Konkurs je jednou z forem řešení úpadku dlužníka, při které dochází k likvidaci jeho majetku za účelem uspokojení věřitelů. V tuzemském právním řádu je konkurs upraven zejména v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Tato právní úprava reflektuje principy transparentnosti a efektivity při řešení finančních problémů dlužníka a zároveň chrání práva věřitelů.
Hlavním cílem konkursního řízení je maximalizovat výnosy z dlužníkova majetku, které se následně rozdělí mezi věřitele podle zákonem stanovených pravidel. Konkurs je však často vnímán jako poslední možnost řešení úpadku, jelikož vede k likvidaci dlužníka a ztrátě jeho podnikání.
Základní podmínky pro podání návrhu na insolvenci včetně konkursu
Jelikož je hlavním cílem insolvenčního řízení projednat úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, je nutné na začátku tyto termíny specifikovat.
Dlužník se dostane do úpadku, jestliže má:
- více věřitelů a
- peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
- tyto závazky není schopen plnit.
Pokud dlužník naplňuje všechny výše uvedené požadavky, nachází se v tzv. platební neschopnosti.
Další formou úpadku je tzv. předlužení. Jedná se o situaci, kdy má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu dlužníkova majetku, a to i bez ohledu na to, kolik z těchto dluhů je již splatných. Předlužení se však týká pouze dlužníka, kterým je buďto právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.
Jestliže dlužník nesplňuje podmínky úpadku, může se v jeho případě jednat o tzv. hrozící úpadek. O hrozící úpadek jde tehdy, kdy u dlužníka s ohledem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že nebude schopen splnit řádně a včas podstatnou část svých peněžitých závazků.
Obecně dlužník peněžité závazky není schopen plnit, pokud zastavil platby podstatné části těchto peněžitých závazků nebo je již neplní déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Další alternativou je nemožnost dosáhnout uspokojení některé ze splatných pohledávek věřitele vůči dlužníku, a to buď výkonem rozhodnutí či exekucí, dále když dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy majetku, závazků či svých zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.
Zahájení konkursu
Konkurs je vyhlášen rozhodnutím insolvenčního soudu na základě insolvenčního návrhu, který může podat jak dlužník, tak jeho věřitel. Podmínkou je, že dlužník je v úpadku, tedy není schopen plnit své peněžité závazky a tyto závazky jsou po lhůtě splatnosti (viz výše).
Insolvenční návrh musí obsahovat veškeré vyžadované informace jako jsou údaje o dlužníkovi, popis jeho finanční situace a seznam věřitelů. Po přijetí návrhu soud rozhodne, zda jsou splněny podmínky pro zahájení konkursu. Pokud ano, vydá rozhodnutí o úpadku a stanoví insolvenčního správce.
Ministerstvo spravedlnosti vyhotovilo formuláře pro podání v insolvenčních věcech.
Průběh konkursu
Po zahájení insolvenčního řízení dochází k soupisu majetkové podstaty dlužníka, která je spravována insolvenčním správcem. Soud také schvaluje postup insolvenčního správce při rozprodeji majetku a rozvrh výtěžku mezi věřitele.
Během konkursu je dlužník omezen ve svých dispozičních právech k majetku a veškeré úkony spravuje insolvenční správce. Tento proces může trvat různě dlouhou dobu v závislosti na složitosti případu a rozsahu majetku dlužníka.
Rozprodej majetku může probíhat různými způsoby, například veřejnou dražbou nebo přímým prodejem třetím stranám. Cílem je získat co nejvyšší hodnotu z majetkové podstaty pro uspokojení věřitelů.
Vliv na věřitele
Věřitelé se musí do konkursu přihlásit v určené lhůtě a jejich pohledávky jsou rozděleny do různých kategorií dle přednosti uspokojení. Mezi prioritní pohledávky patří zejména pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky zajištěných věřitelů.
Pohledávky nezajištěných věřitelů jsou obvykle uspokojovány v menší míře, neboť se jejich nároky řadí až za pohledávky zajištěné. Věřitelé mohou aktivně zasahovat do průběhu konkursu prostřednictvím věřitelského výboru, který dohlíží na činnost insolvenčního správce a zajišťuje, aby byla majetková podstata spravována efektivně.
Důsledky konkursu pro dlužníka
Vyhlášením konkursu přechází majetek dlužníka do správy insolvenčního správce. Dlužník tak ztrácí možnost disponovat se svým majetkem. Po ukončení konkursu je v případě právnické osoby zpravidla společnost vymazána z obchodního rejstříku, zejména při zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.
Dlužník má během konkursu omezené možnosti podnikatelské činnosti a nesmí zakládat nové závazky. Pokud jde o fyzickou osobu, může po ukončení konkursu požádat o oddlužení nebo využít jiných právních možností k řešení svých závazků. Jestliže totiž zůstanou po konkursu dluhy, tyto dluhy nezanikají. Odměna insolvenčního správce se stanovuje z výtěžku prodeje majetkové podstaty.
Alternativy ke konkursu
V některých případech může být vhodné zvažovat jiné způsoby řešení úpadku, jako je reorganizace či oddlužení. Reorganizace umožňuje dlužníkovi pokračovat v podnikání za podmínek stanovených insolvenčním soudem, zatímco oddlužení je určeno především pro fyzické osoby a umožňuje jim postupné splácení závazků podle splátkového kalendáře.
Zvažování alternativních řešení je důležité zejména pro subjekty, které mají potenciál se z úpadkové situace zotavit. Insolvenční zákon umožňuje věřitelům i dlužníkovi hledat kompromisní řešení ještě před zahájením konkursu.
Závěr
Konkurs je krajním řešením úpadku dlužníka a má zásadní důsledky jak pro dlužníka, tak pro jeho věřitele. Přestože konkurs znamená zpravidla likvidaci dlužníka, jeho hlavním účelem je spravedlivé uspokojení věřitelů.
Při řešení úpadku je proto důležité konzultovat situaci s odborníkem, aby byla zvolena nejvhodnější strategie postupu. Včasná právní a ekonomická pomoc může pomoci dlužníkovi i věřitelům najít efektivní a spravedlivé řešení úpadkové situace.
