Pracovněprávní vztah může být založen několika způsoby. Jistě jste zaznamenali různé formy pracovních smluv, na základě nichž může být práce vykonávána. A sice ať již jste se ocitli v pozici zaměstnavatele nebo zaměstnance. Jednou z těchto smluv je dohoda o pracovní činnosti. V tomto článku se budeme zabývat, jaká jsou zákonná pravidla dohody o pracovní činnosti.
Obecně o dohodě o pracovní činnosti
Zákoník práce stanovuje zaměstnavatelům povinnost zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Pracovní poměr by tak měl být převažujícím pracovněprávním vztahem vůči dohodám konaných mimo pracovní poměr (dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti). Tyto dohody přináší oproti pracovnímu poměru výhody spočívající především ve větší flexibilitě a širší smluvní volnosti. Volnosti, které jsou výhodou zejména pro zaměstnavatele. V důsledku toho má totiž širší možnost disponovat s pracovní silou, svobodněji zahajovat a ukončovat pracovní vztahy.
Zaměstnanec na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr je ale oproti zaměstnanci v pracovním poměru výrazně méně chráněn. V praxi však mnohdy nebývalo zvykem v souladu se zákoníkem práce zaměstnávat zaměstnance na pracovní poměr. Nýbrž právě na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. I proto se přistoupilo k novelizaci pravidel dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Základní aspekty dohody o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti není na rozdíl od dohody o provedení práce limitována maximálním možným rozsahem práce za jeden kalendářní rok. Nicméně zákoník práce limituje dohodu o pracovní činnosti rozsahem týdenní pracovní doby, která nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní doby. Tímto zákonným pravidlem se rozumí, že u dohody o pracovní činnosti je stanoven týdenní limit pracovní doby, kdy však může zaměstnanec odpracovat i jeden týden více než týden druhý. Podstatné je, že za celou dobu jejího trvání takto vykonaná práce v průměru za sjednanou trvající dobu dohody o pracovní činnosti nesmí přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby. I kdyby byla sjednána na dobu delší než 52 týdnu, vychází se z průměru pracovní doby za 52 týdnů.
Týdenní pracovní doba
Zákoník práce v ustanovení § 79 stanoví týdenní pracovní dobu na 40 hodin týdně. Pro zaměstnance určitého druhu povolání pak stanoví speciální týdenní pracovní dobu:
- u pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,
- s vícesměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,
- s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.
Na základě shora uvedeného zákonného ustanovení je zřejmé, jak dlouhá je týdenní pracovní doba u jednotlivých druhů práce. U dohody o provedení pracovní činnosti nesmí tedy v průměru překročit polovinu stanovené týdenní doby. Překročení se posuzuje vzhledem k celé době, na kterou byla dohoda o provedení práce uzavřena, nejdéle však na 52 týdnů, což odpovídá jednomu kalendářnímu roku.
Pro úplnost je vhodné zdůraznit, že týdnem se dle zákoníku práce rozumí 7 po sobě jdoucích kalendářních dní. Nejedná se tedy nutně o týden kalendářní. Prvním dnem musí být pondělí a posledním neděle. Naopak za týden se považuje běžný týden, což znamená, že pokud je dohoda o pracovní činnosti uzavřena v pátek, počítá se týden právě od tohoto dne stejně jako doba 52 týdnů.
Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena v písemné formě, přičemž jedno vyhotovení musí obdržet zaměstnanec. Pokud by nebyla tato forma ze strany zaměstnavatele dodržena, avšak bylo-li již započato s plněním, tzn. nastoupil-li již zaměstnanec do práce na základě ústně nebo konkludentně uzavřené pracovní smlouvy, nelze se neplatnosti pracovněprávní smlouvy dovolat.
Základní náležitosti dohody o pracovní činnosti
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
- sjednané práce (vymezení dle typu),
- sjednaný rozsah pracovní doby a
- doba, na níž se dohoda uzavírá.
Dohoda o pracovní činnosti může samozřejmě obsahovat i další ujednání. Jestliže nebudou tato další práva a povinnosti upraveny přímo v dohodě, budou se řídit právní úpravou stanovenou zákoníkem práce pro výkon práce v pracovním poměru. Zákoník práce upravuje výjimky z tohoto pravidla, kdy se na dohodou o pracovní činnosti nebudou vztahovat ustanovení týkající se:
- převedení na jinou práci a přeložení,
- dočasného přidělení,
- odstupného,
- skončení pracovního poměru,
- odměňování,
- cestovních náhrad a náhrad podle § 190a.
Tyto taxativně vymezené záležitosti jsou vyloučeny pro to, aby bylo dosaženo požadované flexibility pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti.
Zrušení dohody o provedení činnosti
Jak je uvedeno výše, skončení pracovního poměru je jednou z výjimek, na níž se právní úprava pro výkon práce v pracovním poměru nepoužije. I zde se promítá široká smluvní volnost. I přesto ale zákoník práce podpůrně stanovuje způsoby zrušení právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti pro případ, že není sjednán již v samotné dohodě.
Pracovněprávní vztah v podobě dohody o provedení činnosti založený takto může skončit:
- dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
- okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro všechny uvedené způsoby ukončení je vyžadována písemná forma. V případě, že nebude dodržena, nebude se k právnímu jednání přihlížet.
Povinnosti zaměstnavatele a práva zaměstnance při uzavření dohody o provedení činnosti
Dohoda o provedení pracovní činnosti byla v nedávné době novelizována, zejména za účelem jednodušší kontroly ze strany dozorujících orgánů a neobcházení pracovního poměru.
Při výkonu práce je nyní zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby. A seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období. Období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Zaměstnavatel je nyní povinni písemně informovat o všech právních podmínkách jejich dohody. Musí poskytnout zaměstnancům jasný a kompletní přehled o podmínkách jejich zaměstnání včetně údajů o rozsahu práce, mzdě, pracovní době a dalších podmínkách.
Zaměstnavatel má taktéž povinnost nahlásit zaměstnance na dohodu o provedení pracovní činnosti na České správě sociálního zabezpečení. Nahlášení musí proběhnout do 8 dnů od nástupu zaměstnance. Cílem tohoto hlášení je zabránit zaměstnancům v tom, aby měli více dohod souběžně aniž by platili povinné odvody.
Zaměstnanci rovněž vzniká nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru. Kontrolu nad dodržováním povinností na úseku práce vykonává Státní úřad inspekce práce.