Zajímá vás, kdo je správce pozůstalosti a jakou roli hraje v dědickém řízení? V tomto článku najdete jasné odpovědi na své otázky. Vysvětlíme, co přesně tento termín znamená, kdy je vhodné správce ustanovit a jaké má povinnosti. Dozvíte se také, jak může zkušený právník pomoci zajistit hladký průběh dědického řízení a proč se v komplikovaných případech vyplatí obrátit na naši advokátní kancelář. Čtěte dál a zjistěte vše potřebné – od základů po praktické rady.
Kdo je správce pozůstalosti?
Správce pozůstalosti je osoba (fyzická či právnická), kterou zůstavitel pověří spravováním svého majetku po smrti až do ukončení dědického řízení. Zjednodušeně řečeno, jde o “opatrovníka” majetku zemřelého, který dohlíží na to, aby majetek zůstavitele zůstal zachován a v pořádku, než soud potvrdí dědicům jejich dědický nárok. Správce pozůstalosti může být ustanoven přímo zůstavitelem – musí tak však učinit formou notářského zápisu (veřejné listiny). Tím je zaručeno, že vše proběhne oficiálně a dle občanského zákoníku.
Zůstavitel může v notářském zápisu vymezit i konkrétní povinnosti správce a případně stanovit, zda a jak bude odměňován. Typicky si lidé volí za správce osobu, které důvěřují a která dobře rozumí jejich majetku. Například rodinného přítele nebo odborníka na podnikání. Málo kdo tuší, že pokud zůstavitel správce nejmenuje, spravuje pozůstalost ze zákona dědic (případně více dědiců společně). Je-li dědiců víc a nedohodnou si jiný postup, musí se o správu majetku starat všichni společně, což bývá v praxi složité. Zákon tedy pamatuje i na situace, kdy správce není výslovně povolán. Avšak takový postup může vést k nejasnostem a sporům mezi dědici. Proto naše advokátní kancelář vždy klientům doporučuje s předstihem zvážit jmenování správce pozůstalosti v závěti či jiné listině.
Kdy potřebujete správce pozůstalosti?
Ne každé dědictví vyžaduje správce. U malého majetku nebo pokud má zůstavitel jediného dědice, se správa pozůstalosti obvykle obejde bez zvláštního opatrovníka. Správce pozůstalosti se ale stává klíčovým v případech, kdy je majetek rozsáhlý, komplikovaný nebo hrozí spory mezi dědici. Například podnikatelé často tuto možnost využívají – představte si situaci, kdy zůstavitel vlastnil prosperující firmu, zatím co jeho manželka ani děti se na chodu podniku nepodílely. Pokud by zemřel bez ustanoveného správce, provoz firmy by mohl během dědického řízení váznout. Právě proto může v takové situaci zůstavitel jmenovat správce pozůstalosti pro svůj obchodní závod (firmu). Třeba spolehlivého kolegu, který zná podnik do detailů. Tím je zajištěno, že firma poběží dál a bude o ni postaráno, dokud soud nerozhodne o dědicích. Kdy je vhodné mít správce pozůstalosti?
Kdy je vhodné mít správce pozůstalosti?
Další typické scénáře, kdy se jmenování správce vyplatí, jsou například: více potomků s napjatými vztahy (správce může předejít hádkám o majetek), nezletilý dědic (majetek spravuje pověřený dospělý, než dítě dosáhne plnoletosti) nebo situace, kdy pozůstalost zahrnuje různé nemovitosti, investice či dluhy, které je třeba průběžně řešit. V neposlední řadě hraje roli i ochrana hodnoty majetku – správce zajistí, že se například nemovitost nezanedbá, nájemci budou platit nájem a účty budou uhrazeny. Například v případě pronajímaných bytů může správce vybírat nájemné a udržovat byty, aby neztrácely hodnotu. Když se dědicové nedohodnou nastává riziko chaosu – majetek může chátrat nebo se ztrácet a v krajním případě může mezi příbuznými dojít až na soudní spory. V takové situaci může soud zakročit a přijmout jiná opatření, případně určit nezávislého správce sám. Pokud tedy tušíte, že vypořádání vašeho dědictví nemusí být úplně hladké, je na místě uvažovat o preventivních krocích.
Povinnosti správce pozůstalosti
Správce pozůstalosti má ze zákona povinnost vykonávat tzv. prostou správu pozůstalosti. To znamená starat se o běžný provoz a udržování majetku tak, aby jeho hodnota neklesala a nic důležitého nechybělo. Konkrétně správce musí zejména:
- Zachovat majetek v dobrém stavu: Pečuje o nemovitosti (zajišťuje údržbu domu, zahrady apod.). Dále se stará o movité věci (auta, vybavení) a činí vše pro zachování hodnoty majetku. Například zaplatí nutné pojištění, vybere poštu nebo zabezpečí dům proti vloupání.
- Plnit nezbytné finanční závazky: Z pozůstalosti může hradit nutné výdaje, jako jsou splátky dluhů, náklady na pohřeb či běžné účty, pokud je to potřeba k ochraně majetku. Také poskytne z pozůstalosti výživu osobám, které na ni mají ze zákona nárok (typicky nezaopatřené děti).
- Informovat oprávněné osoby: Správce musí doručit odkazovníkům (osobám, jimž zůstavitel v závěti zanechal konkrétní odkaz) zprávu o jejich odkazech. Pokud nastal čas plnění odkazu a soud to schválí, může správce z pozůstalosti odkaz vyplatit. Zároveň průběžně komunikuje s dědici a notářem o stavu pozůstalosti.
- Nepřekročit své pravomoci: Správce může činit jen takové kroky, které spadají do rámce běžné správy. Významné zásahy do pozůstalosti (prodej nemovitosti, zatížení majetku hypotékou apod.) jsou možné jen vyžaduje-li to zájem na zachování hodnoty majetku nebo se souhlasem dědiců či soudu. Tím je zajištěno, že správce nemůže libovolně rozprodávat majetek bez vědomí ostatních – jeho úloha je hlavně opatrovnická, nikoli likvidační.
Správce pozůstalosti jedná po celou dobu dědického řízení fakticky místo dědiců, ale na jejich účet. Jakmile soud řízení o dědictví ukončí a potvrdí nabytí dědictví konkrétním osobám, správa pozůstalosti končí. Správce pak předá majetek novým vlastníkům (dědicům) a vyúčtuje svou činnost. Pokud si zůstavitel přál, aby správce za svou práci dostal odměnu, vyplatí se mu z pozůstalosti podle pokynů v listině. Není-li odměna stanovena, může být určena dle právního předpisu – tzv. notářského tarifu, který upravuje odměny notářů i správců pozůstalosti. Z praxe ale často správci bývají rodinní příslušníci či přátelé zůstavitele, kteří odměnu nepožadují nebo ji vykonávají symbolickou.
Správce pozůstalosti vs. vykonavatel závěti
Správce pozůstalosti není totéž co vykonavatel závěti! Vykonavatel závěti je osoba, kterou může zůstavitel jmenovat, aby dohlédla na splnění jeho poslední vůle (např. že určité věci připadnou konkrétním lidem apod.). Vykonavatel má autoritu kontrolovat, zda dědici plní pokyny ze závěti, ale běžnou správu majetku nevykonává. Oproti tomu správce pozůstalosti se stará o majetek jako celek. Pokud zůstavitel povolal obě funkce, vykonavatel závěti udílí správci pokyny a správce se jimi řídí. Obě role tedy mohou vedle sebe spolupracovat – vykonavatel dbá na poslední vůli, správce zajišťuje každodenní chod pozůstalosti.
Právní pomoc při dědictví
Problematika správy pozůstalosti může být pro laickou veřejnost složitá. Každé dědické řízení je unikátní a mnohdy plné emocí. Naše advokátní kancelář se v rámci dědického práva této oblasti běžně věnuje a můžeme vám pomoci vše zvládnout správně a s přehledem. Neváhejte se na nás obrátit, kdy jsme schopni poradit, jak postupovat v průběhu pozůstalostního řízení, a zajistíme ochranu vašich práv. Dědictví nemusí být boj – s naší pomocí vše proběhne hladce a spravedlivě. Společně najdeme nejlepší cestu, jak vyřešit i složité dědické otázky ku spokojenosti všech zúčastněných.
Související odkazy:
