V rámci řízení o pozůstalosti se mimo jiné posuzuje také dědická (ne)způsobilost dědice. Jedná se o jednu ze základních podmínek k nabytí pozůstalosti dědicem, tj. aby mohlo dojít k tzv. dědění. V tomto článku se seznámíme s pojmem dědická nezpůsobilost, jaké jsou její důvody i jaký má právní dopad.
Co je dědická nezpůsobilost
Než dojdeme k definování dědické nezpůsobilost, je třeba si ujasnit některé pojmy. Zůstavitelem je osoba, jejíž majetek, práva či závazky přechází po smrti na jeho dědice. Dědicem je ten, kdo má právo na pozůstalost (dědictví) po zůstaviteli, může se typicky jednat o děti, manžela, ale i družku, rodiče, sourozence apod.
Občanský zákoník upravuje dědickou nezpůsobilost v ustanovení § 1481 a následující. Dědická nezpůsobilost je právní institut, který způsobuje, že určitá osoba není způsobilá dědit po zůstaviteli. Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona, nezávisle na projevu vůle zůstavitele. To znamená, že zůstavitel nemusí sepsat závěť ani jinak projevit svou vůli, aby nastala dědická nezpůsobilost některého z dědiců. Dědic se svým vlastním chováním vyloučí z dědické posloupnosti po zůstaviteli a může postihnout jak dědice povolané závětí, dědickou smlouvou, tak i dědice ze zákona.
Důvody dědické nezpůsobilosti
Dědic je nezpůsobilý dědit podle ustanovení § 1481 občanského zákoníku, jestliže se dopustil:
- činu povahy úmyslného trestního činu proti zůstaviteli, jeho předkovi, potomku nebo manželu, nebo
Jednoznačně nebude dědit ten, kdo se dopustí úmyslného trestného činu proti dědici nebo osobám jeho blízkým. Například syn fyzicky napadne otce a je pravomocně odsouzen za těžké ublížení na zdraví. Otec po smrti nezanechá závěť. Syn bude považován za nezpůsobilého dědice. Současně slovní spojení „čin povahy úmyslného trestného činu“ umožňuje zde zařadit širší okruh jednání a patří sem například i protiprávní činy osob trestně neodpovědných, ať už z důvodu nepříčetnosti, věku apod.
- zavrženíhodného činu proti projevu poslední vůle zůstavitele,
Typicky se jedná o případy, kdy potencionální dědic zůstavitele k projevu poslední vůle (například k sepsání závěti) donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil.
Dále podle ustanovení § 1482 občanského zákoníku může docházet k dědické nezpůsobilosti při:
- rozvodu manželství,
Zahájené řízení o rozvod manželství v době smrti zůstavitele samo o sobě nestačí. Pro dědickou nezpůsobilost žijícího manžela je nutné, aby návrh na rozvod byl podán ze strany zůstavitele z důvodu, že se jeho manžel dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí. V takovém případě je manžel vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic.
- zbavení rodičovské odpovědnosti.
Pakliže byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti, protože její výkon zneužíval nebo závažným způsobem zanedbával, je tento rodič současně vyloučen z dědického práva po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti.
Prominutí dědické nezpůsobilosti
Dědickou nezpůsobilost lze některých případech zhojit prominutím ze strany zůstavitele. Prominout se ale týká jen některých jednání, a to uvedených v ustanovení § 1481 obřanského zákoníku. Musí se jednat o výslovné odpuštění ze strany zůstavitele potom, co se o činu dědice dozvěděl. V tomto případě nelze zohlednit „všeobecné“ prominutí, kdy například zůstavitel sdělí: „Odpouštím ti všechno, čeho ses na mně za mého života dopustil.“.
Odpuštění může být učiněno výslovně ústně i písemně. Pokud není odpuštění zaznamenáno v závěti nebo jiném písemném projevu, může být jeho prokázání v řízení složité.
Dědická nezpůsobilost a potomci nezpůsobilého dědice
Zvláštní pozornost si zaslouží otázka, zda potomci nezpůsobilého dědice mohou dědit. Podle občanského zákoníku není dědická nezpůsobilost dědičná, tj. potomci nezpůsobilého dědice mohou dědit, pokud u nich rovněž nebyla zjištěna dědická nezpůsobilost. V případě dědické nezpůsobilosti je tedy zachováno dědické právo dalších osob v linii, i když vyloučený nezpůsobilý dědic přežije zůstavitele.
Zákon však uvádí jednu výjimku, a to pro dědice manžela, který se měl dopustit činu naplňujícího znaky domácího násilí a v době smrti zůstavitele probíhá řízení o rozvod manželství na návrh samotného zůstavitele. V daním případě potomek manžela, který je vyloučen z dědického práva, nenastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo.
Rozdíl mezi dědickou nezpůsobilostí a vyděděním
S institutem vydědění jsme Vás již seznámili v našem předchozím článku. Na první pohled se může zdát, že dědická nezpůsobilost je obdobou vydědění. Oba instituty skutečně vedou k tomu, že určitá osoba nedědí, ale právní základ je zcela odlišný.
Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona, není k tomu nutný projev vůle zůstavitele. Vydědění je jednostranný projev vůle zůstavitele, kterým aktivně vylučuje nepominutelného dědice z dědictví. Zpravidla bývá součástí závěti, ale není to podmínkou. Nadto následkem dědické nezpůsobilosti je ztráta veškerých dědických nároků včetně povinného dílu nepominutelného dědice. Vyděděním však může dojít i k pouhému zkrácení povinného dílu.
Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen. Může se zdát nadbytečné vydědit osobu, která je dědicky nezpůsobilá i ze zákona, ovšem v praxi může takto zůstavitel upozornit na provinění nezpůsobilého dědice. Současně tím může zůstavitel dát najevo, že dědici jeho čin rozhodně neprominul.
Závěr
Dědická nezpůsobilost je významný právní institut, který zabraňuje, aby se dědicem stala osoba, která se zachovala vůči zůstaviteli nebo jeho vůli nedůstojně. Občanský zákoník vymezuje konkrétní důvody, kdy k nezpůsobilosti dochází, rozhodující roli má přitom povaha a závažnost jednání. Nezpůsobilost může být v některých případech zhojena odpuštěním.
Pokud si nevíte rady s důvody dědické nezpůsobilosti, pak neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.
