Pracovní smlouva sjednaná se zkušební dobou – určitě jste se sní již také setkali, ať už z doslechu nebo na vlastní kůži. Co sjednání zkušební doby vlastně znamená a proč je do pracovních smluv mnohdy zařazována? Na tyto otázky Vám odpovíme níže v našem článku Výpověď ve zkušební době.
Podstata zkušební doby
Zkušební doba je jedním z institutů pracovního práva, která poskytuje zaměstnavateli i zaměstnanci časový prostor pro zvážení toho, zda má každá ze stran zájem na setrvání v novém pracovním poměru.
Podstatou zkušební doby je zákonem přiznaná možnost ukončit pracovní poměr bez udání důvodu, přičemž tuto možnost má jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec.
Zákonná pravidla týkající se zkušební doby jsou upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“).
Sjednání zkušební doby
Zkušební doba není obligatorní náležitostí pracovní smlouvy. Její sjednání je plně na vůli smluvních stran. Zkušební doba musí být sjednána nejpozději v den, který byl sjednán jako nástupní den do práce, popř. den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
Zkušební doba musí být sjednána v písemné formě. Jaký bude následek ústní dohody o zkušební době? V případě, že si zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednají zkušební dobu ústně, nemusí se za každou cenu jednat o neplatné ujednání. Smluvní strany mohou totiž dodatečně ústní dohodu potvrdit v písemné formě, takže platnost takového ujednání bude tímto zachována. V praxi bude ustanovení o zkušební době nejčastěji součástí pracovní smlouvy, smlouvy o pracovní činnosti apod., tudíž s dodržením písemné formy nebude představovat problém.
Délka zkušební doby
Zákoník práce limituje možnou délku zkušební doby horní hranicí 3 měsíců. V případě, že se jedná o pracovní pozici vedoucího zaměstnance, je možné zkušební dobu sjednat na dobu až 6 měsíců. Delší sjednání zkušební doby je však nepřípustné.
Nepřípustné je rovněž prodlužování sjednané zkušební doby, a to i pro případ, že byla původně sjednána v délce kratší než 3 měsíce, popř. než 6 měsíců. Následkem opačného ujednání by byla neplanost. Z tohohle zákazu zákoník práce výslovně uvádí 2 výjimky, kdy se zkušební doba automaticky prodlužuje o dny pracovní nečinnosti, kterými jsou:
- Zaměstnanec nevykonává práci z důvodu celodenních překážek;
- Zaměstnanec nevykonává práci z důvodu celodenní dovolené.
Výpověď ve zkušební době
Již výše v tomto článku jsme uvedli, že hlavním účelem zkušební doby je možnost snadného rozvázání pracovního poměru, a to ze strany zaměstnavatele i zaměstnance. Důvodem pro toto snadné ukončení pracovního poměru je zákonem přiznaná možnost zrušit pracovní poměr bez udání důvodu dle ustanovení § 66 odst. 1 zákoníku práce. To ve výsledku znamená, že důvod může mít smluvní strana pracovní smlouvy v podstatě jakýkoliv.
Co musí podaná výpověď obsahovat? Výpověď ve zkušební době není co do požadavků nikterak náročná. Jedinou podstatnou náležitostí tohoto druhu výpovědi je, aby bylo nepochybné, že zaměstnavatel/zaměstnanec projevuje svoji vůli ukončit pracovní poměr.
Zaměstnanec může zrušit pracovní poměr nejdříve v den následující po dni, který byl sjednán jako den nástupu. Nejpozději tak může učinit poslední den zkušební doby.
Zaměstnavatel je v tomhle právu oproti zaměstnanci omezen tak, že nemůže pracovní smlouvu (či jinou smlouvu, na základě, které vzniká pracovněprávní vztah) vypovědět v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti zaměstnance.
Stejně jako ujednání o zkušební době, i výpověď ve zkušební době musí mít písemnou formu. Pokud je tedy pracovní poměr zrušen ústně nebo například po telefonu, nepřihlíží se k tomu. To jednoduše řečeno znamená, že se na takové zrušení pohlíží tak, jako by nikdy nebylo učiněno.
Následky zrušení
Při dodržení všech zákonem stanovených podmínek je pracovní poměr ukončen dnem, který zaměstnavatel/zaměstnanec označil ve svém zrušovacím projevu. Přičemž nejdříve to může být den, kdy straně byla výpověď ve zkušební době doručena. Zrušení pracovního poměru se zpětnou účinností je nepřípustné.
Pokud ve výpovědi není den ukončení pracovního poměru určen, skončí ke dni, kdy byla výpověď druhé straně doručena.
Pro doručování výpovědi ve zkušební době platí stejná pravidla jako při běžné výpovědi z pracovního poměru. Zaměstnavatel, který není fyzickou osobou je povinen doručit výpověď zaměstnanci do vlastních rukou. Jiný způsob doručení nevyvolává žádné právní následky.
Fyzická osoba však může svému zaměstnanci doručit výpověď i osobně na pracovišti.
Zaměstnanec oproti tomu nemá takovou povinnost a je mu umožněno předat výpověď zaměstnavateli i osobně, popř. doručit mu elektronickou formou.
Pro oba, tj. zaměstnance i zaměstnavatele, platí povinnost doručit výpověď nejpozději v poslední den zkušební doby.
Případné prohřešky na poli pracovního práva řeší Státní úřad inspekce práce.
Výpověď ve zkušební době: vzor
Níže uvádíme jednoduchou verzi výpovědi ve zkušební době, jež je podávána ze strany zaměstnance. Jak jsme již výše v článku uvedli, jedinou podstatnou náležitostí je, aby z výpovědi byla zřejmá vůle pracovní poměr ukončit. Samozřejmě musí být z výpovědi zřejmé, kdo ji činí a vůči komu. Zejména na zaměstnance je tak vhodné apelovat, aby při podávání výpovědi jasně identifikoval sebe, pracovní pozici, nebo i pracovní smlouvu (např. datem) tak, aby zaměstnavatel neměl pochyby o tom, kdo výpověď činí.
Společnost XY s.r.o.
Werichova 12
779 00 Olomouc
OKAMŽITÁ VÝPOVĚĎ Z PRACOVNÍHO POMĚRU
Dle ustanovení 66 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Dne 1. 12. 2021 jsem s Vaší společností jakožto zaměstnavatelem, zastoupené jednatelem Vaší společnosti panem Janem Novákem, uzavřel pracovní smlouvu, na základě které jsem byl u Vaší společnosti zaměstnán na pozici účetní. V čl. 3. této smlouvy byla sjednána zkušební doba v délce 2 měsíců.
V souladu s touto smlouvou a zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, tímto podávám okamžitou výpověď ve zkušební době.
V Olomouci dne 18. 1. 2022 Podpis zaměstnance
