Bezpečnostní prověrka je nedílnou součástí ochrany citlivých informací státu. Každý, kdo pracuje s utajovanými skutečnostmi, musí projít náročným schvalovacím procesem. Prověrka není jen formalita. Zahrnuje pečlivé zkoumání minulosti i současného života žadatele. Výsledkem může být buď přístup k tajným informacím, nebo naopak zamítnutí žádosti a nemožnost zastávat určitou pozici. Tento článek podrobně vysvětluje, jak bezpečnostní prověrka funguje, kdo ji vydává, co všechno může vést ke ztrátě oprávnění a jaké právní důsledky z toho vyplývají.

Právní úprava bezpečnostní prověrky
Bezpečnostní prověrka je upravena především zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Tento zákon stanoví, co je utajovaná informace, kdo může k takovým informacím získat přístup, a jakým způsobem se provádí bezpečnostní řízení.
Kromě tohoto zákona se prověrky dotýkají i následující předpisy:
- Vyhláška č. 524/2005 Sb., která upřesňuje náležitosti a rozsah bezpečnostního řízení,
- zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, který v některých případech podmiňuje výkon pozice držením prověrky,
- zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Tyto předpisy společně vytvářejí právní rámec, v němž se bezpečnostní prověrka pohybuje.
Stupně bezpečnostní prověrky
Bezpečnostní prověrka se člení podle stupně utajení, k němuž má daná osoba získat přístup. V České republice jsou definovány čtyři základní stupně: 1) Důvěrné, 2) Tajné, 3) Přísně tajné 4) Vyhrazené.
Každý stupeň odpovídá závažnosti informací, ke kterým osoba může mít přístup. Čím vyšší stupeň, tím důkladnější je prověrka. Například pro stupeň „Vyhrazené“ je prověřování formální. U stupně „Přísně tajné“ se provádí rozsáhlé šetření, včetně výslechů osob z okolí žadatele a zkoumání všech aspektů jeho života.
Nositelé bezpečnostní prověrky
Bezpečnostní prověrku musí mít každý, kdo má přístup k utajovaným informacím. Týká se to především:
- příslušníků Policie ČR, Celní správy, Generální inspekce bezpečnostních sborů,
- členů bezpečnostních složek jako BIS nebo Vojenského zpravodajství,
- vojáků z povolání,
- pracovníků Ministerstva vnitra, obrany a dalších úřadů,
- státních zástupců a soudců, pokud pracují s utajovanými skutečnostmi,
- politiků (zejména ministrů, členů bezpečnostních výborů, zpravodajských komisí atd.),
- zaměstnanců soukromých firem, které zajišťují dodávky pro stát nebo bezpečnostní sektor.
Nositeli jsou tedy nejen státní zaměstnanci, ale i externí dodavatelé, technici, IT specialisté či překladatelé mohou být nositeli prověrky.
Kdo bezpečnostní prověrku vydává
Bezpečnostní prověrku vydává Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Jedná se o ústřední správní orgán, který má výlučnou pravomoc v oblasti ochrany utajovaných informací.
NBÚ provádí tzv. bezpečnostní řízení, které zahrnuje:
- ověření bezúhonnosti žadatele,
- posouzení jeho důvěryhodnosti,
- zjištění rizik, která by mohla ohrozit bezpečnost státu.
V případě vyšších stupňů utajení spolupracuje NBÚ také s bezpečnostními složkami a zpravodajskými službami. Každý žadatel musí vyplnit dotazník a dát souhlas se zpracováním osobních údajů. Podkladem je dotazník fyzické osoby, který je velmi podrobný.
Podmínky pro udělení bezpečnostní prověrky
Bezpečnostní prověrka může být vydána pouze tomu, kdo splní zákonem stanovené podmínky:
- Bezúhonnost – žádná pravomocná odsouzení za úmyslný trestný čin.
- Finanční stabilita – exekuce, dluhy nebo nejasné příjmy mohou být důvodem k zamítnutí.
- Psychická způsobilost – stabilní psychický stav je nutný, vyhodnocuje se odborným posudkem.
- Společenská spolehlivost – hodnotí se životní styl, návyky, kontakty, cesty do rizikových zemí apod.
- Absence rizikových vazeb – např. vztahy s osobami napojenými na kriminální nebo extremistické prostředí.
NBÚ má značnou diskreci. Na vydání bezpečnostní prověrky neexistuje právní nárok. Může ji zamítnout i v případě, že žadatel formálně splní všechny podmínky, ale jsou zjištěna bezpečnostní rizika.
Opravné prostředky při zamítnutí prověrky
Pokud NBÚ žádost o bezpečnostní prověrku zamítne, může žadatel podat rozklad. Rozklad posuzuje předseda NBÚ. V případě neúspěchu je možné podat správní žalobu u příslušného krajského soudu.
Je však nutné upozornit, že soud nezkoumá samotnou důvodnost zamítnutí přístupu. Posuzuje jen zákonnost správního řízení – tedy zda byl dodržen postup a pravidla podle správního řádu.
Důsledky ztráty bezpečnostní prověrky
Ztráta bezpečnostní prověrky má často vážné profesní dopady:
- ztráta zaměstnání – pokud je výkon funkce podmíněn prověrkou,
- ukončení služebního poměru – u vojáků, policistů nebo celníků,
- ztráta oprávnění podnikat ve vybraných oblastech – například v kybernetické bezpečnosti nebo obraně,
- zablokování kariérního postupu – bez vyšší prověrky není možný výkon některých funkcí.
Například policista, který přijde o bezpečnostní prověrku na stupeň „Tajné“, nemůže nadále zastávat některé pozice. Pokud není možné ho přeřadit, může být služební poměr ukončen.
Bezpečnostní prověrka může být odebrána pouze částečně. To znamená, že osoba může přijít pouze o vyšší stupeň oprávnění, ale nižší stupeň jí může být ponechán. NBÚ každé takové rozhodnutí hodnotí individuálně. Odejmutí vyššího stupně může nastat například kvůli nově vzniklým rizikům nebo zhoršení důvěryhodnosti.
Co když nositel prověrky poruší zákon?
Pokud osoba s platnou bezpečnostní prověrkou spáchá trestný čin nebo přestupek, má to přímý dopad:
- NBÚ zahajuje řízení o možném odebrání prověrky,
- posuzuje se závažnost skutku a vliv na důvěryhodnost,
- může dojít k pozastavení platnosti prověrky do ukončení šetření.
Například odsouzení za úmyslný trestný čin automaticky vede ke ztrátě oprávnění. I méně závažné skutky, jako je řízení pod vlivem alkoholu, mohou vyvolat podezření na nezpůsobilost.
Bezpečnostní prověrka jako nástroj prevence
Bezpečnostní prověrka není pouhá administrativní záležitost. Je to zásadní nástroj ochrany státní bezpečnosti. Zajišťuje, že s utajovanými informacemi pracují jen prověření lidé, kteří nepředstavují riziko.
Vydává se pouze po důkladném zvážení všech okolností. Na její získání není právní nárok. A její ztráta může znamenat konec kariéry nebo nutnost změny profese.
Závěr
Bezpečnostní prověrka chrání stát před únikem citlivých informací. Její získání není snadné a ztráta může být bolestivá. Je upravena zákonem č. 412/2005 Sb. a vydává ji výhradně NBÚ. Přístup k utajovaným informacím není právo, ale výsada. Každý nositel prověrky musí být bezúhonný, důvěryhodný a stabilní. A pokud přestane podmínky splňovat, stát mu přístup k utajovaným informacím rychle odejme.
Jestliže řešíte právní otázky týkající se vašeho služebního či pracovního poměru, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. S vaším právním problémem vám rádi pomůžeme.