Směna je známým, v praxi hojně využívaným právním institutem upraveným v občanském zákoníku. Užívá se zejména v případě směny nemovitých věcí. Jako každý právní institut však v sobě nese mnoho různých nástrah a může napáchat více škody než užitku.
V tomto článku se Vám pokusíme tento právní institut přiblížit a upozornit na nejčastější chyby, které se v těchto případech vyskytují.
Právní úprava směny
Směna je upravena v § 2184 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“). Úvodní ustanovení upravuje směnu následovně:
„Směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci.“
Pojem směna
Podstatou směnné smlouvy je vzájemný závazek stran převést vlastnické právo ke dvěma různým věcem. Úprava směnné smlouvy je dispozitivní, strany se mohou dohodnout jinak.
Na rozdíl od kupní smlouvy, upravené v ust. § 2079 občanského zákoníku je u směnné smlouvy za předmět koupě poskytnut jiný ekvivalent než peníze. Nicméně vzhledem k ust. § 2188 občanského zákoníku je v některých případech nutné dodržovat formální náležitosti, které se týkají koupě. Např. směnná smlouva, jejímž předmětem budou nemovitosti, musí mít písemnou formu.
Předmět směny
Směňovanou věcí může být jakákoliv věc v právním smyslu dle ust. § 489 občanského zákoníku. A to s výjimkou platných peněz. Převod vlastnického práva k penězům není totiž chápán jako směna, ale jako koupě. Výjimku tvoří převod neplatných peněz (peníze jako historický předmět), u nichž je směna možná. Obvykle jsou směňované věci určené individuálně, avšak je možné směnit i druhově určené věci. Směňována mohou být i práva.
Důležité je, že hodnota protiplnění není rozhodná. Vzájemná protiplnění mohou mít rozdílnou hodnotu. Ale pokud by byl nepoměr hodnot příliš výrazný, lze hovořit o neúměrném zkrácení. K neúměrnému zkrácení nedojde, pokud obě strany skutečně znají rozdílné hodnoty obou věcí a s tímto vědomím směnnou smlouvu uzavřou.
Vznik škody na předmětu směny
Ustanovení § 2185 občanského zákoníku stanoví, že:
„Dojde-li k nahodilé zkáze věci před přechodem nebezpečí škody na věci, hledí se na smlouvu, jako by nebyla uzavřena. Dojde-li před odevzdáním věci k jejímu nahodilému zhoršení do té míry, že hodnota věci klesne pod polovinu, má druhá strana právo od smlouvy odstoupit.“
Pod nahodilou zkázou lze rozumět jak faktický zánik věci (úhyn zvířete, zetlení dřeva, shoření stodoly), tak poničení věci natolik, že nemůže být použita k původnímu účelu (přetržení lana). Za zničení je třeba považovat i situaci, kdy bude věc vyloučena z obchodování. Nahodilou zkázou je třeba rozumět takovou událost, kterou nezapříčinila ani jedna ze stran smlouvy.
Pokud k nahodilé zkáze dojde po uzavření smlouvy, ale před okamžikem, kdy nebezpečí škody na věci přechází na osobu přejímající, smlouva se ruší od počátku (fikce neuzavření smlouvy). Zničena může být i jen jedna ze směňovaných věcí.
Pokud by již druhá věc byla předána, tj. jedna ze stran by již plnohodnotně plnila, vzniká bezdůvodné obohacení. To je možné v rámci civilního sporu standardní cestou vymáhat.
V případě, pokud dochází ke směně na dálku a je třeba věc odeslat, přechází nebezpečí škody na věci na přejímatele převzetím věci. Určil-li však či schválil, jak mu věc má být odeslána, přechází na přejímatele nebezpečí škody na věci již odesláním.
Plody a užitky ze směněné věci
Podle ust. § 2187 se má za to, že: „Plody a užitky ze směněné věci náležejí zciziteli až do doby, kdy má podle smlouvy věc odevzdat; od uplynutí této doby náležejí plody a užitky přejímateli, i když mu věc nebyla ještě odevzdána.“
Vzniknou-li plody či užitky v době mezi uzavřením smlouvy a dobou, kdy má být podle smlouvy věc předána druhé straně, vlastnické právo k nim nabývá zcizitel. Např. pokud je předmětem směnné smlouvy březí kráva, která porodí před jejím předáním přejímateli, vlastnické právo k teleti zůstane zciziteli.
Úprava je dispozitivní a strany se od ní mohou odchýlit. Pokud bude např. ve smlouvě výslovně uvedeno, že jejím předmětem je březí kráva (přejímatel očekává, že dostane krávu i s teletem), pak případný předčasný porod povede k tomu, že tele připadne přejímateli.
Pokud plody či užitky vzniknou až po okamžiku, kdy měla být podle smlouvy věc odevzdána, připadnou přejímateli. Ten nabude vlastnické právo k plodům či užitkům i v případě, že k odevzdání věci nedojde podle smlouvy.
Odpovědnost za vady
V případě vady věci nelze využít veškerou úpravu týkající se odpovědnosti za vady u kupní smlouvy. V zásadě lze v případě vad využít možnost opravy anebo odstoupení od smlouvy. Z povahy věci nelze využít možnost dodatečného plnění. Přejímající v zásadě nemůže požadovat ani slevu z kupní ceny. Lze však uvažovat o tom, že by přebírající požadoval doplatek v penězích, který by reflektoval snížení hodnoty věci v důsledku vady.
Praktické využití
V dnešní době evidujeme v naší advokátní kanceláři poptávku po směnné smlouvě zejména v případech, kdy je digitalizací katastrálních map zjištěno, že již postavené ploty nerespektují hranice jednotlivých pozemků a je tak toto třeba napravit. Ve většině případů dojde k dohodě mezi sousedy o tom, že je vyhotoven geometrický plán, na základě kterého dojde k úpravě pozemků v souladu s katastrální mapou, a následné směně těchto pozemků. Často se jedná o velice malé pozemky, a tak se jedná o směnné smlouvy bez toho, aniž by jedna ze stran „doplácela“ straně druhé.
Závěr
Směnná smlouva je zajímavým právním institutem, který navazuje na tradice staré stovky let. I když je v současnosti používán méně často než kupní smlouva, nabízí některé specifické výhody, zejména v situacích, kdy je pro strany výhodnější vyměnit si věci přímo, bez zapojení peněžních prostředků. Je však důležité dbát na pečlivou formulaci smlouvy a zajistit, aby obě strany měly jasno v podmínkách směny a svých právech a povinnostech. Proto neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.
Související odkazy:
