání námitky byly splněny.
Podstatu promlčení dluhu lze pro lepší představu demonstrovat na příkladu:
- Na jaře roku 2016 jste příteli zapůjčili částku 25 000 Kč s tím, že Vám má částku do 31. 12. 2016 vrátit. Kamarád ale v uvedené době dluh nesplnil, Vy jste na svoji pohledávku zapomněli. Dnešního dne se za Vámi ale kamarád zastavil s předmětnou částkou a svůj dluh po letech konečně splnil. Kdyby se ale za týden zastavil znovu a chtěl vrácené peníze zpět, protože se doslechl, že po 3 letech se dluh promlčuje, má smůlu. On Vám plnil po právu, Vám totiž nezaniklo právo na plnění z poskytnuté zápůjčky, jen právo na její vymáhání.
- Kdyby se ale za Vámi kamarád nezastavil a svůj dluh by nesplnil, mohli byste jej sice žalovat na zaplacení částky 25 000 Kč, on by ale mohl vznést námitku promlčení – pak by soud přezkoumal, zda je žalované právo skutečně promlčené a pokud by došel k závěru, že ano, tak by Vaši žalobu zamítl.
Promlčení dluhu – délka lhůty?
Obecná délka promlčecí lhůty činí 3 roky od okamžiku, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. U majetkových práv je tomu jinak – ty se promlčují uplynutím 10 let ode dne kdy právo dospělo.
Strany smlouvy si ale mohou ujednat i delší nebo kratší lhůtu pro promlčení dluhu. Zákon však tuto smluvní volnost limituje na nejmenší možnou délku 1 rok a nejdelší naopak 15 let.
Kratší promlčecí lhůtu dále není možné sjednat v neprospěch slabší strany, a ani u práv na plnění vyplývajících z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti. Právo na život, důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromé a obdobná osobní práva se jako taková nepromlčují, promlčují se jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech.
Dále platí omezení pro některá práva, která nelze promlčet vůbec. Jsou jimi právo na výživné, právo vlastnické, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene.
V souvislosti s délkou lhůty je vhodné upozornit na to, že právo rozeznává dva typy lhůt:
- Subjektivní
- Objektivní
Pro subjektivní lhůtu je charakteristické to, že začíná běžet od okamžiku, který je určen subjektivně, tzn. vzhledem k vlastnostem a schopnostem toho, komu lhůta plyne. Promlčecí lhůta má charakter lhůty subjektivní, jelikož její začátek je vázán k okamžiku, kdy „právo mohlo být uplatněno poprvé“.
Není třeba hlídat pouze promlčení, je třeba hlídat i skutečnost, zda vůči dlužníkovi nebylo zahájeno insolvenční řízení. Tuto skutečnost najdete v Insolvenčním rejstříku.
Počátek běhu promlčecí lhůty
Pro určení toho, kdy dojde k promlčení dluhu, je samozřejmě rozhodný okamžik, od kterého má lhůta plynout – tzn. počátek promlčecí lhůty.
V ustanovení § 619 an. občanského zákoníku nalezneme právní úpravu toho, od kterého okamžiku promlčecí lhůta plyne. Promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno před orgánem veřejné moci. Tzn. ode dne, kdy bylo možné podat žalobu k soudu, resp. jiný návrh k jinému orgánu moci veřejné.
V odstavci druhém jmenovaného ustanovení je blíže osvětleno, jak rozumět tomuto požadavku. Počátek běhu promlčecí lhůty je totiž je pojímán subjektivně, neboť dle tohoto ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
Ustanovení tedy vychází z logického předpokladu, že věřitel nemůže uplatnit své právo u soudu, dokud nezná skutkové okolnosti případu. Obecně se dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu vychází z toho, že věřitel má možnost uplatnit svůj nárok u soudu v okamžiku, kdy nastává splatnost dluhu.
Občanský zákoník dále upravuje okamžiky rozhodné pro počátek běhu promlčecích lhůt speciálně k některým pohledávkám, resp. dluhům.
Promlčení dluhu: překážky běhu promlčecí lhůty
V ustanovení § 645 an. občanského zákoníku zákon stanoví některé překážky, v důsledku, kterých promlčecí lhůta po určitou dobu neběží. Promlčecí lhůta tedy neběží např. po dobu kdy se věřitel brání právo uplatnit, neboť je pod hrozbou, či proto, že byl dlužníkem nebo osobou dlužníkovi blízkou lstivě uveden v omyl.
Dále také po dobu, kdy trvá vyšší moc – tedy po dobu, kdy trvají neobvyklé a nepředvídatelné okolnosti, nezávislé na tom, kdo se jich dovolává, a kterým nebylo možné i přes veškerou vynaloženou snahu zabránit jako např. živelné pohromy. Běh promlčecí lhůty je dále zastaven po dobu, kdy věřitel uplatní své právo u orgánu veřejné moci a po dobu řízení, které bude případně následovat.
V důsledku těchto překážek se okamžik, kdy dojde k promlčení dluhu oddaluje, neboť po odpadnutí těchto překážek lhůta ve svém plynutí pokračuje.
Zajímavou je také speciální úprava týkající se promlčení dluhu mezi některými osobami, mezi kterými ze zákona žádná promlčecí lhůta neběží. Jedná se především o manžele, dále ale promlčecí lhůta neběží ani mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem
Běh nové promlčecí lhůty?
Promlčení dluhu může představovat rychlé vyřízení sporu, je však nutné na něj pamatovat. Rovněž je nezbytné pamatovat na pravidlo pro obnovení nároku a počátku běhu nové promlčecí lhůty, které je důsledkem uznání dluhu dlužníkem. Promlčecí lhůta v tomto případě začne od okamžiku uznání dluhu běžet znovu, a to nikoliv na 3 roky, ale na 10 let! To platí obdobně i v případě, že promlčené právo bylo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, tedy např. soudu.
V případě že dlužník splní část svého dluhu, tak má toto jeho jednání účinky uznání zbývající výše dluhu. To však platí jen v případě, lze-li z okolností usoudit, že tím plněním zbývající dluh uznal. Pokud by bylo tedy z okolností naopak zřejmé, že dlužník splněním části dluhu považoval dluh za splněný zcela, fikce uznání dluhu se zde neuplatní. Tudíž ani nový běh promlčecí lhůty.
