Orgány veřejné správy mají povinnost přiměřeným způsobem informovat o záležitostech spadajících do jejich působnosti. V praxi se ovšem často stává, že přichází klient, kterému chybí relativně důležité informace, které v dané situaci potřebuje. Právní řád ve vztahu k orgánům veřejné moci poskytuje svobodný přístup k informacím. Jak se ale informací domoci?
Právní úprava poskytování informací
Problém nedostatku informací od orgánu veřejné správy lze řešit postupem dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Kromě tohoto zákona lze narazit na úpravy specifické, např. zákon o právu na informace o životním prostředí. Zvláštní právní úprava má v takovém případě přednost před obecnou úpravou zákona o svobodném přístupu k informacím. V tomto článku se zaměříme zejména na obecnou právní úpravu poskytování informací.
Vůči komu lze informace žádat?
První otázka, kterou by se měl potencionální žadatel o informace zabývat, spočívá v existenci samotného práva na informace a povinného subjektu. Podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinnými subjekty státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Bude se tedy jednat o úřady, ministerstva, obce, kraje atd. Dále jsou povinnými subjekty i subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy. Příkladem může být např. lesní či vodní stráž. Naproti tomu zákon o svobodném přístupu k informací stanoví, které orgány povinnými nejsou, resp. informace poskytují pouze v omezeném rozsahu, tj. ve vztahu k výkonu veřejné správy. Těmito subjekty jsou samosprávné komory, např. Lékařská komora, Komora daňových poradců, komora autorizovaných inženýrů.
Poskytované informace
Povinné subjekty mají povinnost poskytovat informace vztahující se pouze k jejich působnosti. Stavební úřad proto bude povinen poskytnout informaci, kolik udělil stavebních povolení. Nebude však mít povinnost poskytnout informaci, kolik bylo uděleno pokut na úseku znečišťování vod.
Zákon o svobodném přístupu k informacím se vůbec nevztahuje na poskytování určitých informací, konkrétně se neposkytují informace o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a další informace chráněné zvláštními zákony.
Postup při podání žádosti o informace
Povinné informace poskytují povinné subjekty na základě žádosti nebo průběžně zveřejněním. Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací. Informace poskytnutá na základě žádosti se poskytuje následujícími způsoby:
a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě,
b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,
c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci,
d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,
e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo
f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.
Prostředky obrany proti neposkytnutí informace
Žadatel, který se svou žádostí o poskytnutí informace neuspěl, může podat odvolání. Odvolání se podává prostřednictvím povinného subjektu, tedy orgánu, který žádost zamítl. Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem.
Závěr
Právní úprava zákona o svobodném přístupu k informacím dále upravuje specifické otázky zveřejňování informací a zvláštních forem poskytování informací. Pokud jste se ocitli v situaci, kdy potřebujete požádat o sdělení informací, případně se nemůžete informací po orgánech veřejné správy domoci, neváhejte a využijte právní pomoci naší advokátní kanceláře.