Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání může znít jako složitý právní termín, ale v tomto článku se vše dozvíte srozumitelně a jasně. Vysvětlíme, co přesně tento pojem znamená, jak funguje v praxi a kdy se využívá. Dozvíte se také, jaké jsou výhody a rizika tohoto postupu a proč může jít o druhou šanci, díky které se vyhnete soudnímu řízení i záznamu v rejstříku trestů.

Co je podmíněné odložení návrhu na potrestání?
Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání je jedním z tzv. odklonů neboli alternativních způsobů trestního řízení. Jde o speciální postup, kdy státní zástupce dočasně upustí od podání návrhu na potrestání k soudu. Místo toho dá podezřelému šanci se osvědčit během zkušební doby – tedy napravit své chování a splnit stanovené podmínky. Pokud se vše povede, trestní řízení se definitivně ukončí bez odsouzení a pachatel se vyhne soudu i trestu. Je to velmi podobné jako podmíněné zastavení trestního stíhání, avšak uplatňuje se ve zkráceném přípravném řízení – tedy u méně závažných trestných činů řešených zjednodušeným postupem.
Zkrácené přípravné řízení se využívá u jednodušších či méně závažných trestných činů (tzv. přečinů). Pokud je případ řešen tímto zkráceným způsobem, místo klasické obžaloby podává státní zástupce soudu návrh na potrestání. A právě v této fázi může nastoupit podmíněné odložení podání návrhu na potrestání: státní zástupce se rozhodne, že návrh soudu zatím nepodá, ale podmínečně jej odloží. Pro podezřelého to znamená odklad trestního stíhání – ovšem s jasně danými podmínkami a zkušební dobou. Tento postup není nárokový (automatický); i když podezřelý splní všechny podmínky, vždy záleží na uvážení státního zástupce, zda takové řešení vzhledem k okolnostem považuje za dostatečné.
Podmínky pro podmíněné odložení návrhu
Aby mohl státní zástupce využít podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, musí podezřelý splnit několik podmínek stanovených zákonem. Tyto podmínky jsou obdobné jako u podmíněného zastavení trestního stíhání. Konkrétně se zpravidla vyžaduje:
- Doznání – Podezřelý se musí k činu přiznat a projevit účinnou lítost.
- Náhrada škody – Pokud svým jednáním způsobil škodu, je třeba ji uhradit poškozenému nebo se s ním alespoň dohodnout na způsobu náhrady. Stejně tak musí vydat případný bezdůvodný obohacení, které trestným činem získaů.
- Souhlas podezřelého – Podezřelý musí s takovým řešením výslovně souhlasit. Nelze mu odložení návrhu vnucovat proti jeho vůli.
- Dostatečnost postihu – Státní zástupce vyhodnotí, že vzhledem k osobě pachatele (jeho dosavadní život, zda je např. prvotrestaný) a okolnostem případu je podmíněné odložení návrhu dostačujícím způsobem vyřízení věci.
Dodatečné podmínky: U některých závažnějších přečinů může státní zástupce podmínit odložení návrhu i dalšími opatřeními. Podezřelý se může například zavázat, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti související s trestným činem (např. řízení motorových vozidel, pokud spáchal přečin v dopravě). Další možností je složení peněžité částky na pomoc obětem trestné činnosti. Tyto doplňkové podmínky se uplatní zejména, pokud to vyžaduje povaha a závažnost činu či poměry podezřelého. Zkušební doba se v rozhodnutí stanoví v rozmezí 6 měsíců až 2 roky (výjimečně až 5 let, pokud byly uloženy přísnější podmínky). Během této doby musí podezřelý vést řádný život a plnit uložené povinnosti.
Průběh a úspěšné završení podmíněného odložení návrhu na potrestání
Jakmile státní zástupce vydá rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, začne běžet zmíněná zkušební doba. V této době neběží hlavní líčení u soudu – případ je dočasně odložen. Podezřelý (nyní fakticky v pozici, kdy plní podmínky) musí dodržovat vše, k čemu se zavázal. Typicky to znamená nahradit škodu, vydat obohacení, popř. vykonat další povinnosti (např. veřejně prospěšnou platbu). Hlavně ale nesmí spáchat nový trestný čin. Poškozený v tomto procesu nemá právo veta. Na rozdíl od některých jiných odklonů (např. narovnání) není potřeba souhlas poškozeného, ačkoliv i on může podat stížnost proti rozhodnutí.
Jestliže podezřelý po celou zkušební dobu vede řádný život a splní všechny uložené povinnosti, státní zástupce rozhodne, že se osvědčil. Tím se věc definitivně uzavře bez podání návrhu na potrestání – trestní stíhání skončí, aniž by došlo k odsouzení. Pro pachatele to má zásadní význam: nedostane se před soud, nebude mít záznam v rejstříku trestů a může dál žít bez stigmat spojených s trestním rozsudkem. O této skutečnosti se veřejnost ani zaměstnavatelé nedozví, protože v rejstříku trestů není nic uvedeno – k odsouzení totiž vůbec nedojde. To je obrovská výhoda oproti situaci, kdy by byl uznán vinným (byť třeba s podmíněným trestem). Podmíněné odsouzení se totiž v rejstříku trestů eviduje a může člověku komplikovat život.
Neúspěšné završení odklonu
V opačném případě, tedy pokud podezřelý poruší stanovené podmínky nebo během zkušební doby spáchá další přečin, státní zástupce rozhodne, že se neosvědčil. Následně pokračuje trestní řízení – případ se předá soudu a proběhne standardní hlavní líčení. Podezřelý se tak fakticky stává obžalovaným a čelí soudnímu řízení o vině a trestu, jako by žádný odklon nebyl. Ještě existuje výjimečná možnost, že i při menším porušení může státní zástupce ponechat podmíněné odložení v platnosti a jen prodloužit zkušební dobu či stanovit další opatření. To se však děje spíše výjimečně. Obecně platí, že kdo své druhé šance nevyužije, musí počítat s řádným soudním postihem. Proto doporučujeme vždy pečlivě zvážit, zda zvládnete všechny podmínky dodržet.
Výhody a rizika podmíněného odložení návrhu na potrestání
Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání patří mezi nejmírnější způsoby skončení trestní věci. Výhody jsou zřejmé: rychlé vyřízení, žádný záznam v trestním rejstříku, žádný veřejný soud a často i zachování dobré pověsti. Pro poškozeného zase takové řešení zpravidla znamená rychlejší náhradu škody a ulehčení smíru, neboť podezřelý je motivován škodu uhradit, aby podmínku splnil. Pro stát a soudy odklony představují odlehčení systému, kdy se šetří čas a náklady spojené s dlouhým řízením. Není proto překvapivé, že odklony jsou v praxi stále častější. Pokud jde o podmíněné odložení návrhu, využívá se především u prvopachatelů – tedy osob, které doposud nebyly trestány a dopustily se méně závažného přečinu. U těch má totiž odklon největší výchovný smysl a společenský prospěch. Naopak opakovaně trestané osoby mívají menší šanci, že jim státní zástupce znovu takto vyjde vstříc – pokud už někdy dříve podobnou šanci promarnily, podmíněné odložení návrhu na potrestání pravděpodobně neudělí.
Právní úpravu tohoto institutu najdete v Trestním řádu (zákon č. 141/1961 Sb.) – konkrétně § 179g a násl. Pokud se chcete dozvědět více o alternativních postupech a podmínkách zastavení stíhání, přečtěte si náš článek Podmíněné zastavení trestního stíhání v praxi. Zde tuto problematiku rozebíráme podrobně a s příklady. Ve spojení s tímto textem získáte ucelený obrázek o možnostech, jak lze trestní věc vyřešit mírněji.
Závěr
Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání představuje šanci, jak vyřešit trestní problém bez soudu a bez záznamu. Pro mnohé obviněné (zejména prvotrestané) jde o ideální východisko – pokud jsou ochotni přijmout odpovědnost a napravit následky svého činu. Tento postup klade důraz na nápravu a prevenci dalšího jednání, místo na přísný trest. Zároveň však vyžaduje disciplínu a splnění všech podmínek. Neváhejte proto celou situaci konzultovat s odborníkem.