Trestní řízení v České republice je postaveno na zásadě přítomnosti obviněného. Co když ale obviněný uteče? Co když se skrývá? Právě proto existuje zvláštní institut: řízení proti uprchlému. Tento článek přehledně vysvětluje, co řízení proti uprchlému znamená, kdy se uplatňuje a jaká jsou jeho pravidla.
Co je řízení proti uprchlému?
Řízení proti uprchlému je zvláštní způsob trestního řízení. Používá se tehdy, když se obviněný vyhýbá trestnímu stíhání. Typicky tím, že uteče do zahraničí, skrývá se, změní identitu nebo jinak ztíží policii a soudu svou dostupnost.
Řízení proti uprchlému je výjimka z obecného pravidla. Obvykle musí být obviněný u hlavního líčení přítomen. Výjimkou je právě ta situace, kdy není možné obviněného dostihnout, aby soud mohl rozhodnout.
Kdy může být řízení proti uprchlému použito?
Podmínky stanoví trestní řád v § 302 až § 306 zákona č. 141/1961, trestní řád, v platném znění (dále jen „trestní řád“). Aby bylo možné vést řízení proti uprchlému, musí být splněno několik předpokladů:
- Obviněný se musí vyhýbat řízení. Musí být prokazatelné, že úmyslně maří trestní stíhání. Nestačí pouhá neznalost místa pobytu.
- Není možné obviněného dostihnout. Nestačí, že se nepodařilo doručit předvolání. Musí jít o situaci, kdy všechny dostupné možnosti byly vyčerpány. Typicky jde o situace, kdy obviněný utekl do zahraničí a skrývá se.
- Státní zástupce musí návrh na řízení proti uprchlému podat. Soud sám o sobě nemůže rozhodnout, že povede řízení proti uprchlému.
- Soud musí návrhu vyhovět. Ne vždy je soud povinen návrh přijmout. Zvažuje konkrétní okolnosti.
Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, může být vedeno řízení proti uprchlému.
Řízení proti uprchlému a jeho specifika
Řízení proti uprchlému se liší od běžného trestního řízení v několika důležitých bodech:
Obhájce je nutný
Obviněný, i když je na útěku, musí mít obhájce. Jde o tzv. nutnou obhajobu. Pokud si obviněný sám obhájce nezvolí, ustanoví mu ho soud. Tento obhájce má zvláštní postavení. Zastupuje zájmy obviněného, přestože s ním nemůže být v kontaktu. Může podávat návrhy, opravné prostředky, vyjadřovat se k důkazům. Ale nesmí úmyslně prodlužovat řízení.
Hlavní líčení probíhá v nepřítomnosti obviněného
To je zásadní rozdíl oproti normálnímu řízení. Hlavní líčení probíhá bez obviněného. Soudce provádí důkazy, vyslýchá svědky, čte listiny. Obhájce má právo být přítomen a hájit klienta, přestože je jeho klient na útěku.
Rozdíl naopak není ve vykonatelnosti rozsudku. Rozsudek vydaný v řízení proti uprchlému je závazný a vykonatelný stejně jako by byl vydán v řízení konaném v přítomnosti obviněného. To znamená, že po zadržení obviněného (pokud se někdy stane) lze rozsudek vykonat. Ovšem pozor – obviněný má právo na obnovu řízení.
Oznámení a doručování v řízení proti uprchlému
V běžném řízení je obviněný o každém kroku informován. V řízení proti uprchlému je to jiné. Soud vyvěsí usnesení o konání řízení na úřední desce. Po 8 dnech se považuje za doručené. Jde o tzv. fikci doručení – i když se obviněný o ničem skutečně nedozvěděl, považuje se za informovaného.
Možnost obnovy řízení proti uprchlému
Řízení proti uprchlému je výjimečné i tím, že zákon dává zvláštní možnost obnovy. Pokud je obviněný později zadržen, může požádat o obnovení řízení. Podmínkou je, že žádost podá do 8 dnů od doručení rozsudku. Soud pak nové řízení buď povolí, nebo odmítne. Obnova není automatická. Soud zvažuje, zda má obviněný reálné důvody k nové obhajobě.
Význam řízení proti uprchlému v praxi
Řízení proti uprchlému není běžné. Používá se jen výjimečně. Důvod je prostý – české soudy dávají přednost projednání věci za účasti obviněného. Přítomnost je klíčová pro spravedlivý proces. Přesto jsou případy, kdy je řízení proti uprchlému nezbytné.
Řízení proti uprchlému a mezinárodní rozměr
Často se řízení proti uprchlému týká mezinárodních případů. Obviněný uteče do cizího státu. Policie na něj vydá evropský zatýkací rozkaz či mezinárodní zatykač. Řízení proti uprchlému tak umožňuje českým soudům rozhodnout i v době, kdy čekají na vydání obviněného.
Kritika řízení proti uprchlému
Právní úprava řízení proti uprchlému nebývá přijímána bez výhrad. Jeho kritika tkví zejména v rozporu se zásadou spravedlivého procesu. Obviněný se nemůže hájit osobně. Nemá možnost vyslechnout svědky. Nemůže reagovat na důkazy. Na druhé straně, pokud by tento institut neexistoval, snadno by se obviněný vyhnul trestnímu stíhání jednoduše tím, že by uprchl a skrýval se.
Řízení proti uprchlému a práva obviněného
I v řízení proti uprchlému platí základní práva obviněného:
- právo na obhájce,
- právo na přezkum rozsudku,
- právo na obnovu řízení.
Soud musí také provádět důkazy nestranně. Obhájce smí vznášet námitky. Soud musí pečlivě odůvodnit rozsudek, i když obviněný chybí.
Proč je řízení proti uprchlému výjimečné?
Řízení proti uprchlému narušuje běžný chod trestního procesu. Omezuje přímý kontakt mezi soudem a obviněným. Je proto užíváno jen tam, kde není jiná možnost. Obvyklé je například v případech:
- majetkové trestné činnosti s únikem pachatele do zahraničí,
- podvodů,
- teroristických činů.
Závěr
Řízení proti uprchlému by mělo být užíváno s ohledem na omezení práv obviněného jen ve zcela výjimečných případech. Omezení práv obviněného se zákon snaží vyvážit tím, že se jedná o případ nutné obhajoby. Obviněná má tedy v průběhu řízení osobu, která hájí jeho zájmy. Dále zákon umožňuje obnovu řízení. Jestliže jste se dostali do situace, v níž potřebujete pomoc obhájce, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.
