Oddlužení neboli osobní bankrot představuje pro zadlužené osoby cestu, jak se postupně zbavit dluhů a začít znovu s čistým štítem. Práva a povinnosti dlužníka v oddlužení jsou nastaveny zákonem tak, aby proces co nejlépe chránil jak dlužníka, tak věřitele. V tomto článku se dozvíte, jaká povinnosti dlužník během oddlužení musí plnit a jaké naopak má práva a výhody. Díky tomu získáte odpovědi na své otázky a jistotu, že pokud se do oddlužení pustíte, zvládnete ho úspěšně dokončit.
Nový začátek bez dluhů
Představte si situaci, kdy dluhy přerostou přes hlavu a exekuce klepe na dveře. Právě oddlužení může být záchranným lanem z takového dluhového kolotoče. Jde o zvláštní soudní řízení (insolvenční řízení), jehož cílem je umožnit poctivému dlužníkovi splatit během několika let část dluhů a zbytek mu nechat odpustit. Oddlužení obvykle trvá 3 roky díky novele insolvenčního zákona z roku 2024. Během oddlužení má dlužník práva a povinnosti, zejména splácet podle stanoveného plánu a spolupracovat s insolvenčním správcem. Odměnou mu je, že po úspěšném završení procesu odejde bez nesplacených dluhů, které by jinak musel platit celý život.
Oddlužení poskytuje dlužníkovi klíčovou ochranu: po zahájení insolvenčního řízení nesmí věřitelé vymáhat pohledávky individuálně – nové exekuce na majetek dlužníka jsou zastaveny. Navíc dlužníkovi zůstává každý měsíc nezabavitelná částka z příjmů na živobytí. Díky tomu má šanci fungovat důstojně i během splácení. Tento proces ovšem není automatický ani snadný. Dlužník musí splnit řadu podmínek, než soud oddlužení povolí, a po celou dobu plnit stanovené povinnosti. Pokud však vše zvládne, odměnou je možnost žít znovu bez dluhů a strachu z věřitelů. Oddlužení je zkrátka nastaveno tak, aby jste dostali druhou šanci – nový finanční začátek, který by jinak nebyl možný za splnění práv a povinností dlužníka.
Povinnosti dlužníka v oddlužení
Aby oddlužení proběhlo úspěšně, musí dlužník pečlivě dodržovat všechny stanovené povinnosti. Insolvenční zákon (§ 412 odst. 1 insolvenčního zákona.) výslovně ukládá dlužníkovi po dobu oddlužení celou řadu povinností. K nejdůležitějším povinnostem patří zejména:
- Vykonávat výdělečnou činnost: Dlužník je povinen pracovat a vynakládat maximální úsilí k získání příjmů. Pokud nemá zaměstnání, musí se aktivně snažit si ho najít a neměl by odmítat nabízenou přiměřenou práci. Nestačí tedy pasivně čekat – od dlužníka se čeká snaha zlepšit svou finanční situaci.
- Odevzdat mimořádné příjmy: Jakékoli hodnoty získané v průběhu oddlužení navíc – typicky dědictví nebo dar, případně majetek, který dlužník zatajil při zahájení řízení – musí dlužník vydat insolvenčnímu správci k prodeji ve prospěch věřitelů. Stejně tak i jiné mimořádné příjmy (např. výhra v loterii, neočekávaný příjem) musí použít na mimořádné splátky nad rámec plánu.
- Hlášení změn a dokládání příjmů: Dlužník má oznamovací povinnost vůči soudu a insolvenčnímu správci. Musí bez odkladu nahlásit každou změnu bydliště či zaměstnání. Dále je povinen dvakrát ročně předkládat přehled svých příjmů – vždy k 15. březnu a 15. září za uplynulých 6 měsíců. Prakticky to znamená doložit např. výplatní pásky nebo jiné doklady o příjmech, aby měl soud přehled, že dlužník plní své finanční závazky.
- Nezatajovat žádné příjmy: S transparentností souvisí povinnost přiznat všechny své příjmy. Dlužník nesmí nic skrývat – pokud by měl vedlejší příjem nebo např. získal peníze prodejem majetku, musí to reflektovat v insolvenčním řízení. Na požádání soudu nebo správce je také povinen předložit své daňové přiznání k nahlédnutí. Tato povinnost brání dlužníkům v tom, aby si bokem nechávali peníze místo splácení věřitelům.
- Nezvýhodňovat věřitele: Dlužník nesmí žádnému věřiteli poskytovat zvláštní výhody. Musí zachovávat princip rovného postupu ke všem nezajištěným věřitelům podle schváleného plánu. Není tedy dovoleno splácet mimo rámec oddlužení jen některé vybrané dluhy nebo upřednostňovat jednoho věřitele na úkor ostatních.
- Nevytvářet nové dluhy: Po dobu oddlužení si dlužník nesmí brát nové půjčky či závazky, které by nebyl schopen řádně splácet. Musí také platit všechny nové závazky, které běžně vznikají (např. nájemné, energie, alimenty, daně) tak, aby mu z nich nevznikaly dluhy po splatnosti. Jinými slovy, během oddlužení je třeba hospodařit obezřetně a nepřivodit si další finanční problémy.
- Snažit se splatit maximum: Zákon požaduje, aby dlužník vynaložil veškeré úsilí k co nejvyššímu uspokojení věřitelů. Tato obecná povinnost znamená, že by se měl snažit zvýšit své příjmy, pokud může (např. přesčasy, brigády), a obecně udělat maximum pro to, aby věřitelé dostali zaplaceno co nejvíce. Jde o princip poctivosti – dlužník musí prokázat dobrou vůli dluhy co nejvíce umořit.
Je velmi důležité všechny tyto práva a povinnosti dlužníka v Oddlužení (finanční bankrot) dodržovat. Pokud by je dlužník porušoval nebo zanedbával, ohrožuje tím úspěch celého oddlužení. Soud i insolvenční správce pečlivě sledují plnění povinností a jakékoli závažné porušení může mít fatální následky, o kterých si povíme dále. Naše advokátní kancelář se na problematiku oddlužení specializuje a běžně klientům pomáháme nastavit splátkový režim tak, aby byl realistický a zvládnutelný. Díky tomu máte jistotu, že si všechny své povinnosti pohlídáte a oddlužení úspěšně dokončíte.
Práva dlužníka v oddlužení
Oddlužení není jen o povinnostech – dlužník má zároveň určitá práva a ochrany, které mu umožňují celý proces zvládnout a které zaručují, že s ním bude zacházeno spravedlivě. Mezi hlavní práva dlužníka v oddlužení patří:
- Právo na ochranu před věřiteli: Jakmile je zahájeno insolvenční řízení a povoleno oddlužení, dlužník je chráněn před individuálním vymáháním dluhů. Během trvání oddlužení nesmějí věřitelé uplatňovat své pohledávky jinak než přihláškou v insolvenčním řízení a nové exekuce na majetek dlužníka nejsou povoleny. Dlužníkovi se tak výrazně uleví – zastaví se nárůst úroků z prodlení, nenaskakují nové pokuty a dochází k tzv. oddlužení v exekucích (existující exekuce se sloučí do insolvenčního řízení). To vše vytváří bezpečný prostor, v němž dlužník splácí pouze v rámci soudem schváleného plánu a už se nemusí bát nečekaných návštěv exekutora.
- Právo na nezabavitelné minimum: Dlužník má po dobu oddlužení nárok ponechat si z každé výplaty či příjmu tzv. nezabavitelnou částku pro pokrytí základních životních potřeb. Výše této částky je stanovena zákonem a odvíjí se od životního minima a počtu vyživovaných osob. Prakticky to znamená, že insolvenční správce každý měsíc z příjmu dlužníka srazí jen část (podobně jako při exekuci) a zbytek peněz zůstane dlužníkovi na živobytí. Dlužník tedy není zcela „ožebračen“ – systém zajišťuje, že má prostředky na jídlo, bydlení a další nutné výdaje pro sebe a rodinu.
- Osvobození od zbytku dluhů: Největší výhodou oddlužení je právo na oddlužení jako takové – pokud dlužník řádně splní všechny podmínky a povinnosti, insolvenční soud ho osvobodí od placení zbývajících dluhů v rozsahu, v jakém nebyly dosud uspokojeny. Prakticky řečeno, po splnění oddlužení (typicky po 3 nebo 5 letech splácení) vydá soud usnesení, že všechny dosud nezaplacené zbytky dluhů již věřitelé nemohou vymáhat. Dlužník tak definitivně odchází s čistým štítem. Toto právo na osvobození je podmíněno poctivým přístupem – pokud dlužník splnil všechny povinnosti, má na odpuštění zbytku dluhů zákonný nárok.
- Možnost společného oddlužení manželů: Pokud jsou zadluženi oba manželé, mají právo požádat o společné oddlužení v rámci jednoho insolvenčního řízení. Jde o velmi výhodný postup zejména tehdy, mají-li manželé společné dluhy nebo jeden z nich nemá příjem. Při společném oddlužení se řeší dluhy obou manželů najednou – splátkový kalendář je nastaven na společné příjmy a výdaje domácnosti. Výsledkem často bývá nižší celková částka splátek než kdyby každý z manželů procházel oddlužením zvlášť. Pro dlužníky to znamená menší administrativu i finanční zátěž a celá rodina se může oddlužit dohromady.
- Volba způsobu oddlužení: Dlužník má právo navrhnout formu oddlužení, která nejlépe odpovídá jeho situaci. Zákon umožňuje oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetku (během kterého dlužník splácí z příjmů a případně se prodá i jeho majetek) nebo oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (okamžitý prodej majetku a jednorázové uspokojení věřitelů). Dlužník ve svém návrhu na oddlužení uvede, který způsob preferuje. Jeho návrh sice není závazný – konečné slovo mohou mít věřitelé a soud – ale zpravidla se k němu přihlíží. Má-li dlužník např. větší majetek, může zvolit jednorázové zpeněžení a být z dluhů venku rychleji. Pokud naopak majetek nemá, zvolí splátkový kalendář. Volba formy oddlužení je tedy právem dlužníka, které mu dává určitý vliv na průběh procesu.
- Právo na informace a spravedlivý proces: Dlužník je plnoprávnou stranou insolvenčního řízení, což s sebou nese řadu procesních práv. Všechna důležitá rozhodnutí soudu jsou dlužníkovi doručována písemně – má tedy vždy přehled o tom, co se v řízení děje. Dlužník má také právo nahlížet do soudního spisu a sledovat svůj případ v insolvenčním rejstříku online. Pokud by měl pocit, že insolvenční správce nepostupuje správně, může si stěžovat u soudu či Ministerstva spravedlnosti. Dlužník se může účastnit případné schůze věřitelů a vyjadřovat se k přihlášeným pohledávkám (například popřít pohledávku, se kterou nesouhlasí). Má také právo navrhnout soudu zproštění insolvenčního správce, pokud správce závažně pochybí. Tato práva zaručují, že dlužník není během oddlužení bezmocný – naopak má přehled o průběhu řízení a může hájit své oprávněné zájmy.
Riziko zrušení oddlužení
Oddlužení dává dlužníkovi obrovskou šanci za předpokladu dodržování práv a povinností dlužníka, ale je nutné si uvědomit, že není nárokové za každou cenu. Pokud by dlužník závažně porušil své povinnosti nebo se ukázalo, že postupuje nepoctivě, soud může schválené oddlužení zrušit a ukončit. Typicky se to stane, když dlužník neplní podstatné povinnosti – například zatajuje některé své příjmy, odmítá spolupracovat s insolvenčním správcem, nepoukáže mimořádný příjem věřitelům nebo si nadělá nové dluhy po splatnosti. Důvodem ke zrušení oddlužení je také situace, kdy dlužník svým zaviněným jednáním způsobí vznik nového dluhu po schválení oddlužení a tento dluh je více než 30 dní po splatnosti. Jinými slovy, pokud by si během oddlužení neuváženě vzal další půjčku a nesplácel ji, je to přímá cesta k problému.
Jaké následky má zrušení oddlužení? Pro dlužníka velmi nepříjemné. Soud současně s rozhodnutím o zrušení oddlužení obvykle rozhodne o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (tj. přejde se na klasický bankrot). V konkurzu dojde k likvidaci majetku dlužníka, a co je horší – dlužník už nedosáhne osvobození od placení zbytku dluhů. Veškeré dluhy, které po skončení konkursu zůstanou neuhrazené, může každý věřitel znovu vymáhat (například exekučně). Dlužník se tak vrací zpět do bludného kruhu dluhů a exekucí. Věřte, že takový scénář je velmi reálný, pokud byste pravidla oddlužení ignorovali.
Pro ilustraci si představme modelový příběh: Pan Novák vstoupil do oddlužení, ale zanedlouho začal tajit své vedlejší příjmy z brigády. Insolvenční správce na to přišel a upozornil soud. Soud vyhodnotil, že pan Novák porušil povinnost nezatajovat příjmy a neplatit maximum možného, a oddlužení zrušil. Následně nařídil konkurs. Pan Novák tak po dvou letech splácení přišel o možnost odpuštění zbylých dluhů – veškeré dluhy mu zůstaly. Jeho majetek (auto a část vybavení bytu) se prodal v konkurzu, ale výtěžek nestačil na pokrytí všech pohledávek. Po skončení konkursu za ním zůstalo ještě cca 200 000 Kč dluhu, které po něm věřitelé okamžitě začali znovu vymáhat. Jeho sen o životě bez dluhů se rozplynul a ocitl se opět pod hrozbou exekucí.
Z výše uvedeného je zřejmé, že porušovat pravidla oddlužení se nevyplácí. Pokud se dostanete během oddlužení do obtíží (např. přijdete o zaměstnání a hrozí, že nebudete schopni hradit splátky), rozhodně to neřešte tím, že byste něco zanedbali nebo zamlčeli. Místo toho ihned informujte insolvenčního správce a soud. Zákon umožňuje v odůvodněných případech například i přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok nebo prodloužení splátkového kalendáře. Je tedy lepší požádat soud o úlevu, než riskovat zrušení oddlužení. A hlavně – nebát se požádat o pomoc. Pokud si nejste jistí, jak postupovat, obraťte se na právního zástupce. Zkušený advokát dokáže vyjednat řešení a zabránit tomu, aby Vaše dosavadní snaha přišla vniveč.
Pomoc advokáta
Oddlužení je právně i administrativně náročný proces, ale nejste na něj sami. Naše advokátní kancelář dlužníkům v oddlužení pomáhá od začátku až do konce. V praxi se na nás klienti obracejí už ve fázi, kdy uvažují o podání návrhu na oddlužení – a to je správně. Podle zákona může návrh na povolení oddlužení sepsat a podat pouze advokát, notář, insolvenční správce, exekutor nebo akreditovaná osoba. S podáním insolvenčního návrhu Vám tedy stejně musí pomoci oprávněná osoba. Role advokáta však nekončí podáním návrhu. Během celého oddlužení vám můžeme poskytovat právní podporu – od konzultací ohledně plnění splátkového kalendáře, přes komunikaci s insolvenčním správcem až po zastoupení u soudu, pokud by nastaly komplikace.
