Téměř každého v souvislosti se skončením pracovního poměru zajímá otázka, zda má nárok na odstupné. Právo na odstupné vzniká v případě, že je pracovní poměr skončen výpovědí nebo také dohodou z důvodů, jež jsou stanoveny zákonem. Jaké jsou tyto konkrétní důvody, co si pod pojmem odstupného představit a jak lze vypočítat jeho konkrétní výši se dozvíte níže v tomto článku.
Odstupné při výpovědi a jeho podstata
Co si pod pojmem odstupného vlastně představit? Odstupné je jednorázovým peněžitým příspěvkem, jenž zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při skončení jeho pracovního poměru. Podmínkou je, že pracovní poměr skončil bez zavinění zaměstnance. Nárok na dostupné tedy nemá například zaměstnanec, který dostal výpověď pro hrubé porušení svých povinností.
Účelem odstupného je poskytnout zaměstnanci finanční pomoc v období, kdy si bude hledat zaměstnání nové. Právo na vznik odstupného však nezaniká ani se nijak nekrátí v případě, že zaměstnanec ihned po skončení jednoho pracovního poměru nastoupil do jiného zaměstnání nebo začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Rozhodnou není ani skutečnost, zda pobírá důchod nebo je jinak finančně zabezpečen.
Přesto ale může nastat situace, kdy bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli vyplacené odstupné vrátit. Podle § 68 zák. č. 206/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoníku práce“) tak tomu bude v případě, že po skončení pracovního poměru bude zaměstnanec opět konat práci pro stejného zaměstnavatele, a to i třeba na základě dohody o pracovní činnosti.
Samozřejmě je zde stanovená časová limitace – pokud zaměstnanec nastoupí před plynutím doby, ze které byla odvozená výše odstupného (viz níže). Zaměstnanec je v takovém případě povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Jak by se stanovila výše této částky? Podle kalendářních dnů od nástupu od nového do zaměstnání do uplynuté doby, ze které bylo odstupné odvozeno.
V jakých případech vzniká právo na odstupné při výpovědi?
Vznik práva na odstupné upravuje § 67 an. zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení odstupné přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů. A dále dle § 6 odst. 2 zákoníku práce též z důvodu dle § 52 písm. d) zákoníku práce, u kterého navíc vzniká právo na vyšší odstupné.
O jaké výpovědi se tedy jedná? Zaměstnavatel má právo vypovědět pracovněprávní vztah jen z důvodů výslovně stanovených zákonem, jež jsou upraveny v § 52 zákoníku práce. Výpovědní důvody, v důsledku kterých vzniká právo na odstupné jsou následující:
- Výpověď z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část
- Výpověď z důvodu, že se zaměstnavatel přemisťuje
- Výpověď z důvodu, že se stane zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách
- Výpověď z důvodu, že zaměstnanec dále nesmí-li podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
V případě, že je pracovní poměr skončen dohodou, doporučujeme vždy uvést důvod, ačkoliv to není povinnou náležitostí dohody o skončení pracovního poměru. Uvedením důvodu totiž vzniká právo na odstupné zaměstnanci bez toho, aniž by jej musel prokazovat. Pokud důvod uveden nebude právo tím zaměstnanec neztrácí, avšak zhorší se tím jeho důkazní pozice.
V této souvislosti je vhodné zmínit, že odstupné náleží jen u pracovního poměru, jenž je založen pracovní smlouvou. Právo na odstupné naopak nevzniká u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jako je DPČ a DPP. Nic ale nebrání tomu, aby si strany možnost vzniku práva na odstupné v dohodách sjednaly.
Výše odstupného
Výše odstupného je závislá na následujících faktorech:
- Jaký je průměrný výdělek zaměstnance
- Jak dlouho trval pracovní poměr
- Z jaké důvodu byla zaměstnanci výpověď dána
Pro účely odstupného se průměrný výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek v hrubé výši. Zjišťuje se vždy k prvnímu dni následujícímu po dni, v němž skončil pracovní poměr.
Jak se průměrný hrubý měsíční výdělek stanoví? Nejprve se určí průměrný hodinový výdělek, který se přepočítá na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin, které připadají na 1 měsíc v průměrném roce (ten má pro tyto účely 365,25 dnů). Průměrný hodinový výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, jenž vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
Co se týče délky pracovního poměru je důležité, zda pracovní poměr trval:
- méně než 1 rok
- alespoň 1 rok a méně než 2 roky, nebo
- alespoň 2 roky
Do celkové délky trvání pracovního poměru je třeba započítat i dobu trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Návod k výpočtu výše odstupného při výpovědi
Podle celkového trvání pracovního poměru a průměrného měsíčního výdělku, se výše odstupného určí následovně:
- jednonásobek průměrného výdělku, jestliže zaměstnancův pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, nebo
- dvojnásobek průměrného výdělku, jestliže zaměstnancův pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, nebo
- trojnásobek průměrného výdělku, jestliže zaměstnancův pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
Výpočet odstupného – demonstrativní příklad
Pokud zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele 4 roky a dostal v lednu výpověď, protože se zaměstnavatel zrušil, náleží mu odstupné.
- Průměrný měsíční výdělek: Rozhodným obdobím je zde říjen, listopad, prosinec, tudíž je třeba určit hrubý měsíční příjem pro každý z měsíců. Dejme tomu, že zaměstnanec skutečně odpracoval v každém tomto měsíci minimálně 21 dní. Hrubá mzda včetně bonusů a odměn činila v říjnu 25.800, v listopadu 28.000 a v prosinci 25.000, průměrný hrubý měsíční výdělek za rozhodné období činí 26.266 Kč.
- Délka trvání pracovního poměru: Vzhledem k délce trvání pracovního poměru se částka 26.266 Kč vynásobí 3, čímž získáme částku 78.798 Kč. Zaměstnanci bude náležet odstupné ve výši 78.798 Kč.
Na internetu je možné najít i online kalkulačky výpočtu výše odstupného.
Již výše jsme uvedli, že odstupné náleží i při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, avšak za odlišných podmínek. Výše odstupného je v tomto případě totiž ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Závěr
Pro zaměstnance je velmi důležité, aby si byl vědom svých práv, které mu mohou přechod ze zaměstnání do zaměstnání usnadnit. Právo na odstupné pro představuje velmi důležitou peněžní výpomoc, proto pokud máte pochybnosti o tom, zda Vám právo na odstupné náleží či se cítíte býti jinak zkrácení v právech vyplývajících z pracovněprávních vztahů, neváhejte a obraťte se na nás!