V obchodních vztazích není výjimkou, že se věřitelé dostávají do situace, kdy dlužník nesplácí své závazky řádně a včas. Aby věřitelé minimalizovali riziko nesplnění dluhu, mohou využít právních institutů zajištění a utvrzení dluhu.
V tomto článku si pokusíme přehledně shrnout základní možnosti právního zajištění a utvrzení dluhu a jejich praktické využití.
Co je zajištění dluhu?
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“) nepřináší zákonnou definici zajištění dluhu, ale snaží se vystihnout shodné znaky jednotlivých právních institutů zajištění dluhu za pomoci popisu, jak lze dluh zajistit.
O zajištění dluhu tak jde tehdy:
- zaváže-li se osoba odlišná od dlužníka za dlužníkovo plnění, anebo
- tehdy, je-li dána ke splnění dluhu majetková jistota.
Účel zajištění dluhu
Posílení právního postavení věřitele u zajištění dluhů spočívá v tom, že věřitel má větší pravděpodobnost reálného (faktického) vymožení své pohledávky, ať již z majetku dlužníka nebo z majetku třetí osoby, která zajištění poskytla.
Podle povahy zajištění se buď zvětšuje rozsah majetku a pohledávka tak může být vymožena i z jiného majetku než majetku dlužníka (typicky ručení nebo finanční záruka), nebo se rozsah majetku, z něhož může být pohledávka uspokojena, sice nemění, ale posiluje se právní postavení věřitele tím, že se mu zřizuje lepší pořadí před ostatními věřiteli a vyděluje se tak určitá část majetku, která má přednostně sloužit k uspokojení zajišťované pohledávky (typicky zástavní právo zřízené dlužníkem, dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů).
Oba principy navíc mohou platit současně, tedy mění (zvyšuje) se rozsah majetku, z něhož může být pohledávka uspokojena, a zároveň je k tomuto majetku vyhrazeno lepší pořadí, tedy právo na přednostní uspokojení z tohoto majetku (typicky zástavní právo zřízené třetí osobou).
Utvrzení dluhu
Utvrzení dluhu je na rozdíl od zajištění dluhu právní institut, jehož cílem není primárně zajištění pohledávky, ale zvýšení právní jistoty věřitele a posílení závazku dlužníka. Utvrzením se dluh nijak materiálně nezajišťuje (např. majetkem či ručitelem), ale zpřísňují se právní následky, které mohou dlužníka motivovat ke splnění.
Účel utvrzení dluhu
Utvrzením dluhů se právní postavení věřitele (směřující nakonec rovněž k vymožení jeho pohledávky) taktéž posiluje, avšak v jiném ohledu než u zajištění dluhu. Právní postavení věřitele se může zlepšit tím způsobem, že věřiteli je pro případ soudního sporu přiznáno výhodnější důkazní postavení, je zvýšena dlužníkova motivace dluh splnit apod. Výhoda věřitele dále spočívá u smluvní pokuty v tom, že dlužník je hrozbou další povinnosti (povinnosti k sankčnímu plnění) více motivován k splnění prvotní povinnosti. Uznáním dluhu je pak dluh utvrzen v tom smyslu, že uznání dluhu zakládá právní domněnku existence dluhu“.
Rozdíl zajištění dluhu a utvrzení dluhu
Je třeba uvést, že zajištění a utvrzení dluhu má určité shodné rysy. Proto jsou oba instituty upraveny v rámci jedné části (jednoho dílu) občanského zákoníku.
Oba instituty obecně posilují právní postavení věřitele ve smyslu jistějšího či snazšího vymožení jeho pohledávky.
Rozdíl mezi zajištěním a utvrzením dluhů spočívá především v tom, že v případě zajištění dluhů se zvyšuje rozsah majetku, z něhož může být pohledávka věřitele uspokojena nebo se zlepšuje pořadí věřitele k takovému majetku (popř. obojí), kdežto u utvrzení dluhů jde o jiné posílení právního postavení věřitele ve vztahu k utvrzované pohledávce.
Třídění zajištění dluhu a utvrzení dluhu
Mezi zajištění dluhu řadíme tyto instituty:
- Ručení
- Finanční záruka
- Zajišťovací převod práva
- Zástavní právo
Mezi utvrzení dluhu řadíme tyto instituty:
- Smluvní pokuta
- Uznání dluhu
V souvislosti s výše uvedeným dělením je možné primárně tyto dva instituty dále rozdělit do dvou kategorií:
- Věcné (věcněprávní) instituty
- Osobní (obligační) instituty
Věcněprávní způsoby zajištění postihují určitou věc, ať již se jedná o věc hmotnou, či právo coby věc nehmotnou, k níž pak má věřitel zpravidla přednostní pořadí při realizaci zajištění. Patří sem tedy typicky právo zástavní (k němuž lze přiřadit právo zadržovací) a zajišťovací převod práva.
Obligační způsoby zajištění se pak nevážou k určité věci, ale k osobě poskytující zajištění, typicky u ručení a finanční záruky.
Ručení a finanční záruku poskytuje vždy třetí osoba odlišná od dlužníka. Dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmech naopak uzavírá vždy dlužník sám.
Věcné způsoby zajištění (zástavní právo, zajišťovací převod práva) se nevážou k určitě osobě, a proto je může pojmově poskytnout dlužník i třetí osoba od dlužníka odlišná. Utvrzení dluhu může poskytnout pouze dlužník sám.
K jednotlivým druhům zajištění dluhu
Ručení
Obsahem ručitelského závazku je povinnost ručitele splnit věřiteli, jestliže dlužník nesplní hlavní dluh. Ručení je tzv. osobním zajištěním; nedochází tedy k omezení zajištění na určité aktivum (jako např. v případě zástavního práva), a věřitel se tak může uspokojit z celého majetku ručitele (až do výše pohledávky nebo ve sjednaném rozsahu). Zaručit se lze za peněžitý i nepeněžitý dluh.
Zajišťovací převod práva
Jde o dočasný převod určitého práva (často vlastnického) na věřitele, který se po splacení dluhu vrací dlužníkovi. Věřitel má při nesplnění právo předmět zpeněžit.
Finanční záruka
Používá se především v obchodních vztazích, kdy se třetí osoba (nejčastěji banka) zaručuje za dlužníka, že jeho dluh splní, pokud tuto svou povinnost nesplní sám dlužník.
Zástavní právo
Zástavní právo umožňuje věřiteli uspokojit pohledávku ze zástavy (např. nemovitosti, auta, účtu či jakékoliv věci) v případě, že dlužník nesplní dluh. Smlouva o zřízení zástavního práva rovněž musí být uzavřena písemně.
K jednotlivým druhům utvrzení dluhu
Smluvní pokuta
Smluvní pokuta je částka, kterou dlužník zaplatí, pokud poruší smluvní povinnost. Slouží jako sankce i motivace k plnění. Výše pokuty musí být přiměřená, jinak ji může soud snížit.
Uznání dluhu
Jde o jednostranné prohlášení dlužníka, že dluh uznává co do důvodu i výše. Má významné důsledky pro promlčení – začíná běžet nová desetiletá lhůta.
ZÁVĚR
Ať už jste podnikatel nebo fyzická osoba poskytující půjčku, zajištění a utvrzení dluhu by mělo být nedílnou součástí každého smluvního vztahu.
Je důležité mít na paměti, že dobře nastavené právní mechanismy nejen zvyšují šanci na úspěšné vymožení dluhu, ale mohou také předejít samotnému vzniku problému. Při jejich sjednávání se vždy vyplatí obrátit na zkušeného právníka.
