Skupina poslanců předložila k legislativnímu projednání Poslanecké sněmovně v červnu letošního roku návrh novely zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).
Transplantační zákon stanoví pravidla pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů určených k transplantaci do lidského těla. A to za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví při jejich darování, vyšetřování, charakterizaci, odběru, konzervaci, převozu a transplantaci. Tento zákon dále upravuje podmínky darování, odběrů a transplantací tkání, buněk a orgánů prováděných výhradně za účelem poskytování zdravotních služeb.
K novele obecně (transplantační zákon)
Cílem tohoto návrhu je po vzoru Izraele či Belgie zamezit transplantační turistice českých občanů do problémových zemí. Tento problém úzce související s obchodem s lidskými orgány uskutečňovaným zejména v Číně narůstá v západním světě do stále většího rozměru.
Smyslem novely je zřízení pětičlenné Etické komise pro transplantace prováděné v zahraničí českým občanům nebo osobám bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území ČR.
Návrh novely hovoří také o uložení povinnosti vládě zřídit Etickou komisi, která by pravidelně aktualizovala seznam států, které jsou důvěryhodné pro transplantaci. A dále států, které mají systematické problémy s porušováním základních lidských práv i za účelem získávání orgánů.
Vláda na své schůzi dne 1. 7. 2019 posoudila předmětný návrh a zaujala k němu nesouhlasné stanovisko, když zejména zdůraznila, že navržená úprava je nadbytečná. Neboť český transplantační program je dlouhodobě na velice dobré úrovni a patří mezi nejlepší na světě. To dáno také tím, že průměrná čekací doba na transplantaci je v řádu jen několika měsíců, která je v porovnání s ostatními členskými státy EU krátká. Navíc transplantace v ČR je plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, zatímco pacient, který by podstoupil transplantaci mimo EU, by si náklady na tuto léčbu musel hradit sám.
Dále návrh stanoví podmínky, po jejichž splnění Etická komise udělí souhlas s transplantací v zahraničí. Též stanoví, kdy není její souhlas k transplantaci v zahraničí třeba (např. pokud je dárce příbuzný v pokolení přímém nebo sourozenec příjemce či příjemce).
Spatřované nedostatky návrhu (transplantační zákon)
Návrhem zakotvená pravidla, kdy je souhlas Etické komise třeba, bude poměrně jednoduché obejít.
Za další nedostatky návrhu lze již nyní spatřovat i to, že neupravuje, co konkrétně má být obsahem žádosti o vyslovení souhlasu s transplantací v zahraničí. Neobsahuje ani bližší úpravu, jak má žadatel prokazovat skutečnosti, že dárce nebyl usmrcen s cílem získat orgán nebo tkáň k transplantaci. A dárce není osoba omezená na svobodě na základě rozhodnutí veřejné moci, s výjimkou dárcovství mezi dětmi a rodiči, sourozenci a mezi manželi atd.
Spatřovaná pozitiva návrhu (transplantační zákon)
Návrh nezkracuje lhůty pro rozhodování Etické komise o udělení souhlasu k transplantaci. Platí tedy řádné lhůty uvedených ve správním řádu. Nejběžněji bez zbytečného odkladu či 30 dní. Přitom lze však předpokládat, že v případě transplantací půjde z povahy věci většinou o případy, které je třeba vyřídit bez zbytečného odkladu.
Promítnutí do trestního práva
Návrh novely rovněž navrhuje doplnit znění § 166 trestního zákoníku o odstavec. Tento by vyměřoval trest pro ty, kteří neuposlechnou zákonnou povinnost: „(5) Občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, která jako příjemce orgánu podstoupí transplantaci v zahraničí bez souhlasu Etické komise pro transplantace v zahraničí, ačkoliv podle zvláštního zákona je takový souhlas třeba, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“
Transplantační zákon by v případě schválení opravňoval orgány činné v trestním řízení (Policie, státní zástupce, soud) v souvislosti se zavedením nové skutkové podstaty trestného činu čelit zásadním problémům při zajišťování a provádění důkazů proti pachatelům. ČR je smluvní stranou Úmluvy Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány. Ta vytvořila mezinárodní rámec boje proti tomuto jevu. Tato mezinárodní smlouva se primárně soustředí na postih samotných obchodníků s orgány, lékařů a zařízení využívajících nelegálně získané orgány či osob nabízejících orgány k prodeji či úplatu za ně. Nepostihuje ale běžné dárce a příjemce orgánů.
Návrh tedy směřuje opačným směrem než současné mezinárodní lidskoprávní standardy.
Závěr
Tento předložený návrh novely transplantačního zákona považujeme v současné době za nadbytečný. Transplantační turistika v České republice není vůbec běžným jevem. To potvrzuje i statistika podstoupených transplantací v zahraničí. Za posledních 10 letech podstoupil transplantaci v zahraničí jen jediný občan ČR. A to ve státě Evropské unie.
Stav návrhu zákonů můžete sledovat na stránkách Poslanecké sněmovny.
