Na konci června letošního roku vláda schválila návrh na změnu stavebního zákona. Hlavními novinkami, které by měl schválený návrh přinést, jsou mj. institucionální změny, elektronizace agendy a změny v rámci povolování staveb. Návrh předpokládá také změny při následném soudním přezkumu. Jak bude změněno stavební právo?
Stavební právo a jeho institucionální změny
Návrh by měl zavést zcela novou dvoučlánkovou soustavu stavebních úřadů, jejichž působnost by již nadále neměla spadat pod obecní či krajské úřady. Vrcholným úřadem má být nově zřízený Nejvyšší stavební úřad. Úřady by měly svěřenou kompletní agendu, a to včetně zvláštních staveb (např. včetně vodních, leteckých, drážních či silničních).
Postavení dotčených orgánů
Podstatnou změnou je rovněž navrhované omezení účasti dotčených orgánů. Návrh zde do značné míry předpokládá začlenění agendy některých dotčených orgánů do činnosti stavebních úřadů (např. oblasti památkové péče, ochrany přírody a krajiny, lesa, vody, ovzduší, veřejného zdraví aj.) či zrušení některých agend bez náhrady. Vyjádření dotčených orgánů by nadále neměla mít formu závazného stanoviska. To by znamenalo, že vyjádření by nadále neměla mít povahu závazného podkladu pro řízení a úřad by mohl vydat rozhodnutí v rozporu s tímto vyjádřením. Tento návrh je však odbornou veřejností silně kritizován, poněvadž zakládá prostor pro možnou libovůli úřadu.
Zrychlení řízení (stavební právo rychleji)
Ke zrychlení procesu povolování staveb má pomoci zejména zavedení jednotného územního a stavebního řízení, elektronizace agendy či automaticky generované povolení.
Navrhuje se taktéž zahrnutí všech možností územního a stavebního řízení jakož i související řízení o posuzování vlivů na životní prostředí apod. do jediného řízení. V rámci tohoto řízení mají být nepřekročitelné lhůty pro vyjádření všech účastníků či dotčených orgánů. Výsledkem pak má být jediné rozhodnutí.
Pro urychlení celého schvalovacího procesu se dále navrhuje zavést formuláře pro elektronická podání. Návrh počítá se zřízením jednotného informačního systému, do něhož by se podání i související dokumentace vkládala. Publikace v rámci takového systému by měla účinky na běh lhůt.
Velmi kritizovanou změnou je plánované zavedení automaticky generovaného povolení stavby v případech, kdy by úřad nevydal rozhodnutí ve stanovené lhůtě. V takových situacích by informační systém sám vygeneroval automatické povolení stavby vycházející čistě z podkladů předložených stavebníkem.
Návrh počítá i s institutem předběžné informace, která by měla při zachování podmínek garantovat po dobu 2 let předpoklady, za nichž bude možné stavbu provést, kdo bude účastníkem řízení a jaké podklady bude nutné předložit (právo stavebníka bude tudíž jistější). Při splnění takto vymezených podmínek může být v rámci takového řízení povolení prvním úkonem v řízení.
Přezkum rozhodnutí
Návrh zahrnuje taktéž řadu změn v rámci správního a soudního přezkumu. Odvolací úřad by měl mít nově povinnost vždy ve věci rozhodnout, tzn. nebude možné věc vrátit úřadu prvního stupně k dalšímu řízení. Také krajské soudy by v rámci soudního přezkumu měly mít možnost napadané rozhodnutí změnit a vydat rozhodnutí ve věci samé. Nový stavební zákon má zároveň závazně stanovit důvody pro přiznání odkladného účinku správní žaloby ve stavebních věcech.
Nové stavební právo a jeho účinnost
V návaznosti na červnové schválení návrhu nyní probíhá příprava paragrafového znění zákona. Účinnost nového stavebního zákona byla stanovena na jaro 2021. Tento termín se však jeví jako nereálný, a to především z důvodu silné kritiky odborné veřejnosti. Ke konečné podobě nového znění zákona a jeho následného přijetí lze proto očekávat ještě rozsáhlou a vášnivou debatu.
Aktuální stav návrhu zákonů můžete sledovat na stránkách Poslanecké sněmovny.
