Dědická nezpůsobilost představuje situaci, kdy určitý dědic ztrácí právo dědit po zůstaviteli kvůli svému závadnému chování. Kladete-li se otázky, za jakých okolností nastává dědická nezpůsobilost a co pro Vás znamená, v tomto článku najdete srozumitelné odpovědi. Vysvětlíme si, kdy dědic dědit nesmí, jaké jsou důvody podle zákona a jaké to má důsledky v praxi. Zároveň se dozvíte, jak může pomoci naše advokátní kancelář, která má s dědickým právem zkušenosti a běžně řeší podobné případy.
Co je dědická nezpůsobilost
Jednoduše řečeno jde o právní institut, který zajišťuje, že nehodný dědic nebude mít prospěch z dědictví. Dědická nezpůsobilost nastává automaticky ze zákona – nezávisle na vůli zůstavitele. To znamená, že zůstavitel nemusí sepisovat závěť ani podnikat jakékoliv kroky, aby určitou osobu vyloučil z dědění. Pokud potenciální dědic spáchal čin, který zákon označuje jako důvod nezpůsobilosti, stává se z moci zákona vyloučeným z dědictví. Notář v rámci pozůstalostního řízení k takové okolnosti přihlédne z úřední povinnosti. Podle Notářské komory musí notář jako soudní komisař vyhodnotit spáchaný čin a rozhodnout, zda jednání skutečně naplnilo důvod dědické nezpůsobilosti.
Příklad: Představme si, že syn úmyslně ublíží svému otci a je za to pravomocně odsouzen. Po smrti otce by tento syn za normálních okolností patřil mezi dědice ze zákona. Kvůli svému činu je však nezpůsobilým dědicem a jako takový dědictví nenabude. Notář ho v řízení o pozůstalosti vyloučí, takže majetek připadne dalším oprávněným osobám (např. jiným sourozencům).
Naše advokátní kancelář se s problematikou dědické nezpůsobilosti setkává v praxi poměrně často. Známe postupy notářů i soudů a dokážeme Vám poradit, jak postupovat, pokud se domníváte, že v dědictví nastal takový případ. Někdy může být sporné, zda konkrétní jednání už naplňuje zákonný důvod nezpůsobilosti – v takových situacích je právní pomoc na místě.
Dědická nezpůsobilost – důvody
Zákon přesně vymezuje důvody, pro které nemůže dědic dědit. Tyto důvody najdeme v ustanovení § 1481 a 1482 občanského zákoníku a můžeme je shrnout do několika hlavních okruhů. Níže si je postupně vysvětlíme:
Úmyslný trestný čin proti zůstaviteli nebo jeho blízkým
Prvním nejčastěji uváděným důvodem je situace, kdy se potencionální dědic dopustí úmyslného trestného činu vůči zůstaviteli nebo jeho blízkým osobám. Typicky se jedná protiprávní jednání proti jeho manželovi, předkovi či potomkovi. Nikoho nepřekvapí, že pachatel závažného zločinu proti zesnulému nesmí z takového činu těžit tím, že by po oběti zdědil majetek. Jednoznačně nebude dědit například syn, který napadl svého otce, způsobil mu vážnou újmu na zdraví a byl za to odsouzen. Zákon v tomto ohledu chrání spravedlnost. Brání, aby se dědicem stala osoba, jejíž jednání vůči zůstaviteli bylo hluboce nemorální a v rozporu se zákonem.
Zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůli
Další skupina důvodů se týká útoku na zůstavitelovu poslední vůli, tedy na samotný akt pořízení o dědictví. Dědic se stává nezpůsobilým v případě, že se dopustil tzv. zavrženíhodného činu proti zůstavitelově vůli. Typicky půjde o situace, kdy potenciální dědic podvodně ovlivní nebo zmaří zůstavitelovu závěť. Například zůstavitele lstivě donutí, aby závěť sepsal v jeho prospěch, případně zatajil nebo zfalšoval zůstavitelovo poslední pořízení (závěť zničil, podvrhl). Takové jednání je vysoce neetické a zákon proto stanoví, že takový člověk nebude mít z dědictví žádný prospěch. Pozor: jestliže však zůstavitel tomuto člověku výslovně odpustil, může se navzdory činu dědicem stát – k tomu se dostaneme dále.
Domácí násilí a rozvod s důsledkem nezpůsobilosti
Specifickým důvodem dědické nezpůsobilosti je případ násilného chování manžela vůči zůstaviteli, které vede až k rozvodovému řízení. Zákon pamatuje na situaci, kdy zůstavitel podal žádost o rozvod manželství proto, že byl ze strany manžela vystaven domácímu násilí. Probíhá-li toto řízení ještě v den smrti zůstavitele, hledí se na přeživšího manžela jako na vyloučeného z dědického práva. To platí, za předpokladu, že se jedná o dědění ze zákona. Jinými slovy – násilný manžel/manželka nemůže dědit po partnerovi, kterému ubližoval, i kdyby za normálních okolností patřil mezi zákonné dědice. Tím je zajištěno, že osoba, která svým hrubým jednáním rozvrátila manželství, nedostane majetkový prospěch po oběti.
Zbavení rodičovské odpovědnosti
Další zvláštní důvod se týká rodičů a jejich dětí. Zákon stanoví, že rodič nemůže dědit po svém dítěti, pokud byl tohoto rodiče soudně zbaven rodičovské odpovědnosti. Zbavit rodičovské odpovědnosti lze pro její zneužívání nebo závažné zanedbávání. Typickým příkladem je otec či matka, kteří byli soudem zbaveni rodičovských práv, protože dítě týrali nebo se o něj nestarali. Takový rodič je pak pro účely zákonného dědění vyloučen – nemůže po svém dítěti nic zdědit. Jde opět o spravedlivé opatření. Rodič, který hrubě selhal ve svých povinnostech a způsobil dítěti vážnou újmu, nemá morální nárok těžit z jeho případného majetku.
Prominutí dědické nezpůsobilosti
U některých jednání existuje možnost zhojit následky nezpůsobilosti tím, že zůstavitel dědici výslovně promine jeho čin. Prominutí je možné pouze u důvodů uvedených v § 1481 občanského zákoníku. Tedy i u výše zmíněných úmyslných trestných činů proti zůstaviteli a zavrženíhodných činů proti závěti. Pokud zůstavitel poté, co se o činu dozvěděl, postiženému dědici jasně odpustí, dědická nezpůsobilost zaniká. Dotyčný nakonec dědit může, jako by se nic nestalo. Důležité je, že odpuštění musí být výslovné. Ideálně by mělo být učiněno písemně (např. přímo v textu závěti či v jiném dokumentu), aby bylo prokazatelné. Obecné smířlivé výroky typu „odpouštím ti vše, cos mi kdy udělal“ nemusí stačit. Pokud totiž odpuštění není jasně zaznamenáno, může být v praxi obtížné prokázat, že k němu skutečně došlo. Naopak, pokud je v závěti výslovně uvedeno prominutí určitého činu dědice, stává se tento dědic opět způsobilým.K jeho předchozímu provinění se nepřihlíží.
Dědická nezpůsobilost a potomci nezpůsobilého dědice
Možná Vás napadá otázka, co se stane s podílem nezpůsobilého dědice – připadá jeho dětem? Dobrá zpráva je, že dědická nezpůsobilost není „dědičná“. Zákon říká, že potomek osoby vyloučené z dědictví nastupuje při dědění ze zákona na její místo, jako by onen nezpůsobilý dědic zemřel před zůstavitelem. Například když je syn nezpůsobilý dědit po svém otci (třeba z důvodu trestného činu), na jeho místo nastoupí jeho děti, tedy vnoučata zůstavitele. Ty pak dědí podíl, který by jinak připadl jejich otci. Potomci nejsou potrestáni za činy svého rodiče – jejich dědická práva zůstávají zachována (samozřejmě pokud se sami nedopustili něčeho, pro co by také byli nezpůsobilí).
Existuje však jedna výjimka. V případě nezpůsobilého manžela (toho, který se dopustil domácího násilí a probíhá rozvod) nenastupují jeho potomci na jeho místo při dědění ze zákona. Tato situace je poněkud specifická a v praxi zpravidla nehraje roli – děti takového manžela bývají zároveň potomky zůstavitele (tedy dědí po zůstaviteli jako jeho děti, ne jako děti nezpůsobilého manžela). Pokud by však šlo například o dítě z předchozího vztahu onoho manžela, zákon v daným případě stanoví, že takové dítě nedědí po zůstaviteli náhradou za vyloučeného rodiče. Shrnuto, potomci obvykle dědí místo nezpůsobilého předka, výjimkou je pouze scénář s nezpůsobilým manželem-zákonným dědicem.
Dědická nezpůsobilost vs. vydědění
Na první pohled se dědická nezpůsobilost může zdát podobná institutu vydědění. V obou případech jde o to, že určité osobě nenáleží dědictví. Rozdílů je ovšem několik.
Zaprvé: dědická nezpůsobilost se může týkat jakéhokoliv dědice – ať už zákonného, zůstavitelem povolaného závětí či dědickou smlouvou. Naproti tomu vydědění přichází v úvahu jen vůči nepominutelným dědicům (typicky potomkům zůstavitele).
Zadruhé: k vydědění je třeba aktivní jednání zůstavitele – sepsání listiny o vydědění (často jako součást závěti) a existence zákonného důvodu. Důvody vydědění jsou přesně stanovené (§ 1646 občanského zákoníku) a zahrnují například trvalé nezájmy potomka o zůstavitele, neposkytnutí pomoci v nouzi nebo trestný čin svědčící o jeho zvrhlé povaze. Jsou to tedy méně závažná provinění než u dědické nezpůsobilosti – proto zákon nechává na zůstaviteli, zda takového potomka vydědí či nikoliv.
Zatřetí: u vydědění zaniknou práva vyděděného dědice jen pokud zůstavitel skutečně platně vydědí (a případně může z části či zcela připravit potomka i o povinný díl). Kdežto dědická nezpůsobilost působí ze zákona a vždy znamená ztrátu všech nároků (včetně povinného dílu). A konečně, prominutí má u těchto institutů odlišný význam: u dědické nezpůsobilosti stačí, aby zůstavitel viníkovi odpustil, kdežto vydědění prominout nelze – pokud už bylo sepsáno, je nutné je formálně odvolat či zrušit.
Z praktického hlediska tedy dědická nezpůsobilost chrání zůstavitele tím, že nikdo nemůže profitovat z vlastního nepoctivého či protiprávního činu. Vydědění je naopak nástroj v rukou zůstavitele, kterým může potrestat blízké, kteří ho zklamali méně závažným způsobem. Tyto dva instituty se mohou výjimečně i doplňovat – například zůstavitel může v závěti výslovně vydědit potomka pro jeho dědickou nezpůsobilost, aby zdůraznil jeho provinění. V zásadě ale platí, že dědická nezpůsobilost nastává bez ohledu na vůli zůstavitele, zatímco vydědění je jeho volba.
Závěr
Dědická nezpůsobilost je důležitý ochranný prvek našeho práva. Zajišťuje, že osoby, které se k zůstaviteli zachovaly obzvlášť zavrženíhodně, nebudou odměněny dědictvím. Pro pozůstalé může být tohle téma citlivé a někdy sporné – například pokud se v rodině objeví podezření, že některý dědic zfalšoval závěť, nebo když je nutné prokázat úmyslné špatné jednání. Neváhejte se v takových situacích poradit s právníkem. Naše advokátní kancelář Vám může poskytnout kompletní právní servis v oblasti dědického práva. Pomůžeme Vám posoudit, zda v daném případě připadá v úvahu dědická nezpůsobilost, a navrhneme nejlepší další postup. Zajišťujeme jak odborné právní konzultace a rozbory, tak i sepis potřebných dokumentů (např. listin o vydědění či vyjádření pro notáře) a případné zastoupení u soudu v dědických sporech. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci – rádi Vám pomůžeme ochránit Vaše práva a vyřešit i složité dědické záležitosti k Vaší spokojenosti.
