V našem předchozím článku jsme Vás seznámili s institutem zástavního práva, který je hojně využívaný ze strany bankovních společností nebo při exekučním řízení. Nyní se podíváme na další dva instituty, jimiž jsou zadržovací právo a zajišťovací převod práva.
Zadržovací právo
Zadržovací právo je případem, kdy osoba zadrží cizí movitou věc, kterou má u sebe a za běžných okolností měl povinnost jí vydat druhé osobě. Účelem zadržení movité věci je zajištění primárně splatného dluhu. Příkladem lze uvést situaci, kdy automechanik převezme od klienta auto k opravě a po provedení opravy mu klient odmítne opravu zaplatit, automechanik tudíž uplatní zadržovací právo a automobil si „ponechá“ než klient zaplatí.
Podmínky zadržovacího práva
Výhodou zadržovacího práva je, že má přednost před ostatními zajišťovacími instituty, jako je zástavní právo, zajišťovací převod práva apod. S výhodami se však pojí i přísnější podmínky pro uplatnění tohoto institutu.
Kdo zadržel cizí věc, musí vyrozumět dlužníka o zadržení včetně důvodu zadržení věci. Obecně na vyrozumění postačí ústní forma. Výjimkou je, když věřitel má věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě. Pro představu lze využít výše zmiňovaný příklad, kdy automechanikovi bude přenecháno auto k opravě na základě písemné smlouvy mezi ním a klientem. Jestliže klient za opravu odmítá zaplatit, může automechanik auto zadržet, ale o zadržení je povinen klienta vyrozumět písemně. Obecně lze doporučit spíše písemnou formu vyrozumění i v případech, kdy není zákonem vyžadována.
Dokud věřitel zadržuje věc u sebe, je povinen o ní pečovat jako řádný hospodář. Zejména je povinen jí chránit před poškozením, zničením či ztrátou. Užívat věc lze jen za předchozího souhlasu dlužníka a způsobem, který je pro dlužníka neškodný.
Zajištění nesplatného dluhu
V určitých případech lze zajistit dluh, který není dosud splatný. Jedná se o případy, kdy například dlužník nezajistil svůj dluh jinak, ačkoli tuto povinnost měl podle smlouvy nebo ze zákona. Zajistit si nesplatný dluh zadržením věci může věřitel i tehdy, když dlužník prohlásí, že dluh nesplní nebo se stane jinak zřejmé, že následkem určitých okolností dlužník nebude plnit. Nutno dodat, že tyto okolnosti nesmí být ani nemohly být věřiteli známy při vzniku dluhu.
Kdy (ne)můžeme uplatnit zadržovací právo?
Zadržet lze výhradně movitou věc, nemůže se tedy jednat o pozemky, stavby či jiné nemovité věci. Zároveň nikdo nemůže zadržet věc, kterou má u sebe neprávem. To znamená, že věřitel se nemůže svévolně zmocnit auta či jiné movité věci dlužníka v úmyslu, že dlužníkovi věc vrátí až splní svůj dluh. Věc zadržují neprávem zejména ty osoby, které se jich zmocní násilně nebo lstí.
Zpeněžení zadržené věci
Jestliže dlužník navzdory zadržení věci neuhradí svůj dluh, věřitel může zadrženou věc zpeněžit. Pokud má dlužník více věřitelů, po zpeněžení věci se přednostně uspokojí věřitel se zadržovacím právem, a to například i oproti zástavnímu věřiteli.
Kdy věřiteli zadržovací právo zaniká?
Zadržovací právo zaniká například zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci. Typicky se bude jednat o situaci, kdy dlužník splní dluh, proto není důvod k dalšímu zadržování věci a toto právo věřiteli zaniká. Dalším případem je, že se věc dostane trvale z moci věřitele nebo se například věřitele zadržovacího práva vzdá. Vzdát se zadržovacího práva může věřitel jednostranným právním jednáním nebo na základě s vlastníkem zadržené věci, tj. dlužníkem.
Zajišťovací převod práva
Zajišťovací převod práva se naopak může hojně využít i v případě nemovitých věcí. Jak už název napovídá, jedná se o zajištění dluhu. Dluh může být zajištěn převodem práva dlužníka či jiné osoby ve prospěch věřitele. Typicky se bude například jednat o převod vlastnického práva k věci z dlužníka na věřitele na dočasnou dobu. Zajišťovací převod práva bude typicky proveden s tzv. rozvazovací podmínkou. To znamená, že k jeho zániku dojde, jakmile dlužník splní svůj dluh. Namísto rozvazovací podmínky se může věřitel s dlužníkem dohodnou na zpětnému převodu práva, jakmile dojde ke splnění závazku.
A jak je to při převodu vlastnického práva k nemovité věci, jež je zapsaná v příslušném katastru nemovitostí? Zde vzniká zajištění až zápisem tohoto práva do veřejného seznamu, tj. uveřejnění v katastru nemovitostí.
Při převedení práva může dojít i k předání věci věřiteli. Věřitel pak je oprávněn mít věc po celou dobu u sebe a vykonává u věci prostou správu, tj. zajišťuje, aby se nesnížila hodnota věci nebo se neopotřebovala nad rámec běžného opotřebení.
(Ne)splnění dluhu zajištěného zajišťovacím převodem práva
Jestliže dlužník svůj dluh splní, pomine důvod k trvání zajišťovacího převodu práva a věřitel je povinen vydat vše, co z převedeného práva získal nebo k němu přibylo. Na druhou stranu má věřitel právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.
Není-li zajištěný dluh splněn, převod práva se stane nepodmíněným a věřiteli fakticky věc „propadne“. V případě převodu vlastnického práva u nemovitosti věřitel již nebude převádět vlastnické právo zpět na dlužníka (neboť nebyl splněn dluh), ale věc i vlastnické právo k ní věřiteli zůstane. Dlužník je povinen věřiteli předat vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Pokud jistota svou cenou převyšuje zajištěný dluh, věřitel vyplatí dlužníkovi odpovídající rozdíl mezi těmito hodnotami.
Závěr
Zadržovací právo a zajišťovací převod práva, jakož i zástavní právo, jsou instituty sloužící k zajištění dluhu. Věřiteli tak má jistotu, ze které se může uspokojit, pakliže dlužník svůj dluh řádně nesplní. Vhodnost použití jednotlivých institutů se odvíjí od druhu předkládané jistoty, povahy dluhu apod.
Nezapomeňte zároveň kontrolovat, jestli je dlužník v insolvenci v rámci Insolvenčního rejstříku.
Pokud máte otázky na zajištění či utvrzení dluhu, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.