Klienti, kteří vystupují v různých smluvních vztazích jakožto věřitelé, velice často naši advokátní kancelář navštěvují s prosbou o vymáhání jejich pohledávky vůči dlužníkovi. Velice často žádají ihned podat žalobu k soudu. Pro následný nárok na náhradu nákladů řízení je však třeba před podáním žaloby učinit další krok. Tím je právě předžalobní upomínka.
Pojem předžalobní upomínka
V první řadě je třeba si ujasnit, že ne každá výzva je hned tzv. předžalobní upomínkou. Pro předžalobní upomínka je třeba, aby byla vymáhaná pohledávka splatná. V případě, pokud by pohledávka splatná nebyla, tj. nebyla by např. určena lhůta splatnosti pohledávky, je nutné nejprve dlužníka nejprve vyzvat. A to aby dluh ve stanovené lhůtě zaplatil. Pokud tak v dané lhůtě dobrovolně neučiní, má věřitel vůči dlužníkovi již splatnou pohledávku. Pohledávku, kterou může uplatnit soudu.
Předžalobní upomínka současně není totéž, co právní úkon, směřující k zesplatnění pohledávky (např. při sjednání ztráty výhody splátek). Předžalobní upomínkou tak například není reklamace zboží nebo výzva k náhradě škody.
Náležitosti předžalobní upomínky
Věřitel má dlužníka před podáním žaloby kvalifikovaně písemně vyzvat, tedy sdělit mu přesně:
- co po něm žádá,
- z jakého titulu a
- v jaké výši
Z praxe se dovozuje, že se jedná o úkon, v němž je identifikován věřitel i dlužník, výše a právní titul vzniku pohledávky (skutkové vymezení, z něhož právní důvod vyplývá). A dále a je vyjádřena skutečnost, že dlužník je vyzýván k uhrazení dluhu, přičemž v případě neuposlechnutí v určité rozumné lhůtě bude následovat podání žaloby. Předžalobní upomínka musí být podepsána k tomu oprávněnou osobou. Proto upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění je podstatnou náležitostí (essentialia negotii) výzvy k plnění, bez něhož tento úkon nevyvolá zákonné následky.
Upozornění na hrozící soudní řízení může být výslovně sděleno, případně může vyplývat z obsahu upomínky (například z označení upomínky jako „předžalobní“), vyplývat z odkazu na ustanovení § 142a OSŘ, z pohrůžky předání věci advokátní kanceláři k vymáhání atd.
Výše uvedené je velmi vhodné jako obrana proti nekalým praktikám vymahačských agentur, které odmítají sdělit písemně výši dluhu. Tato upomínka splní svůj účel pouze tehdy, pokud je dostatečně určitá.
Zcela logicky předžalobní upomínka připadá v úvahu u žalob na plnění, zřejmě nikdy u žalob o osobním stavu. Např. návrh na rozvod, návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem apod.
Účel předžalobní upomínky
Žalobce, který řádně a včas zaslal předžalobní upomínku, může uplatnit právo na náhradu odměny advokáta za tuto předžalobní upomínku přímo v řízení, jemuž upomínka předcházela.
Nákladem řízení ve smyslu § 137 a násl. OSŘ totiž nejsou jen takové výdaje žalobce, které vznikly až po zahájení řízení. Ale i náklady, které jsou s ním spjaty a které předcházejí jeho zahájení, totiž převzetí věci, první porada s klientem a předžalobní upomínka.
Ani upomínka opakovaná advokátem po předchozí výzvě účastníka nemusí být neúčelným úkonem. Z praxe je známo, že mnozí dlužníci se brání placení do té doby, než zjistí, že pohledávka byla skutečně předána k vymáhání. Ovšem několik opakovaných výzev zaslaných advokátem na tutéž adresu bez jakékoliv odezvy již neúčelných být může.
V případě, pokud by ze strany věřitele, resp. žalobce, nedošlo k zaslání předžalobní upomínky, dojde ze strany soudu k nepřiznání nákladů řízení. Nebo jejich části tam, kde by přiznány být měly.
Přiznání nákladů řízení i při nezaslání předžalobní upomínky
Absence upomínky nebude zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz například započtením).
Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a OSŘ – tj. do 7 dnů od odeslání předžalobní upomínky – zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele. Opačný postup by vedl k tomu, že by nevyzvaný dlužník dopředu věděl, že mu již žádné náklady nehrozí. A mohl by dle libosti řízení protahovat.
Zákonodárce pak stanovuje i výjimku. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému předžalobní upomínku k plnění nezaslal.
Jedná se zejména o situace:
- dlužník který má vůči věřiteli již několik pohledávek a nikdy dobrovolně nesplnil,
- jedná se o dlužníka bez trvalého bydliště nebo který si nepřebírá poštu apod. (kdy zasílání je pouhou formalitou)
- dlužník, který který o své povinnosti prokazatelně ví (například sám kontaktuje věřitele s prosbou o posečkání s vymáháním, případně s věřitelem uzavře dohodu o splátkách či dluh písemně uzná, ale ani poté neplní).
Soud by náklady naopak neměl přiznávat, pokud nevyzvaný dlužník pohledávku u jednání uzná nebo nesporuje, pouze akcentuje nedostatek předžalobní upomínky. Případně žádá delší lhůtu splatnosti či rozložení do splátek, namítá nemravnost výše smluvní pokuty atd. Avšak z hlediska základu nároku či jistiny proti žalobě nebrojí.
Doručování předžalobní upomínky
Věřitel, resp. žalobce, může samozřejmě zaslat předžalobní upomínku na adresu dlužníka, která je mu známa (typicky vyplývající ze smlouvy). Dále může doručit upomínku prostřednictvím datové schránky. Což však předpokládá, že ji mají oba účastníci zřízenou.
Doručeno může být současně všude, kde je adresát zastižen. A to jakýmkoliv způsobem (e-mailem, dopisem, osobně atd.).
Může také pro právní jistotu zaslat předžalobní upomínku na více adres nebo si vybrat tu, která je podle jeho uvážení adresou nejpravděpodobnější.
ZÁVĚR
V tomto článku jsme se Vám pokusili přiblížit předžalobní upomínku a všechny podmínky pro její správný sepis, doručení, či její účel.
Život však přináší mnoho různých nástrah a situací, které není možné předvídat. Proto je vhodné se vždy obrátit na odborníka. Odborníka, který Vám poradí, jak postupovat, aby bylo vše tak jak má.
