Slyšeli jste již o prohlášení viny? Pokud ne anebo pokud o něm moc nevíte, tak čtěte dále …
Obžalovaný, kterému byla doručena obžaloba a v jeho trestní věci bylo nařízeno hlavní líčení, má několik možností, jak následující průběh jednání ovlivnit. V praxi patrně nejčastějším případem je, že se obžalovaný neztotožňuje s tvrzeními obžaloby, která jsou mu kladena za vinu. Případně nesouhlasí s navrhovaným trestem. Mezi jeho základní právo patří, aby jeho trestní věc byla před soudem důkladně projednána a obžalovanému byla poskytnuta možnost obhajoby. V průběhu hlavního líčení tak dochází k výslechu svědků či provádění listinných důkazů. K těmto se následně obžalovaný vyjadřuje a uvádí skutečnosti na svou obhajobu.
Existují však případy, kdy obžalovaný neodporuje tomu, co je mu obžalobou kladeno za vinu a ztotožňuje se s popisem skutku v obžalobě. V těchto případech je dle platné právní úpravy možné využít institutu prohlášení viny. Jeho využitím dojde k podstatnému zkrácení celého průběhu hlavního líčení a obžalovaný může dosáhnout relativně významné polehčující okolnosti. Na druhé straně je s tímto institutem spojena i celá řada úskalí, na kterou je třeba si dát pozor. V konečném důsledku může mít pro obžalovaného značně nepříznivé důsledky. Důsledky jejichž odstranění cestou opravných prostředků bude velmi komplikované.
Právní úprava prohlášení viny
Prohlášení viny je upraveno v § 206c trestního řádu jako alternativa k dohodě o vině a trestu. Jestliže v trestním řízení nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu má obžalovaný možnost prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě.
Poté co obžalovaný učiní prohlášení viny musí soud rozhodnout, zda takové prohlášení viny přijímá či nikoliv. Prohlášení viny soud nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného.
Odmítnutí prohlášení viny
Jelikož je obžalovaný činí případné prohlášení viny na samém začátku hlavního líčení, je zřejmé, že soud, aby nepřijal toto prohlášení, musí mít pochybnosti o skutkovém stavu věci již z důkazů nashromážděných ve spise. Pokud by měl soud za to, že skutečnosti obsažené v obžalobě nejsou dostatečně dokládány, resp. je třeba objasnit další skutečnosti nad rámec obžaloby, jež doposud nebyly vůbec předmětem vyšetřování v přípravném řízení, neměl by soud prohlášení viny vůbec přijmout.
Stejně tak bude soud postupovat, jestliže je ze spisu zjevné, že došlo k závaznému porušení práv obžalovaného. Za takové porušení lze nepochybně považovat situaci, kdy obžalovanému nebyl ustanoven obhájce, ačkoliv šlo o případ nutné obhajoby, nebo byly-li porušeny zákonná ustanovení o provedení domovní prohlídky a zajištěné důkazy by následně nebylo možné v řízení provést.
Trestní řád dále umožňuje soudu odmítnout prohlášení viny, jestliže takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran. Tato relativně vágní formulace otevírá možnost soudu vyloučit prohlášení viny v širokém spektru případů. Okolnosti případu budou vylučovat prohlášení viny zejména tam, kde je k dosažení funkce trestní represe vhodné provést celé hlavní líčení. Funkcí trestního práva je i tzv. generální prevence, tj. působit prostředky trestního práva nejen na pachatele, ale i na ostatní (potenciální) pachatele trestných činů a zamezit tak páchání další trestné činnosti. K tomu je ovšem zapotřebí, aby trestní věc byla veřejně a v celém rozsahu projednána.
Jestliže však dojde k prohlášení viny, další dokazování o okolnostech skutku se již neprovádí, ale zaměřuje se pouze na skutečnosti podstatné pro uložení trestu. Lze tedy předpokládat, že soudy budou odmítat prohlášení viny v případech skutkově složitých a nejednoznačných, jakožto i v případě mimořádně závažné trestné činnosti, kdy pro naplnění účelu trestního práva bude potřeba provést hlavní líčení v celém rozsahu s přístupem veřejnosti.
Souhlas s právní kvalifikací
Zásadní problém prohlášení viny spočívá v tom, že obžalovaný musí souhlasit jak s popisem skutku, tak i s jeho právní kvalifikací. Po obžalovaném se tudíž nepožaduje pouze aby odsouhlasil, že došlo k spáchání skutku, tedy určitému jednání. Musí zároveň souhlasit i se zvolenou právní kvalifikací. To však může být pro obžalovaného bez právního vzdělání mimořádně složité. Nezřídka v průběhu trestního řízení dochází ke změnám právní kvalifikace, což nelze vyloučit ani v průběhu hlavního líčení. Např. namísto trestného činu násilí na úřední osobě může být obžalovaný shledán vinným z prostého ublížení na zdraví. Na obžalovaného se tedy kladou náročné požadavky ohledně posouzení skutku. Není-li obžalovaný právně zastoupen obhájcem, může nevědomě výrazně zhoršit své postavení v trestním řízení.
Důsledky prohlášení viny
Jak bylo již výše uvedeno, prohlášení viny má za cíl ulehčit trestnímu řízení, kdy nebudou prováděny důkazy ohledně skutku popsaného v obžalobě. Dokazování se soustředí pouze na okolnosti podstatné pro úvahy o trestu. Mezi nimi se nepochybně řadí osobní poměry a majetkové poměry obžalovaného. Prohlášení viny je soud povinen zohlednit při ukládání trestu.
Dojde-li k vynesení odsuzujícího rozsudku na základě prohlášení viny má obžalovaný velmi omezené možnosti, jak se proti rozhodnutí bránit. Otázku viny již v odvolacím řízení prakticky není možné znovu otevřít, neboť i zde se vychází z obsahu prohlášení obžalovaného. Skutečnosti uvedené v prohlášení nelze napadat opravným prostředkem a prohlášení viny zároveň není možné odvolat. Opravný prostředek tak bude zpravidla směřovat jen co přiměřenosti uloženého trestu.
Závěr
Prohlášení viny je institutem trestního řádu, jenž má za cíl urychlit trestní řízení a umožnit obžalovanému dosáhnout příznivějšího trestu. Zároveň však nelze odhlédnout od velkého nebezpečí pro obžalovaného, které s sebou tento institut nese. Mezi prohlášením viny a výrazným zmírněním obžalobou navrhovaného trestu nelze klást rovnítko. Obžalovaný si pak může svým prohlášením výrazně uškodit, když se fakticky vzdává na práva na řádné projednání svého případu před soudem.
Související odkazy: