Každý zaměstnanec má ze zákona nárok na zaplacení mzdy jako odměny za práci, kterou vykonal pro svého zaměstnavatele v pracovněprávním poměru. V minulosti jsme vás informovali o podstatě a významu zaručené mzdy. Nyní si vysvětlíme, co v právním prostředí znamená pojem průměrná mzda, v jakých případech s ní pracujeme a také, jakým způsobem se zjišťuje.
Právní vymezení mzdy
Úvodem je vhodné vysvětlit pojem mzda. Mzda představuje finanční odměnu za vykonanou práci, kterou zaměstnanec dostává od zaměstnavatele. Právní definice mzdy je obsažena v zákoníku práce, konkrétně v § 109 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“). Mzda je poskytována na základě smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a musí být vždy vyplacena v souladu s platnými právními předpisy.
Složky mzdy
Mzda se skládá z několika složek:
1. Základní mzda – pravidelná složka mzdy, kterou zaměstnanec dostává za vykonanou práci.
2. Pohyblivé složky – zahrnují odměny, prémie, bonusy a další nenárokové složky mzdy, které se vyplácejí podle splnění určitých kritérií.
3. Příplatky – například za práci přesčas, noční práci, práci ve svátek nebo za práci ve ztížených podmínkách.
4. Náhrady mzdy – peněžité plnění poskytované zaměstnanci v případě překážek v práci na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance.
Průměrná mzda
Průměrná mzda je statistický ukazatel, který reprezentuje průměrnou hodnotu mezd v určitém období a geografické oblasti. V České republice je důležitým ekonomickým ukazatelem, který slouží k posouzení ekonomické situace a je často využíván při různých výpočtech, například při stanovení výše nemocenských dávek nebo důchodů.
Podle § 351 a násl. zákoníku práce je definována jako průměrný výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí, který se používá při výpočtu náhrad mzdy a některých dalších plnění. Je tedy klíčová pro stanovení různých nároků zaměstnanců. O jaké nároky jde se dočtete níže.
Výpočet průměrné mzdy
Výpočet průměrné mzdy se provádí na základě následujícího postupu:
1. Zjištění hrubého výdělku – zahrnuje všechny složky mzdy, které byly zaměstnanci vyplaceny v rozhodném období, tj. v předchozím kalendářním čtvrtletí.
2. Rozdělení hrubého výdělku počtem odpracovaných hodin – zahrnuje pouze skutečně odpracované hodiny, do kterých se nezapočítávají například hodiny strávené na dovolené nebo při pracovní neschopnosti.
Výsledkem tohoto výpočtu je průměrný hodinový výdělek, který se pak dále používá při výpočtu náhrad mzdy nebo jiných plnění.
Příklad: Zaměstnanec pracuje v jednosměnném pracovním režimu s pracovní dobou 40 hodin/týdně. Zjišťujeme průměrnou mzdu za čtvrtletí 1.4.2024 až 30.6.2024. V tomto období obdržel zaměstnanec od zaměstnavatele mzdu ve výši 95.000 Kč včetně příplatků a odměn. Zaměstnanec byl přitom od 22.4.2024 do 26.4.2024 v pracovní neschopnosti a od 3.6.2024 do 7.6.2024 na dovolené.
V dubnu 2024 odpracoval zaměstnanec 17 dnů z celkových 22. V květnu odpracoval zaměstnanec všech 23 pracovních dnů. V červnu odpracoval zaměstnanec 15 z celkových 20 pracovních dnů. Celkem tedy odpracoval 55 dnů, tj. 440 hodin. Průměrná hodinová mzda za sledované období tedy činí 215,9 Kč/hodinu.
Právní předpisy vztahující se k průměrné mzdě
Právní úprava mzdy a průměrné mzdy je obsažena především v zákoníku práce. Některé další důležité předpisy zahrnují:
1. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění – toto nařízení stanovuje podmínky pro poskytování minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda představuje dolní hranici mzdy, kterou musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru.
2. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění – tento zákon upravuje podmínky pro poskytování nemocenských dávek, které se vypočítávají na jejím základě.
3. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění – tento zákon stanovuje pravidla pro výpočet důchodů, které jsou také ovlivněny průměrnou mzdou.
Důležitost průměrné mzdy v praxi
Průměrná mzda má významný dopad na různé oblasti života zaměstnanců i zaměstnavatelů:
1. Výpočet náhrad – průměrná mzda je používána při výpočtu náhrad mzdy, například při pracovní neschopnosti, dovolené nebo překážkách na straně zaměstnavatele.
2. Sociální dávky – mnoho sociálních dávek, jako jsou nemocenské dávky nebo dávky v nezaměstnanosti, je určováno na základě průměrné mzdy.
3. Důchody – výše důchodů je ovlivněna průměrnou mzdou, protože ta se používá při výpočtu nároků na důchodové plnění.
4. Smluvní vztahy – průměrná mzda je často používána jako referenční hodnota při vyjednávání o mzdových podmínkách mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Závěr
Právní úprava mzdy a průměrné mzdy je podrobně upravena v zákoníku práce a dalších právních předpisech, které zajišťují, že mzda je spravedlivě a transparentně stanovována a vyplácena. Dodržování těchto pravidel je klíčové pro zajištění práv zaměstnanců a pro správné fungování pracovního trhu.
Průměrná mzda je klíčovým ekonomickým a právním ukazatelem, který ovlivňuje mnoho aspektů pracovního a sociálního života v České republice. Její správné pochopení a výpočet je důležitý jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Odvíjí se od ní řada nároků, na které má zaměstnanec nárok a které musí zaměstnavatel plnit. Pokud si nejste jistí, jaké nároky či povinnosti vám vyplývají z pracovněprávního vztahu, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář a požádat o pomoc v oblasti pracovního práva.