Snad každý z nás již ve svém životě byl v pracovněprávním vztahu. Ve většině případů by se mělo jednat o pracovní smlouvu. Mnohdy však dojde k v rámci pracovněprávního vztahu k různým situacím, kdy mezi nejcitlivější patří ukončení pracovního poměru. Velmi často ukončení pracovního poměru iniciuje zaměstnavatel, kdy zaměstnanci nabídne tzv. výpověď dohodou.
Obecně k výpovědi dohodou
Institut výpověď dohodou v právním řádu neexistuje, kdy se jedná o celospolečenský velmi rozšířený omyl. Tento termín si ve své podstatě protiřečí a zákoník práce jej nezná. Pracovní poměr lze totiž ukončit dvěma způsoby. V prvním případě se jedná o jednostranné rozhodnutí zaměstnance či zaměstnavatele, kdy se jedná o výpověď jedné ze stran. Druhou možností je uzavření oboustranné shody na ukončení pracovního poměru, kdy následně se jedná o dohodu.
Výpověď pracovního poměru
Výpověď z pracovního poměru upravuje ustanovení § 50 zákoníku práce. Co do typu se jedná o jednostranné právní jednání, jak je uvedeno výše. Výpověď z pracovního poměru má tak tu výhodu, že není závislá na vůli druhé strany. Obecně lze také uvést, že výpověď je jeden z typů ukončení pracovního poměru, vedle dohody, okamžitého zrušení a dalších typů upravených zákoníkem práce.
Forma výpovědi z pracovního poměru
Zákoník práce stanovuje pravidlo, aby výpověď měla písemnou formu. Pokud tak nastane situace, kdy zaměstnavatel či zaměstnanec pouze oznámí ústně druhé straně výpověď z pracovního poměru, není taková výpověď platná. Obě strany mohou podat výpověď jak v případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, tak v případě pracovního poměru na dobu neurčitou. V tomto ohledu tak zákon poskytuje volnost stranám pracovněprávního vztahu. Aby byla výpověď účinná, musí být doručena zaměstnanci do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 334 a násl. zákoníku práce. V opačném případě není účinná.
Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem
K výpovědi dané zaměstnavatelem je nutné zmínit, že zákoník práce je vystavěn na principu ochrany zaměstnance. Z toho důvodu platí, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze ze zákonem stanovených důvodů dle ustanovení § 52 zákoníku práce.
Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem
Oproti omezeným výpovědním důvodům ze strany zaměstnavatele může zaměstnanec dát výpověď z pracovního poměru kdykoliv a to bez udání důvodu. Musí však dodržet předepsanou písemnou formu. Pokud i přesto zaměstnanec ve výpovědi uvede důvod, pochopitelně tato skutečnost nezpůsobuje pochyby o platnosti podané výpovědi. Pro účely běhu výpovědní doby je však třeba výpověď datovat a rovněž je zapotřebí výpověď podepsat. Dále je třeba připomenout, že pro účinnou výpověď je nutné, aby byla doručena zaměstnavateli.
Výpovědní doba
Nedílnou součástí problematiky výpovědi z pracovního poměru je i běh tzv. výpovědní doby. Ta je upravena v ustanovení § 51 zákoníku práce. Platí tedy, že pracovní poměr skončený výpovědí zaniká uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba má ze zákona stanovenou délku dvou měsíců. Zároveň si však mohou strany pracovněprávního vztahu sjednat delší výpovědní dobu. Taková úprava však musí mít písemnou formu. Zákon rovněž stanoví podmínku, že výpovědní doba musí být stejná jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Počátek výpovědní doby zákon stanovuje na první den následujícího kalendářního měsíce, ve kterém byla platně podaná výpověď. Pokud tedy zaměstnanec podá a doručí svému zaměstnavateli dne 21. 6. 2024 výpověď, výpovědní doba počíná běžet až od 1. 7. 2024.
Dohoda o ukončení pracovního poměru a její náležitosti (výpověď dohodou)
Základních náležitostí pro uzavření dohody není příliš mnoho a jsou uvedeny v rámci ustanovení § 49 zákoníku práce. Jednou z náležitostí je, že samotná dohoda musí být uzavřena v písemné formě a každá ze smluvních stran obdrží jedno její vyhotovení. Pokud smluvní strany nedodrží písemnou formu dohody, pak je toto jednání neplatné. Jedná se však o neplatnost relativní, u které je zapotřebí, aby se jí alespoň jedna ze smluvních stran dovolávala před soudem. Takto může učinit nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě dohody skončit. Později podaným návrhem se soud nebude zabývat. Smluvní strany však mohou tuto vadu (tj. absenci písemné formy) zhojit, pokud dodatečně dohodu v písemné formě uzavřou.
Bližší formální náležitosti zákoník práce neupravuje a je ponecháno na zaměstnanci a zaměstnavateli, jak tuto dohodu budou koncipovat. Vyžaduje se však, aby byla patrná vůle obou stran, tj. zaměstnance i zaměstnavatele, tuto dohodu uzavřít. Dohoda musí být koncipována tak, aby obě smluvní strany souhlasily s dohodou bez dalších připomínek či doplnění. Následně na této dohodě stvrdí toto jednání obě strany svým podpisem na závěr, čímž bude dohoda uzavřena.
Den ukončení dohodou
Jednou z dalších výhod rozvázání pracovního poměru dohodou je i to, že zde není stanovena žádná zákonná výpovědní lhůta, kterou by bylo potřeba dodržet. Den ukončení pracovního poměru je tedy rovněž závislý pouze na ujednání smluvních stran. Ukončit pracovní poměr lze přímo ke dni uzavření samotné dohody.
V dohodě si mohou strany sjednat buďto přesné datum ukončení pracovního poměru nebo stačí uvést i časové období (např. dny, týdny, měsíce). Pokud v dohodě nebude ujednán žádný časový údaj, pak platí, že dnem rozvázání pracovního poměru je den uzavření předmětné dohody. Avšak nikdy nelze ujednat den ukončení pracovního poměru před dnem uzavření samotné dohody. V takovém případě se přihlíží až ke dni uzavření dohody. Rozvázat pracovní poměr dohodou lze i za situace, kdy je zaměstnanec v tzv. ochranné době. Na rozdíl od výpovědi ze strany zaměstnavatele totiž vyžaduje uzavření dohody projev vůle zaměstnavatele i zaměstnance, nikoli pouze zaměstnavatele, jak již bylo ostatně zmiňováno v rámci náležitostí dohody.
Vzor dohody (výpověď dohodou):
DOHODA O UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění,
(dále „zákoník práce“)
Zaměstnavatel: název, IČO …………, sídlem ………….
zastoupen …………………
Zaměstnanec: jméno a příjmení, dat. nar.: …………, bytem ……………
uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto
dohodu o ukončení pracovního poměru
dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákoníku práce
I.
Zaměstnanec u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy ze dne ……………. ve znění dodatku ze dne ………………. vykonává práci na pozici ………… (dále jako „pracovní poměr“).
II.
Zaměstnavatel se se zaměstnancem tímto dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákoníku práce dohodl na ukončení pracovního poměru ke dni ………………….
III.
Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, a souvisejícími předpisy.
Tato dohoda je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, kdy po jednom obdrží každá ze smluvních stran.
V ……………… dne ………
.…………………………………… ……………………………………
zaměstnavatel zaměstnanec
Závěr výpovědi dohodou
Výpověď dohodou zákoník práce neupravuje. Existuje buďto výpověď, nebo dohoda o ukončení pracovního poměru. Nicméně v okamžiku, kdy by jinak hrozila výpověď je možné a většinou vhodné uzavřít dohodu.
