Nový občanský zákoník upravuje několik druhů výživného mezi osobami blízkými. Byť v rodinných vztazích není otázka peněz tou nejdůležitější, tak je třeba zajistit, aby potřebná osoba měla dostatečné finanční zabezpečení. Níže je pojednáváno o nároku na výživné nezletilého dítěte, a to vůči jednomu či oběma jeho rodičům.
Existují dvě možnosti, jak stanovit výživné pro nezletilé dítě:
Samozřejmě první varianta je vždy nejlepší, neboť nejvíce odpovídá zájmu nezletilého dítěte a zároveň dochází k zachování dobrých vztahů mezi rodiči. Vztah mezi rodiči nezletilé dítě vnímá a zásadně ovlivňuje jeho chování a psychiku.
V případě, že se však rodiče nejsou schopni dohodnout na výši výživného pro své nezletilé dítě, nezbývá než se obrátit na příslušný okresní soud. A to s návrhem na stanovení (případně snížení, zvýšení) výše výživného.
Místně příslušným soudem pro podání shora uvedeného návrhu je vždy okresní soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště.
Obrátit na soud se může jak matka, tak i otec, bez ohledu na to, kdo má dítě svěřeno v péči.
Není však výjimkou, že jeden z rodičů požádá soud o zvýšení výživného a druhý z rodičů zároveň požádá o snížení výživného.
Návrh týkající se výživného pro nezletilé dítě je osvobozen od soudních poplatků, tudíž za jeho podání se neplatí.
Nutno je upozornit na konstantní judikaturu soudů, že obecně každé tři roky dochází z důvodu samotného plynutí času k objektivní změně poměrů na straně nezletilého dítěte. A to s ohledem jeho psychického i růstového vývoje.
Výživné, ať je již stanoveno dohodou či rozhodnutím soudu je vždy povinným rodičem hrazeno k rukám rodiče, do jehož péče bylo dítě svěřeno soudním rozhodnutím nebo dle dohody rodičů.
Ministerstvo spravedlnosti za účelem sjednocení výše výživného pro dítě vydala tabulku, která sice není pro soud závazná, ale ve většině případů je z ní při stanovení výživného vycházeno. Výživné na dítě je doporučeně stanoveno takto:
| Věk dítěte | Díl z platu připadající na výživné |
| 0 – 5 let | 11 – 15 % |
| 6 – 9 let | 13 – 17 % |
| 10 – 14 let | 15 – 19 % |
| 15 – 17 let | 16 – 22 % |
| 18 a více let | 19 – 25 % |
1. dítě0 až 0 Kč
1. dítě0 až 0 Kč
2. dítě0 až 0 Kč
1. dítě0 až 0 Kč
2. dítě0 až 0 Kč
3. dítě0 až 0 Kč
1. dítě0 až 0 Kč
2. dítě0 až 0 Kč
3. dítě0 až 0 Kč
4. dítě0 až 0 Kč
1. dítě0 až 0 Kč
2. dítě0 až 0 Kč
3. dítě0 až 0 Kč
4. dítě0 až 0 Kč
5. dítě0 až 0 Kč
Rozpětí výše výživného, které kalkulačka uvádí, je z toho důvodu, že soud kromě průměrného čistého měsíčního příjmu povinného rodiče vychází i z odůvodněných potřeb dítěte. Jedná se zejména o náklady spojené s léky, dietou, brýlemi, rovnátky, školou, kroužky atd. Podle výše těchto výdajů je výživné stanoveno v rámci uváděného rozpětí.
Výživné nezletilého je počítáno při zohlednění nejen fakticky dosahovaných příjmů povinného, ale celkové movité a nemovité situace stran majetku v jeho vlastnictví a jeho životní úrovně (tedy např. zda vlastní jednu či několik nemovitostí nebo bydlí v pronájmu nebo vlastní několik drahých aut a jezdí na zahraniční dovolené atd.).
Mezi příjmy povinného je třeba počítat nejen příjmy ze zaměstnání či z podnikání, ale taktéž příjmy z brigád a jiných příjmů jako například příjmy z pronájmu. Nelze však mezi příjmy počítat například zemědělské dotace či dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi.
K posouzení majetkových poměrů povinného se taktéž počítají příjmy osob, žijících s ním ve společné domácnosti. Typicky příjmy ze zaměstnání (a jiné příjmy) manželky či přítele/přítelkyně povinného a naopak, za předpokladu, že společně hospodaří.
Umožňuje soudu vycházet nejen z faktických, ale i případně možných příjmů povinného. Potencionalita má postihovat zejména situace, kdy je výživou povinný bez prostředků, vyhýbá se práci nebo je zaměstnán v práci, kde dosahuje nižších výdělků, než by dosahoval v zaměstnání, pro které má vzdělání, a proto nemůže a ani nechce plnit řádně vyživovací povinnost.
Dle ustanovení občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přitom předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte, tedy předchází hledisku shora uvedenému pro výživné nezletilého.
Životní úroveň rodičů však dítě sdílí v obou směrech, typickým příkladem jsou děti, které se věnují drahým sportovním aktivitám, mnohdy na vrcholové, závodní úrovni. Zájmová činnost, byť by byla finančně náročná, důvodem pro zvýšení výživného být nemůže. A to pokud si její financování rodiče nemohou dovolit, protože životní úroveň dítěte je závislá na životní úrovni rodičů.
1x týdně formou EMAILU
Rady a tipy se týkají praktických témat – aktuální dění, rodinné právo, pracovní právo, nemovitosti atd.
Díky těmto právním radám a tipům se vyvarujete mnoha problémům!
PŘIHLASTE SE k odběru:
Informace o naší advokátní kanceláři najdete zde – Vaše advokátní kancelář z Olomouce / Váš advokát z Olomouce. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit kdo je naším klientem (včetně Statutárního města Olomouc nebo Státního fondu podpory investic) aj.
