V dnešním článku se podrobně zaměříme na trestný čin zpronevěry. Jedná se o majetkový trestný čin, za který může být jeho pachateli uložen trest odnětí svobody až na 10 let. Je tradičně médii často propírán. Níže v tomto článku se budeme zabývat skutkovou podstatou trestného činu zpronevěry a porovnáme jej s některými jinými majetkovými trestnými činy.
Obecně k trestnému činu zpronevěry
Právní úprava trestného činu zpronevěry je obsažena v ustanovení § 206 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“). V prvním odstavci tohoto ustanovení je obsažena základní skutková podstata. Ta zní následovně:
Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Předmět útoku
Předmětem útoku je u trestného činu zpronevěry cizí věc, která ale byla pachateli svěřena. Na to pozor, to je klíčové! Jak uvedenému rozumět je zřejmé například v porovnání s trestným činem krádeže. Pachatel trestného činu krádeže si totiž cizí věc přisvojí tím, že se ji zmocní. Tj. odejme věc z dispozice jejího vlastníka či osoby oprávněné a vyloučí tím jeho faktickou moc nad věcí.
Na rozdíl od krádeže jde o to, že cizí věc byla v případě zpronevěry v moci pachatele zpravidla z vůle jeho vlastníka či jiné osoby oprávněné (nevlastníka), který ji odevzdal pachateli do výlučné moci. Pachatel se při páchání trestného činu zpronevěry věci již „nezmocňuje“, neboť ji u sebe již má. Svěření může být učiněno na základě smlouvy. Např. leasingové či pracovní nebo pouhým faktickým předáním.
Za cizí věc se považuje věc, jíž pachatel nemá ve svém výlučném vlastnictví ani není součástí jeho společného jmění manželů. Manžel se tedy vůči společnému majetku manželů zpronevěry dopustit nemůže.
Trestný čin zpronevěry: objektivní stránka
Objektivní stránka trestného činu označuje jednání, jímž se pachatel konkrétního trestného činu dopustí. V tomto případě jde o to, že pachatel si předmět útoku přisvojí a způsobí tím škodu nikoliv nepatrnou.
A co si lze představit pod pojmem přisvojení věci? Obecně to znamená nakládat s věcí jako s věcí vlastní. V konkrétních případech to bude zpravidla znamenat, že pachatel s věcí nakládá v rozporu s účelem, k němuž byla věc určena.
Jako příklad lze uvést situaci, kdy je zaměstnanci v rámci jeho pracovní činnosti svěřen notebook – o zpronevěru se bude jednat v okamžiku, kdy zaměstnanec notebook prodá. Kdyby si však notebookem vzala například kolemjdoucí paní uklízečka, jednalo by se o krádež, protože jí notebook svěřen nebyl.
Aby se jednalo o trestný čin zpronevěry, musí pachatel přisvojením věci způsobit škodu nikoliv nepatrnou, tj. v souladu s ustanovením § 138 trestního zákoníku nejméně 10.000 Kč. A co onu škodu způsobenou trestným činem zpronevěry představuje? Primárně se bude jednat o hodnotu zpronevěřené věci v době, kdy si ji pachatel přisvojil, sekundárně též výše účelně vynaložených nákladů na obstarání jiné náhradní věci.
Trestný čin zpronevěry: pachatel
Trestného činu zpronevěry se dle ustanovení § 206 trestního zákoníku může dopustit kdokoliv, komu byla věc svěřena – tedy fyzická i právnická osoba. Hovoříme o tzv. speciálním subjektu, protože se jedná o trestný čin s omezeným okruhem pachatelů.
K naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu je vyžadováno, aby pachatel jednal úmyslně. Není přitom zapotřebí, aby se pachatel spácháním obohatil nebo aby jednal v úmyslu obohatit se – jednoduše řečeno trestného činu se pachatel dopustí i tehdy, když ze zpronevěry nic mít nebude. K posouzení jednání jako trestného činu zpronevěry postačí, že pachatel úmyslně nakládá s věcmi v rozporu s účelem svěření a tím způsobí škodu nikoliv nepatrnou.
Jaký trest hrozí pachateli?
Za trestný čin zpronevěry podle ustanovení § 206 odst. 1 trestního zákoníku, tj. za naplnění základní skutkové podstaty popsané výše, hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo trest propadnutí věci.
V dalších odstavcích citovaného ustanovení trestního zákoníku nalezneme okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, tzv. kvalifikovanou skutkovou podstatu. Přísněji bude potrestán pachatel, která se zpronevěry dopouští opakovaně, jestliže způsobí větší škodu nebo jestliže jej spáchá jako člen organizované skupiny atd.
Další okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby je dle ustanovení § 206 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku skutečnost, že pachatel spáchal zpronevěru jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného. Takovou osobou je například opatrovník nesvéprávné osoby, advokát, pracovník hlídacích služeb. Je to i ten, u něhož podle pracovního, funkčního nebo služebního zařazení je jeho hlavním úkolem zabezpečení práv a zájmů poškozeného.
Trestá se i příprava, ale to jen v případě, že pachatel připravuje spáchání zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 5 trestního zákoníku. Jedná se o případ, kdy pachatel trestného činu zpronevěry:
- způsobí činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
- spáchá takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
Trestní čin zpronevěry X trestný čin zatajení věci
Již výše jsme zdůrazňovali rozdíl mezi trestným činem zpronevěry a krádeží. Důležité je však rozlišení od trestného činu zatajení věci dle ustanovení § 219 trestního zákoníku.
Trestného činu zatajení věci se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty stejně jako u zpronevěry, avšak cizí věc se zde do moci pachatele dostává jiným způsobem než svěřením se či zmocněním, a sice nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné.
Závěr
V mediích se mnohdy nadužívá pojem zpronevěry v souvislosti s korupcí, úplatky, praním špinavých peněz a dalšími kauzami. Je proto vhodné se skutečným významem trestného činu zpronevěry seznámit a nezaměňovat jej s jinými.
