V poslední době pozorujeme v advokátní kanceláři zvýšený počet žádostí o právní pomoc týkající se mateřské dovolené. A to zejména v souvislosti se zákoníkem práce. Takto i přesto, že dle nejnovějších čísla hovoří o klesající porodnosti. Přibývá stále více případů, kdy se zaměstnankyně rozhoduje, zda podat návrh na zahájení soudního řízení pro porušení zákoníku práce ze strany zaměstnavatele.
V tomto článku se Vám pokusíme přiblížit práva a povinnosti těhotných zaměstnankyň. A taktéž některá práva a povinnosti zaměstnanců.
Pojem mateřská dovolená
Úprava mateřské dovolení je obsažena zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, a to konkrétně v § 195.
Mateřská dovolená je v České republice poskytována výhradně ženám – zaměstnankyním – v souvislosti s pokročilým těhotenstvím, porodem a péčí o narozené dítě.
Jde o důležitou osobní překážku v práci. Po dobu jejího trvání je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni omluvené pracovní volno bez náhrady mzdy.
Po dobu mateřské dovolené je zaměstnankyně, zpravidla (v závislosti na splnění podmínek stanovených právními předpisy) zabezpečena dávkou nemocenského pojištění. Tou je peněžitá pomoc v mateřství.
Nástup mateřské dovolené, její délka a krácení
Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28 týdnů.
Pokud zaměstnankyně porodila zároveň 2 nebo více dětí (tzv. vícečetný porod), přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů (osamělé matky již při čerpání zvýhodněny nejsou).
Nástup na mateřskou dovolenou si určuje zaměstnankyně sama. Přičemž mateřskou dovolenou nastupuje zaměstnankyně zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Ten stanoví lékař, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem.
Zákoník práce nestanoví způsob, jakým má být zaměstnavatel informován o nástupu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou. Mělo by se tak však stát způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, že důvodem (v tomto případě omluvené) nepřítomnosti v práci je tato překážka v práci.
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství a nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který zaměstnankyně určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Pokud zaměstnankyně tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Žádost zaměstnankyně o mateřskou dovolenou
Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu. A neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení.
Žádosti a podklady zaměstnavatel převede do elektronické podoby a aspoň ve formě prosté kopie je předává okresní správě sociálního zabezpečení datovou zprávou způsobem uvedeným zákoně o nemocenském pojištění.
Údaje pro výpočet dávek zaměstnavatel zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel se o nástupu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou často dozví až na základě žádosti o výplatu dávky (peněžité pomoci v mateřství), kterou zaměstnankyně podává u zaměstnavatele.
Vyčerpání mateřské dovolené
Pokud zaměstnankyně vyčerpá před porodem méně než šest týdnů z mateřské dovolené proto, že porod nastal dříve, než určil lékař, náleží jí v celém rozsahu. Tj. po dobu 28, příp. 37 týdnů (ode dne jejího nástupu).
Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů. Popř. 31 týdnů (v případě vícečetného porodu).
Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Cílem § 195 odst. 4 je poskytnout ženě čas potřebný k překonání následků fyzické a psychické zátěže. A to zátěže, které byla vystavena v případě narození mrtvého dítěte.
Hranice mateřské dovolené
S ohledem na zátěž, jakou porod pro organismus ženy představuje, stanoví zákon, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů. A nemůže v žádném případě skončit nebo být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Na to minimální délku mateřské dovolené (např. v případě zaměstnankyni, která se rozhodne vyčerpat pouze část) reaguje zákon o nemocenském pojištění, který umožňuje, aby nárok na peněžitou pomoc v mateřství měl pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. A to pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu. Konkrétně, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.
Ochrana zaměstnankyně v době mateřské dovolené
V době čerpání mateřské dovolené požívá zaměstnankyně ochrany před jednostranným rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. A to na základě ustanovení § 53 a § 55 zákoníku práce.
Ust. § 53 odst. 1 písm. d) stanoví:
„Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je
d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou anebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou“
Ust. § 55 odst. 2 stanoví:
„Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem na otcovské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.“
Při návratu zaměstnankyně do práce je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo její pracoviště bylo zrušeno, zařadí ji zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.
Pokud jde o vztah mateřské dovolené a dovolené, pak zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské dovolené.
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Závěr
V článku jsme se Vám pokusili představit práv a povinnosti těhotných zaměstnankyň a práva a povinnosti zaměstnanců v případě odchodu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou.
Život však přináší mnoho různých nástrah a situací, které není možné předvídat. Proto je vhodné se vždy obrátit na odborníka, který Vám poradí, jak postupovat, aby bylo vše tak jak má.
