V rámci určení mateřství je definice v občanském zákoníku poměrně prostá a jasná. Matkou dítěte je žena, která jej porodila. Složitější situace mohou nastat při určování otcovství, a proto jsou rozhodně častějším předmětem soudních sporů oproti určování mateřství. A jak konkrétně se určuje otcovství? Na to se v tomto článku společně podíváme. V případě určení otcovství existují tři základní domněnky. Jestliže je možné pro daný případ využít domněnku první, automaticky se tak vylučuje současné použití domněnky druhé a třetí. Navíc se jedná o tzv. vyvratitelné právní domněnky, tedy lze každou z domněnek vyvrátit.
1. domněnka určení otcovství svědčící manželu matky
Narodí-li se dítě v době uzavřeného manželství, pak je otcem narozeného dítěte manžel matky. První domněnka mimo jiné svědčí i ve prospěch bývalého manžela, a to do 300. dne po zániku manželství. Pokud se tedy těhotná žena rozvede s manželem a dítě se narodí do 300 dnů po rozvodu manželství, pak je bývalý manžel stále určen jako otec dítěte. Stejný postup platí i pro případy, kdy je manželství soudem prohlášeno za neplatné nebo manželství zanikne v důsledku úmrtí manžela.
Občanský zákoník pamatuje i na případy, kdy se těhotná žena rozvede a následně znovu provdá za jiného muže, než se dítě narodí. Otcem je pak až druhý manžel, za kterého je matka aktuálně vdaná.
A jak je to například s umělým oplodněním? I zde se přednostně uplatní první domněnka. Proto, pokud je žena vdaná, otcem dítěte bude její manžel. Jestliže se však jedná o umělé oplodnění neprovdané ženy, pak se otcem dítěte stává muž, jenž dal k umělému oplodnění souhlas.
2. domněnka určení otcovství svědčící muži, který s matkou učiní souhlasné prohlášení
V dnešní době se setkáme s mnoha nesezdanými páry, kterým se narodí společné dítě. Aby otec, ale nikoli manžel, mohl být uveden v rodném listu dítěte, je třeba provést souhlasné prohlášení. Souhlasné prohlášení činí osobně matka a otec před matričním úřadem nebo soudem. Nejjednodušší možností tedy je, že matka s otcem se osobně dostaví na matriční úřad a oba společně prohlásí, že tento muž je otcem dítěte. Jestliže je matka či otec osobou nezletilou, a ne plně svéprávnou, prohlášení může taková osoba učinit výhradně před soudem.
Matka s otcem nemusí kvůli prohlášení čekat až na narození dítěte, prohlášení je rovněž možné provést ještě před narozením dítěte, avšak musí být alespoň počato. Znovu je třeba upozornit na to, že prohlášení musí učinit oba rodiče, a nepostačuje pouze prohlášení otce. Problém tedy nastává, pokud matka trpí duševní poruchou a nedokáže sama posoudit význam takového prohlášení (např. k čemu slouží, proč jej činí). V takovém případě nelze určení otcovství na základě prohlášení provést.
Životní situace však mohou být různé, proto vedle určení otcovství na základě vyvratitelných domněnek občanský zákoník upravuje i velmi blízký institut popření otcovství. Přestože spolu manželé již roky nemusí žít a mít faktický vztah, rozvodové řízení se může z mnoha důvodů protáhnout a žena mezitím potká nového partnera, se kterým počne dítě. Ovšem, jak bylo uvedeno výše, na základě první domněnky – narodí-li se dítě do 300. dne po rozvodu, otcem dítěte se stává bývalý manžel matky. Jak je tedy možné tuto situaci vyřešit?
Další se můžete dočíst například na stránkách Veřejné správy.
Řešení
Jedním z řešení může být, že se těhotná žena před porodem opět provdá za nového partnera a ten se stává na základě první domněnky otcem dítěte. Pokud věc partneři nechtějí řešit prostřednictvím sňatku, mají i další možnost, která však vyžaduje i určitou „spolupráci“ s bývalým manželem. Je nutné, aby bývalý manžel matky popřel otcovství k dítěti a aktuální partner matky naopak učinil prohlášení, že je otcem dítěte. Dalším požadavkem je, že se k oběma prohlášení připojí matka. Jednoduše řečeno, matka musí „potvrdit“ prohlášení bývalého manžela, že není otcem dítěte, a současně i potvrdit prohlášení svého nového partnera, že on naopak je otcem. Veškerá prohlášení se činí výhradně před soudem a návrh k řízení lze podat nejpozději do jednoho roku dítěte. Není proto určitě dobré takovou záležitost odkládat na poslední chvíli.
3. domněnka určení otcovství svědčící muži, který v rozhodné době měl styk s matkou
Třetí domněnka přichází na řadu ve chvíli, kdy otcovství není určeno podle první ani druhé domněnky. Má se pak za to, že otcem je muž, který s matkou souložil v rozhodné době. Rozhodná doba je určitý časový rámec, který nám přiměřeně říká, kdy muselo dojít ke styku a početí, aby se v určité době narodilo dítě. Otcovství lze na základě třetí domněnky určit, pokud muž s matkou souložil minimálně 160 dní a maximálně 300 dní před narozením dítěte. Jak však plyne z povahy této domněnky, pro její uplatnění je třeba se obrátit na soud.
Popření otcovství
Předmětem soudních sporů pak není pouze určení otcovství, ale i jeho popření. V takovém případě se muž nedožaduje zápisu sebe jakožto otce do rodného listu dítěte, ale naopak výmazu z něj. Popřít otcovství může jak například manžel matky, tak i muž, který byl určen otcem na základě souhlasného prohlášení. Popírat otcovství dítěte rovněž může i jeho matka.
Avšak oprávnění podat návrh k soudu na popření otcovství má své limity v podobě lhůt. Manžel například může podat návrh na popření otcovství do 6 měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které v něm vyvolaly pochybnosti o otcovství k dítěti. Zároveň musí stihnout návrh podat nejpozději do 6 let od narození dítěte. Zmeškání lhůty stanovené k podání návrhu na popření otcovství může soud prominout, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.
Závěr
Určení otcovství se zakládá na třech vyvratitelných domněnkách. První nám říká, že otcem je manžel matky. Pro otce i matku se jedná o nejsnadnější řešení, neboť se nemusí dostavit k soudu ani činit prohlášení před matričním úřadem. Na základě druhé domněnky otec s matkou činí souhlasné prohlášení, že muž je otcem dítěte. Jak z druhé domněnky vyplývá, již vyžaduje určité aktivní jednání od obou rodičů dítěte. Prohlášení je možné činit před soudem i matričním úřadem. Třetí domněnky svědčí muži, který souložil s matkou v rozhodné době. O určení otcovství na základě třetí domněnky rozhoduje výhradně soud. První domněnka vylučuje aplikaci domněnky druhé a třetí. Druhá domněnka zase vylučuje použití domněnky třetí.
Ať už máte otázky v oblasti určení otcovství, péče o dítě, nebo výživného, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.