Ústavní soud zamítl návrh na zrušení čl. II (Přechodná ustanovení) bodu 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, neboť toto ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem. Je snaha zrušit „Polopřevod vozidel“.
Co je polopřevod vozidel?
Již v minulosti jsme de věnovali tématu přepisu vozidel, ale rozhodli jsme se k tématu vrátit, neboť se jedná o téma velice blízké každému z Vás, zvláště v dnešní motorizované době, kdy téměř každý občan starší 18 let vlastní motorové vozidlo. Letos v květnu vydal ústavní soud nález, který se týká tzv. polopřevodů vozidel, kdy jsem se rozhodli Vás seznámit s tímto nálezem Ústavního soudu.
Dle statistik Ministerstva dopravy ČR bylo v měsíci květnu roku 2019, tedy měsíci, kdy rozhodoval Ústavní soud o ústavnosti ustanovení týkající se polopřevodů vozidel, nově registrováno 24.059 osobních vozidel, z celkového počtu 106.596 registrací osobních vozidel, a to od počátku roku 2019. Celkový počet registrovaných vozidel v ČR je však obrovský a každým rokem stoupá v současné době je to kolem 6 milionů vozidel. Můžeme se ptát, zda se „polopřevod vozidel“ navýšil.
Ústavním soudem projednávaný článek II. bod 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb. zní:
Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvale vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční vozidlo zaniklé. Silniční vozidlo se dále považuje za zaniklé, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
| a) | je dočasně vyřazené z registru silničních vozidel po dobu přesahující 18 měsíců a vlastník tohoto vozidla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučiní oznámení podle § 12 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo |
| b) | není u tohoto vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho vlastník a do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není podána žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru. |
Snaha znemožnit polopřevod vozidel
Jedním z cílů nové úpravy bylo odstranit nejvýznamnější nedostatky předchozí právní úpravy, které spočívaly zejména ve zneužívání či obcházení povinností při zápisu vlastníka nebo provozovatele vozidla. Proto bylo záměrem tzv. „polopřevody“ odstranit a zajistit, aby v registru vozidel vždy byl zřejmý aktuální vlastník vozidla. Aplikací napadeného ustanovení bylo možné ve stanovené lhůtě do 30. 6. 2015 jednoduchým administrativním opatřením, bez jakékoliv následné sankce, podat žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru. Vlastník vozidla, jenž tak ve stanovené lhůtě neučinil a tuto možnost nevyužil, způsobil, že jeho vozidlo bylo následně trvale vyřazeno z registru vozidel a považuje se za zaniklé. Oprávnění vlastníků užívat věci podléhá omezením stanoveným předpisy veřejného práva. V posuzovaném případě je to právě veřejný zájem, který v podobě zpřehlednění registru silničních vozidel je jednoznačně zájmem převažujícím. „Polopřevod vozidel“ tedy může narazit.
Závěr
Závěrem na okraj upozorňujeme, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 11. února 2016 č. j. 9 As 281/2015-57) není provedení či neprovedení zápisu změn údajů v registru silničních vozidel správním rozhodnutím vydaným v rámci správního řízení, ale jde o tzv. jiný úkon podle části čtvrté správního řádu, proto není přípustná obrana žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle soudního řádu správního.
