Podmíněné propuštění

Obsah

Kdy přichází v úvahu podmíněné propuštění? Pachatel, který si odpykává trest odnětí svobody může být za jistých okolností propuštěn na svobodu. A to ještě před tím, než vykoná celý uložený trest. To může být v řadě případů velkou motivací pro pachatele trestných činů k dobrému chování ve věznici a řádnému plnění jiných povinností.

Podstata tohoto trestně právního institutu tkví v tom, že chování pachatele během výkonu trestu odnětí svobody se polepšilo natolik, že dalšího odpykávání trestu již není potřeba. A pachatel tak může být propuštěn na svobodu – avšak pod podmínkou, že po stanovenou dobu povede řádný život.

Níže v tomto článku se zaměříme na podmínky podmíněného propuštění. Jakož i na to, kdo může návrh na podmíněné propuštění podat a co v něm nesmí chybět.

Podmíněné propuštění

Podmíněné propuštění – podmínky

Nejprve je nutné zdůraznit, že odsouzený nemá nárok na podmíněné propuštění. Soud je tento mimořádný prostředek k propuštění pachatele na svobodu oprávněn použít. Pachatel si jej však nemůže nárokovat – záležet bud vždy na úvaze soudu.

Podmíněně propustit odsouzeného na svobodu může soud jen tehdy, jsou-li splněny podmínky, které stanoví § 88 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (trestní zákoník):

  • Vykonání určité části uloženého trestu
  • Polepšení pachatele
  • Vyhlídka na budoucí řádné vedení života

Co se týče první podmínky, tak délka trestu, jenž pachatel musí odpykat, se odvíjí podle závažnosti trestného činu, za jehož spáchání byl odsouzen.

Pro podmíněné propuštění je zejména podstatné polepšení pachatele. Polepšení pachatele se posuzuje vzhledem k jeho chování během výkonu trestu. Resp. poté, co odsuzující rozsudek nabije právní moci. Naopak se nepřihlíží k chování pachatele během trestního stíhání, nebo k chování před spácháním trestného činu. Soud bude kupříkladu pozitivně hodnotit to, zda odsouzený nahradil či jinak odčinil způsobenou škodu nebo újmu či vydal bezdůvodné obohacení. Dále zda nespáchal další trestný čin, plnil zákonnou vyživovací povinnost, nedopouštěl se přestupků apod. Významné je v tomto ohledu také to, zda dobrovolně a včas na výzvu soudu nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody.

A co si lze představit pod třetí podmínkou? Ta zahrnuje celkovou prognózu chování odsouzeného. Soud v tomto bodě zhodnotí charakterové a osobní vlastnosti pachatele, jeho osobnost, trestní minulost, jeho polepšení a další okolnosti, které mohou mít vliv na řádný život, respektive představují nezbytný předpoklad k tomu, aby se vedení řádného života po propuštění na svobodu jevilo jako reálné. Podstatná bude existence rodinného zázemí, zdroje příjmů apod.

Zkušební doba

A v čem spočívá ona podmíněnost? Podmíněnost spočívá v tom, že soud sice pachatele propustí na svobodu, avšak pod podmínkou, že po stanovenou dobu bude vést řádný život. Za tímto účelem soud vždy stanoví tzv. zkušební dobu, po kterou musí svým chováním pachatel osvědčit, že k jeho nápravě postačovalo odpykání části trestu a dalšího výkonu trestu již není třeba

Délka zkušební doby se odvíjí od toho, jak závažný byl trestný čin, za který byl pachatel odsouzen. Za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let. Zkušební doba počíná běžet dnem, v němž byl odsouzený podmíněně propuštěn na svobodu. Zkušební dobu nelze zkrátit, lze ji však výjimečně prodloužit dle § 91 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Soud tak může učinit tehdy, když odsouzený svým chováním zavdá příčinu tomu, pochybovat o jeho „řádném životě“. Soud však namísto rozhodnutí o opětovném výkonu trestu rozhodne o prodloužení zkušební doby.

Po uplynutí zkušební doby soud rozhodne o tom, zda se odsouzený osvědčil či nikoliv. To, že se pachatel osvědčil zjednodušeně řečeno znamená, že vyhověl očekávání soudu a vedl řádný život. V opačném případě, a to kdykoliv během trvání zkušební doby, rozhodne soud o vykonání zbývající délky trestu.

Přiměřená omezená a přiměřené povinnosti

V některých případech bude mít soud za to, že bude nutné podmíněné propuštění pachateli zpřísnit. A to protože samotné propuštění na svobodu nebude poskytovat ostatečnou záruku pro vedení jeho řádného života. Za tímto účelem bude moct soud pachateli uložit některá z přiměřených omezení a povinností, které bude pachatel nucen ve zkušební době dodržet.

Konkrétně se bude jednat například o uložení povinnosti podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, podrobit se léčení závislosti na návykových látkách nebo vhodným programům psychologického poradenství. Dále se může jednat o povinnost zdržet se, tedy nedopouštět se určitých jednání, například hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek či požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek. Soud může pachateli uložit i povinnost veřejně se poškozenému omluvit nebo mu poskytnout jiné přiměřené zadostiučinění.

Podle § 89 odst. 2 trestního zákoníku může přiměřené omezení spočívat také v uložení dohledu nebo povinnosti zdržovat se v obydlí nebo jeho části. Dohled je vykonáván probačním úředníkem a soud jej zvolí tehdy, bude-li mít za to, že je třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat chování podmíněně propuštěného. Současně s vyslovení dohledu může soud uložit povinnost zdržovat se v obydlí na dobu nejdéle jednoho roku

Návrh na podmíněné propuštění

Požádat o podmíněné propuštění může sám odsouzený, a to jen prostřednictvím věznice, jinak mu předseda senátu návrh vrátí s poučením o nutnosti podat jej tímto způsobem. Připojit ke svému návrhu musí kladné stanovisko ředitele věznice, ze kterého bude vyplývat, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba.

Pokud návrh odsouzeného bude zamítnut, nebo jej sám odsouzený vezme zpět, může ho odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí nebo ode dne, kdy bylo zpětvzetí návrhu doručeno soudu. Uvedené neplatí v případě, byl-li návrh zamítnut nebo vzat zpět pouze z důvodu, že doposud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění.

Podmíněné propuštění pachatele může navrhnout sám ředitel věznice, státní zástupce, nebo sám soud bez návrhu ve veřejném zasedání.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody představuje motivační mechanismus pro dobré chování pachatele v průběhu výkonu trestu. Umožňuje soudu, propustit pachatele na svobodu, přestože si pachatel neodpykal ještě celý uložený trest. Soud tak však tak nemůže rozhodovat svévolně, naopak je povinen posuzovat zákonem stanovené podmínky, kterými jsou: vykonání určité části trestu, polepšení, vyhlídka řádného života. Jestliže se bude jevit samotné propuštění na svobodu jako nedostatečná záruka řádného života, uloží soud pachateli i některá z přiměřených omezení a povinností, které mu zákon dovoluje.

Související odkazy:

Picture of David Pytela

David Pytela

vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

Zajímá Vás více?

Zjistěte více informací o naší advokátní kanceláři. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit, jaké poskytujeme právní služby a kolika a kterým klientům jsme pomohli (včetně Statutárního města Olomouc) aj.:

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE