Každý zaměstnanec občas řeší otázky kolem čerpaní dovolené – kolik dní volna si může vzít, kdy mu na ně vzniká nárok a za jakých podmínek mu je zaměstnavatel musí schválit. V tomto článku najdete odpovědi na své otázky o tom, jak můžete čerpat dovolenou v různých situacích. Dozvíte se, kolik týdnů dovolené vám náleží v soukromém i státním sektoru, jak probíhá domlouvání dovolené, co platí ve zkušební době a jak se řeší dovolená při výpovědi.
Jak čerpat dovolenou v soukromém i veřejném sektoru
Právo na dovolenou zaručuje zákoník práce všem zaměstnancům v pracovním poměru. Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny ročně. To platí pro zaměstnance v soukromé sféře (s mzdou). Ve veřejném sektoru (stát, obce a příspěvkové organizace, kde se vyplácí plat) je zákonem garantováno 5 týdnů dovolené za rok. Ještě štědřejší je právo u pedagogů a akademiků, kteří mají 8 týdnů dovolené za kalendářní rok.
Pro přehlednost uvádíme tabulku minimálních výměr dovolené:
| Typ zaměstnance | Minimální dovolená za rok |
| Zaměstnanec v soukromé sféře (mzda) | 4 týdny |
| Zaměstnanec ve veřejné sféře (plat) | 5 týdnů |
| Pedagogický či akademický pracovník | 8 týdnů |
Uvedené hodnoty jsou minima podle zákona. Mnozí zaměstnavatelé mohou nabídnout i delší dovolenou – například kolektivní smlouvou nebo interním předpisem lze výměru navýšit. Pro vedoucí pracovníky platí stejné zákonné minimum dovolené. V praxi sice vedoucí často čerpají dovolenou obtížněji kvůli odpovědnosti, ale právně vzato mají nárok na stejnou výměru volna. Každopádně se jedná o placené volno – po dobu dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy či platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
Kdy a jak můžete čerpat dovolenou
Termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec si tedy nemůže sám jednostranně rozhodnout, kdy bude dovolenou čerpat. V praxi je obvyklé, že zaměstnanec podá žádost nebo se se zaměstnavatelem předběžně domluví – dohoda je ideální stav. Rozhodující slovo má ale zaměstnavatel a ten musí při sestavování rozvrhu dovolených zohlednit provozní důvody firmy i oprávněné zájmy zaměstnance. Zákoník práce stanoví několik pravidel, která zaměstnavatel při nařizování dovolené nesmí porušit. Například nemůže nařídit dovolenou ze dne na den – musí ji oznámit alespoň 14 dnů předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší lhůtě). Dále platí, že by zaměstnanci měla být umožněna aspoň jedna souvislá dovolená v délce 2 týdnů v roce, pokud o to stojí.
Zaměstnavatel by měl rozvrhnout čerpání tak, aby si zaměstnanec vybral dovolenou v tom kalendářním roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok. Nevyčerpanou dovolenou je možné převést do dalšího roku jen výjimečně. Zákon to umožňuje na písemnou žádost zaměstnance, a to pouze pro část dovolené, která přesahuje zákonné 4 týdny základní výměry. Jinými slovy, pokud máte nárok například na 5 týdnů, můžete si nechat převést ten „pátý“ týden do příštího roku, pokud o to požádáte. Čtyři týdny dovolené by se měly vyčerpat v daném roce. Když by vám zaměstnavatel z provozních důvodů nemohl dovolenou poskytnout, nezaniká vám na ni právo – dovolená se převádí automaticky. Hromadění nevyčerpané dovolené po několik let tedy zákon nevylučuje (může se nastřádat), ale dobrý zaměstnavatel se tomu snaží předcházet. Především proto, že nevyčerpanou dovolenou je povinen proplatit při skončení pracovního poměru.
Nařízení dovolené zaměstnavatelem
Pak máme i případy, nejen jak zaměstnanec může čerpat dovolenou, ale dokonce musí. Zaměstnavatel smí nařídit i tzv. hromadné čerpání dovolené pro více zaměstnanců najednou (typicky třeba při odstávce provozu). Musí pro to však mít vážný provozní důvod a takto nařízená dovolená nesmí být delší než 2 týdny v kuse (výjimkou jsou jen dovolené uměleckých souborů, kde lze až 4 týdny). I na hromadné čerpání platí zmíněná 14denní výstraha předem.
Nařízení dovolené zaměstnavatelem může někdy způsobit komplikace zaměstnanci – představte si, že máte koupený zájezd a šéf vám dovolenou na poslední chvíli zruší. Víte, na co máte v takové situaci právo? Podle zákoníku práce může zaměstnavatel již schválenou dovolenou změnit nebo vás z dovolené odvolat jen výjimečně, a musí nahradit veškeré náklady, které vám tím bez vašeho zavinění vzniknou (např. storno poplatky zájezdu). Naštěstí se takové krajní případy nestávají často – a pokud ano, neváhejte se poradit s právníkem.
Jak čerpat dovolenou ve zkušební době
Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru (typicky prvních 3 měsíce u běžných pozic), během kterého si mají obě strany ověřit, že spolupráce funguje. Během zkušební doby se dovolená běžně nečerpá, ale není to zakázáno. Pokud nový zaměstnanec potřebuje čerpat dovolenou už ve zkušební lhůtě, může o ni požádat. Zaměstnavatel mu ji může, ale nemusí schválit – záleží na dohodě. Je dobré vědět, že nárok na dovolenou vzniká i novým zaměstnancům během zkušební doby: po odpracování minimálně čtyř týdnů trvání pracovního poměru vznikne poměrná část dovolené. Prakticky tedy stačí odpracovat první měsíc a určité proporcionální volno vám již náleží (u 4týdenní roční výměry to vychází zhruba na 1 týden za každý odpracovaný čtvrtrok).
Je tu ale jedno velké pozor: pokud vám zaměstnavatel dovolí ve zkušební době dovolenou vybrat, zkušební doba se automaticky prodlužuje o dobu čerpání této dovolené. To znamená, že když si např. vezmete týden volna uprostřed zkušební doby, vaše zkušebka se o ten týden posune (prodlouží). Je to logické – během dovolené vás zaměstnavatel nemůže „zkoušet“, takže se testovací lhůta adekvátně prodlouží. Měli byste s tím počítat, abyste pak nebyli nemile překvapeni.
Z praxe můžeme poradit: pokud nutně potřebujete volno hned na začátku nového zaměstnání, proberte to s personalistou už při nástupu. Solidní zaměstnavatelé bývají na předem domluvenou nepřítomnost ochotni přistoupit, třeba formou neplaceného volna. Každopádně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nijak nezakazuje – jde skutečně hlavně o domluvu a vstřícnost. Nejednoho zaměstnance už ale zbytečná dovolená ve zkušebce stála místo, proto je dobré pečlivě zvažovat, zda volno v této citlivé době opravdu potřebujete. Naše advokátní kancelář vám v případě nejistoty ráda poskytne právní konzultaci, abyste znali svá práva ještě před tím, než o dovolenou ve zkušební době požádáte.
Čerpání dovolené při výpovědi
Jak můžete čerpat dovolenou při výpovědi? Dovolená při skončení pracovního poměru vyvolává spoustu otázek. Pokud běží výpovědní doba a zaměstnanci zbývá ještě nevyčerpaná dovolená, existují dvě možnosti: buď si ji stihne vybrat, nebo mu bude proplacena. Zaměstnavatel má právo nařídit zaměstnanci čerpání dovolené i během výpovědní doby, musí mu to ale oznámit aspoň 14 dnů předem. Někdy se však stane, že zaměstnanec již potřebuje zbytek času věnovat předání práce či zaučení kolegy a dovolenou nestihne vybrat. V takovém případě nastupuje varianta proplacení nevyčerpané dovolené.
Proplacení dovolené (náhrada mzdy za nevybrané volno) je možné pouze při skončení pracovního poměru. Nezáleží přitom, zda dává výpověď zaměstnanec nebo zaměstnavatel, ani jestli končíte dohodou nebo třeba okamžitým zrušením – jakmile zkrátka pracovněprávní vztah končí, zaměstnanec má nárok na proplacení všech zbývajících dní (resp. hodin) dovolené.
Pokud například víte, že budete firmu opouštět, a máte větší zůstatek dovolené, doporučuje se domluvit se zaměstnavatelem, zda si volno vyberete ve výpovědní lhůtě, nebo vám ho nechá proplatit při odchodu. Zaměstnavatelé většinou preferují, abyste si dovolenou vybrali. Nemusejí ji pak totiž doplatit v penězích, ale často se to z provozních důvodů nepovede celé. V takové situaci vám zaměstnavatel vyplatí náhradu za nevyčerpanou dovolenou v rámci poslední výplaty. Nemusíte se tedy bát, že by vám nevybrané volno „propadlo“ – o své peníze nepřijdete.
Je dobré zmínit ještě jednu možnost. Pokud zaměstnanec přechází plynule k jinému zaměstnavateli (bezprostředně navazuje nový pracovní poměr), může požádat o převedení nevyčerpané dovolené k novému zaměstnavateli. Musí s tím však souhlasit jak starý, tak nový zaměstnavatel, a převod je možný pouze v rámci téhož kalendářního roku. V praxi je to poměrně výjimečné řešení. Většina lidí volí klasické proplacení.
Závěr
Problematika dovolených může být na první pohled složitá, protože se v ní mísí zákonné požadavky s provozní realitou na pracovišti. Ať už řešíte nesrovnalosti v nároku na dovolenou, spory ohledně jejího schvalování, nebo máte jiné praktické otázky, neváhejte se obrátit na odborníky. Jsme připraveni hájit vaše práva, aby vaše zasloužená dovolená proběhla bez zbytečných komplikací.
