S nadcházejícím rokem přichází také novely zákoníku práce, které se dotknou zaměstnavatelů i zaměstnanců. S některými změnami je třeba počítat od začátku ledna, s jinými až v průběhu roku. A čemu konkrétně je dobré věnovat pozornost? Na nejzásadnější změny v zákoníku práce se nyní podíváme.
Změny v zákoníku práce: výše minimální mzdy
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance. Není rozhodující, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou či určitou nebo o souběžné pracovní poměry. Od začátku ledna začala platit nová výše minimální mzdy podle nového valorizačního mechanismu. Minimální mzda se bude nově vypočítávat na základě průměrné měsíční mzdy, kterou násobí koeficient stanovený vládou na dvouleté období. Její výše se bude v roce 2025 pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy a v roce 2026 to bude okolo 43,4 % průměrné mzdy. Nově pro rok 2025 došlo ke zvýšení minimální mzdy o částku 1.900 Kč na částku 20.800 Kč, hodinová mzda činí 124,40 Kč.
Změny v zákoníku práce: rozvrhování pracovní doby
Novela přináší zaměstnanci možnost, aby si mohl sám rozvrhovat pracovní dobu, pakliže se na tom se zaměstnavatelem dohodnou. Dohoda musí být sjednána písemně, která obsahuje podmínky o rozvrhování pracovní doby, úhradě nákladů spojených s prací na dálku apod. Dohoda o rozvrhování pracovní doby může být sjednána se zaměstnanci v pracovním poměru, tak i se zaměstnanci pracujícími na dohodu (DPP, DPČ).
Změny v zákoníku práce: zkušební doba
Předpokládá se, že změny v právní úpravě se dotknou i zkušebních dob. Jedná se o tzv. flexibilní novelu, která prozatím není účinná, její účinnost se předpokládá od 1. 4. 2025. Tato novela má reagovat na aktuální potřeby trhu práce i nedostatek zaměstnanců, celkově má za cíl zvýšit flexibilitu pracovního trhu.
Nová maximální délka
Maximální délka zkušební doby pro běžné zaměstnance se má prodloužit ze tří na čtyři měsíce, pro vedoucí pracovníky to pak je ze šesti měsíců na osm měsíců. Zkušební dobu bude možné také prodloužit o pracovní dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu v rámci zkušební doby, například z důvodu dovolené. Zákoník práce rovněž umožní dodatečné prodloužení zkušební doby dohodou.
Změny v zákoníku práce: výpověď a výpovědní doba
Na základě tzv. flexibilní novely by mělo dojít k úpravě podmínek výpovědi i výpovědní doby. Slučují se například zdravotní výpovědní důvody. Výpověď či rozvázání pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů je však nadále nutné odůvodnit, a to například kvůli případnému nároku zaměstnance (např. na odstupné).
Výpovědní doba doposud běží od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, v němž byla výpověď dána, ať už ze strany zaměstnavatele či zaměstnance. Nově by výpovědní doba začala běžet už dnem doručení, nikoli až od následujícího měsíce.
Zkrácená výpovědní doba
Také dojde ke zkrácení výpovědní doba na jeden měsíc, a to při výpovědních důvodech uvedených v ustanovení § 52 písm. f) až h) zákoníku práce. Výpovědní doba tak může být zkrácena v případě, kdy zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Dále také tehdy, když zaměstnanec porušuje své povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo jsou u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním mohl zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, případně pro méně závažné ale soustavné porušování pracovních povinnosti, nebo naopak pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů.
Změny v zákoníku práce: podpora rodičů s dětmi
Změny se pozitivně dotknou i rodičů s dětmi. Prozatím na rodičovské dovolené si zaměstnanec může přivydělávat u svého stávajícího zaměstnavatele na dohodu, avšak nesmí vykonávat stejný druh práce jako dle pracovní smlouvy. Nově by se toto omezení mělo zrušit a zaměstnanec tak může i v období rodičovské dovolené u stejného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti vykonávat stejný druh práce jako na základě pracovní smlouvy.
Pozitivní změna pak přichází i pro zaměstnance při návratu zpět do zaměstnání po rodičovské dovolené. Nově by měl mít zaměstnavatel povinnost vrátit zaměstnance na původní pracovní místo, pokud zaměstnanec nastoupí před druhými narozeninami dítěte.
Pracovní poměr až na 9 let
V případě, že zaměstnavatel přijme zaměstnance jako zástup za zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené, bude s nově přijatými zaměstnanci moct uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou více než třikrát. Pracovní poměr na dobu určitou je možné uzavřít maximálně na 3 roky a lze jej bez výjimky prodloužit pouze dvakrát. Maximální délka takového pracovního poměru je tedy 9 let, což může u delších rodičovských přinášet zaměstnavatelům problémy.
Změny v zákoníku práce: brigáda mladistvých
Flexibilní novela také umožní mladistvým od 14 let konat lehké práce v období letních prázdnin. Maximální pracovní doba bude 35 hodin týdně s omezením na 7 hodin denně. Podmínkou je souhlas alespoň jednoho zákonného zástupce.
Změny v zákoníku práce: způsob výplaty
Mzdové a platové výměry se budou moci doručovat elektronicky bez zvláštního souhlasu zaměstnance, a to prostřednictvím interního systému či firemního e-mailu. Dále se upouští od archaického způsobu výplaty v hotovosti, naopak se preferuje výplata na účet.
Rozšíří se okruh zaměstnanců, kteří mohou pobírat mzdu nebo plat v dohodnuté cizí měně. Doposud je možná primárně pro zaměstnance s místem výkonu v zahraničí. Nově by například mohli pobírat výplatu v cizí měně i zaměstnanci s úzkou vazbou na cizí stát, např. rodinné zázemí v zahraničí.
ZÁVĚR
Ještě než zaměstnavatelé a zaměstnanci mohli vstřebat změny, které nám přinesl předchozí rok, je třeba počítat s dalšími změnami v průběhu roku 2025. Těm by měli věnovat pozornost jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé. Nejzásadnější je tzv. flexibilní novela, která má reagovat na požadavky trhu práce a vytvořit vyváženější vztahy v pracovním poměru.
Pakliže potřebujete poradit v oblasti pracovního práva, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.
