Tichá společnost představuje specifickou formu spolupráce mezi podnikatelem a tichým společníkem, která v občanském zákoníku. Nejedná se o právnickou osobu, ani o obchodní korporaci, ale o smluvní vztah s určitou mírou důvěrnosti.
V tomto článku si tento institut představíme.
Podstata tiché společnosti
Podle § 2747 občanského zákoníku vzniká tichá společnost smlouvou, ve které se jedna strana (tichý společník) zavazuje druhé straně (podnikateli), že se bude podílet určitou částkou na jejím podnikání, a podnikatel se zavazuje platit společníkovi podíl na zisku.
Důležité je, že tichý společník se na podnikání nepodílí navenek – zůstává tzv. „v pozadí“.
Smlouva o tiché společnosti je smluvní typ investičního charakteru, jímž se jedna osoba podílí na výsledcích podnikání druhé osoby, podnikatele. Podnikatel tak získává ke svému podnikání financování (cizí zdroje), tichý společník pak očekává výnos ze své investice, který ovšem není zaručený, ale bude se odvíjet od výsledků podnikání.
Uzavřením smlouvy o tiché společnosti nevzniká PO, vztah mezi smluvními stranami je pouze obligační.
Smluvní strany tiché společnosti
Tichým společníkem může být jakákoliv osoba, FO i PO. Naopak druhou smluvní stranou může být pouze podnikatel. Nebude-li druhou stranou podnikatel, může jít o inominátní smlouvu.
Tichý společník se pouze podílí na podnikání podnikatele, uzavřením smlouvy o tiché společnosti se sám podnikatelem nestává, přitom samozřejmě není vyloučeno, aby tichý společník podnikatelem byl.
Stranou smlouvy o tiché společnosti zásadně může být osoba soukromého i veřejného práva, avšak u osob veřejného práva musí být brány v potaz požadavky na transparentnost hospodaření s veřejnými zdroji, pro což tichá společnost nemusí být nejvhodnější prostředek.
Podstatné náležitosti tiché společnosti
Smlouva o tiché společnosti musí obsahovat kromě údajů o stranách také závazek tichého společníka poskytnout vklad, vymezení předmětu vkladu a určení výše vkladu a závazek podnikatele platit tichému společníkovi podíl na zisku.
Jelikož dispozitivní úprava stanovení výše podílu na zisku a ztrátě je v praxi sotva použitelná je pro řádné fungování tiché společnosti nutné, aby i výše podílu na zisku a ztrátě byla stranami výslovně sjednána.
Obsah smlouvy o tiché společnosti pak může ovlivnit rovněž předmět vkladu. Není-li uzavírána samostatná smlouva, musí smlouva o tiché společnosti obsahovat též podstatné náležitosti smlouvy, kterou se s předmětem vkladu disponuje (např. smlouvy o převodu podílu, nájemní smlouvy).
Forma smlouvy o tiché společnosti
Forma smlouvy není na rozdíl od původní úpravy obchodního zákoníku předepsána.
Vznik smlouvy
Smlouva o tiché společnosti vzniká dohodou stran o podstatných náležitostech smlouvy. Uzavřením smlouvy o tiché společnosti nevzniká PO, smlouva se zásadně nezveřejňuje, nezapisuje se do OR.
Zvláštnímu režimu podléhá uzavření smlouvy o tiché společnosti v kapitálových společnostech a družstvech. Dle zákona o obchodních korporacích musí být smlouva o tiché společnosti schválena valnou hromadou, resp. členskou schůzí.
Vklad do tiché společnosti
Zákonná úprava, od které je možno se odchýlit, stanoví, že tichý společník podnikateli předá předmět vkladu (v případě hmotné věci) či mu s ním umožní nakládat (u nehmotných věcí) bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti. Ve smlouvě o tiché společnosti je možné upravit přesnou lhůtu. Předmět vkladu je možné poskytnout i jako zálohu před účinností smlouvy o tiché společnosti.
Ocenění předmětu vkladu
Předmět vkladu musí být oceněn. Výše ocenění má vliv na trvání tiché společnosti, jelikož o podíl tichého společníka na ztrátě se snižuje vklad. Dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše vkladu, tichá společnost se ze zákona zrušuje, ledaže ze strany tichého společníka dojde k doplnění vkladu či k úhradě ztráty.
Předmět vkladu
Peněžní prostředky budou nejčastějším předmětem vkladu. Nicméně se může jednat i o další vklady, jako např.:
- Nemovité věci – podnikatel nabývá pouze užívací a požívací právo. Strany si mohou ujednat, že podnikatel nabývá k nemovité věci právo vlastnické.
- Závod – může se jednat o závod či jeho specifikovaná část, vyznačující se hospodářskou a funkční samostatností
- Právo duševního vlastnictví – např. ochranná známka
- Know-how
Ručení tichého společníka
Tichý společník ručí za dluhy podnikatele pokud:
- Ručení smluvně převzal,
- Ručení je předmětem jeho vkladu,
- Stane se vlivnou osobou nebo
- Nastane jeden z případů zákonného ručení tichého společníka – pokud je jeho jméno obsaženo v názvu firmy či pokud třetí osobě prohlásí, že s podnikatelem podniká společně.
Podíl na zisku tiché společnosti
Podnikatel je povinen vyplatit tichému společníkovi jeho splatný podíl na zisku, i když by to pro něj znamenalo finanční problémy. V případě prodlení s platbou vzniká tichému společníkovi právo na úroky z prodlení.
Podíl na ztrátě tiché společnosti
Podíl na zisku a na ztrátě musí být vždy stejný. Dosáhne-li výše podílu na ztrátě výše vkladu, tichá společnost může zaniknout. Strany si mohou dohodnout, že místo snižování vkladu o výši podílu na zisku je tichý společník povinen podíl na ztrátě uhradit či vklad doplnit, a to jak v penězích, tak nepeněžitým plněním.
Zánik tiché společnosti
V tomto případě záleží, zda je tichá společnost ujednána na dobu určitou nebo neurčitou.
V případě doby neurčité výpovědní doba činí dispozitivně 6 měsíců před koncem účetního období. A v případě doby určité může být tichá společnost ukončena výpovědí.
Závěr
Tichá společnost představuje účelný nástroj pro financování podnikání bez narušení vlastnické struktury nebo řízení podniku. Přestože se jedná o méně známý institut, může být v určitých případech výhodnou alternativou k jiným formám spolupráce. Při jejím využití je však nezbytné věnovat zvýšenou pozornost smluvní úpravě, která by měla jednoznačně vymezit práva a povinnosti obou stran, aby se předešlo případným sporům.
