Kdo bude uplatňovat slevu na dani po rozvodu na naše společné nezl. děti?


Tak tato otázka je velice častým problémem jenž, řeší rodiče po rozchodu či rozvodu, respektive po vyřešení otázky úpravy poměrů k nezletilým dětem, jenž zahrnuje nejen úpravu, komu bude dítě svěřeno do péče, komu bude stanovena povinnost hradit výživné na dítě, ale mnohdy také v případě neshod rodičů i úprava styku nezletilého s rodiči v běžném týdnu a v období prázdnin, jako jsou Vánoční, jarní, Velikonoční a letní prázdniny.


Zákonná úprava slevy na dani


Právní úprava na tyto situace myslela, avšak pouze částečně, když zákon o dani z příjmu v ust. § 35c odst. 1 dopadá toliko na případy, kdy jsou nezl. děti svěřeny do péče pouze jednomu z rodičů, neboť nárok na daňové zvýhodnění má rodič na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Není však problém, pokud panují dobré vztahy mezi rodiči uzavřít mezi sebou dohodu o tom, že slevu na dani na děti bude uplatňovat ten druhý z rodičů, kterému nezl. děti nebyly svěřeny do péče.


Problematika stanovení výživného a uplatnění slevy na dani na dítě


Problém, který zde však vyvstává je skutečnost, že soudy při stanovení výše měsíčního výživného rodiči, kterému nebyly nezl. děti svěřeny do péče (v ČR ve většině případů otci), počítají s průměrným měsíčním příjmem, jenž je zpravidla navýšen právě o uplatňovanou slevu na dani na dítě, otcem. Nastává pak situace, že po právní moci rozhodnutí soudu, jímž se nezl. děti svěřují do péče matky si právě matka požádá o uplatnění slevy na děti u svého zaměstnavatele, aby si navýšila příjem. O částku, o níž se matce měsíční příjem takto zvýší se otci naopak sníží. Nejasnost je tedy zřejmá. Jelikož soudem vypočtené výživné, jenž bylo vypočteno z příjmů otce zahrnující i slevu na dani na děti, se následně po uplatnění slevy matkou, kupodivu nesníží. Naopak dochází mnohdy k tomu, že takto stanovené výživné již neodpovídá doporučujícím tabulkám ministerstva spravedlnosti, dle kterých soud při stanovení výše výživného postupuje. A to z toho důvodu, že otcův příjem se snížil, ale stanovené výživné zůstalo i nadále v původní výši.


Následkem je poté obrana rodiče, jemuž nebyly nezl. děti svěřeny do péče (většinou otce) proti těmto rozhodnutím tzv. odvoláním ke krajským soudům či následným podáním nového návrhu na snížení výživného. Smutné na této praxi bohužel je, že v případě neshod mezi rodiči po rozvodu či rozchodu, tráví tyto rodiče většinu času u soudu z důvodu neustálého podávání jednotlivých návrhů.


Střídavá péče a uplatnění slevy na dani na dítě


K takovému postupu rodičů navádí i samotná nedostatečná právní úprava v zákoně o daních, neboť tato zcela opomíjí situaci uplatňování slevy v případě střídavé péče. Respektive platí stejné pravidlo jako výše (dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti), které je v praxi obtížně aplikovatelné.


Blíže postup v těchto případech popisuje tzv. pokyn GFŘ- 22 v části k čl. 38f odst. 3, kde je vymezeno, že uplatňovat slevu na dani může vždy v daném období pouze jeden z rodičů, případně se mohou dohodnout na střídání uplatňování slevy (standardně po ½ roce či po 1 roce).


Jelikož však soud při rozhodnutí o střídavé péči nerozhoduje o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti je nutná dohoda rodičů. Pokud by k dohodě rodičů nedošlo nezbývá než se obrátit na soud s žalobou o určení společně hospodařící domácnosti nezl. dětí.


Slevu na dani lze uplatňovati i na zletilé děti


I když v předchozí části bylo hovořeno primárně o nezletilých dětí, slevu na dani na dítě lze uplatňovat také na již zletilé děti, a to za těchto podmínek:


1) soustavně se připravuje na budoucí povolání - studium střední školy, vyšší odborné školy, vysoké školy aj.
2) nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost
4) nejdéle však do věku 26 let dítěte, což neplatí, pokud je dítěti přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, v takovém případě lze slevu uplatňovat i po dosažení tohoto věku


Jak lze slevu uplatnit a co je k tomu potřeba doložit?


Každý zaměstnanec musí svůj nárok na uplatnění slevy, v daném období, prokázat podpisem na růžovém formuláři tzv. Prohlášení k dani. Typicky vyřizuje účetní zaměstnavatele. Dále je třeba doložit dohodu rodičů či čestné prohlášení, že druhý z rodičů na dané dítě zvýhodnění ve zdaňovacím období neuplatňuje, nebo uplatňuje jen po určitou dobu (zpravidla u střídavé péče). V případě, že je druhý z rodičů zaměstnaný dokládá se také potvrzením jeho zaměstnavatele.


V případě narození dítěte, je třeba dále přiložit také rodný list dítěte.


U dětí po splnění povinné školní docházky, tedy u dětí pokračujících ve studiu je třeba doložit také vždy potvrzení o studiu pro uplatňované období.


Slevu lze uplatnit vždy již v tom měsíci, v němž vznikl důvod pro uplatnění.

Rodinné právo