Opatření obecné povahy představuje jednu ze základních forem činnosti správních orgánů. Mezi další činnosti patří vydávání rozhodnutí a obecně závazných právních předpisů, zejména vyhlášek. Opatření obecné povahy má svá vlastní specifika, na níž se zaměříme v tomto článku.
Charakteristika opatření obecné povahy
Opatření obecné povahy je obsaženo v ustanovení § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.
Již v úvodu problematiky narazíme na první úskalí spočívající v zákonné definici opatření obecné povahy. Zákon ho totiž definuje negativně, když stanoví, že není rozhodnutím a není ani právním předpisem. Proč tomu tak je? Rozhodnutí ve své podstatě znamená autoritativní rozhodnutí o právech a povinnostech konkrétních osob. Územní rozhodnutí zakládá právo stavebníkovi umístit na vymezeném místě stavbu. Rozhodnutí o přestupku zase vyslovuje vinu konkrétní osoby a vyměří pokutu či jiný správní trest. Právní předpisy jsou specifické svou obecností, když zakládají povinnosti předem neurčenému okruhu osob. Tedy v zásadě každému, kdo se ocitne v situaci, na níž konkrétní právní předpis dopadá, přičemž tato situace je popsána pouze obecnými znaky. Jak je to ovšem s opatřením obecné povahy, které není ani rozhodnutím ani právním předpisem?
K zodpovězení výše uvedené otázky je vhodné připomenout, jakou konkrétní podobu mohou opatření obecné povahy v praktickém životě mít. Mezi opatření obecné povahy patří typicky územní plán obce nebo vyhlášení ochranného pásma. Pro oba jmenované případy je typické, že v nich správní orgány rozhodují o určité, relativně úzce vymezené otázce, resp. situaci. Jde-li o územní plán, tak tento upravuje pravidla pro využívání území určité obce. Stanoví, kde je možné umístit objekt k bydlení, kde k rekreaci, popřípadě zařízení lehkého průmyslu. K vyhlášení ochranného pásma dochází pouze pro určité specifikované území. Touto vlastností se opatření obecné povahy přibližuje správnímu rozhodnutí. Naproti tomu dopadá na neurčitý počet osob (územní plán zavazuje každého, kdo chce realizovat na území obce svůj záměr). Tato vlastnost posouvá opatření obecné povahy zase blíže k právním předpisům.
Řízení o návrhu opatření obecné povahy
Správní řád stanoví, že návrh opatření obecné povahy s odůvodněním se doručuje veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí na úřední desce správního orgánu a dále na úřední deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Zároveň se dotčené osoby vyzvou, aby proti němu podávaly své námitky. Návrh musí být zveřejněn nejméně 15 dnů.
Řízení o návrhu opatření obecné povahy je písemné. Veřejné projednání se koná pouze tehdy, pokud tak určí správní orgán nebo to vyžaduje zákon. Doba a místo konání veřejného projednání návrhu musí být oznámena nejméně 15 dnů předem.
Kromě námitek lze uplatňovat také připomínky. Právo vznášet připomínky svědčí pouze osobám, které mohou být na svých právech nebo povinnostech opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Připomínky lze uplatňovat písemně či ústně při veřejném projednání návrhu. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v odůvodnění opatření obecné povahy.
Právo podávat námitky proti návrhu opatření obecné povahy mají primárně vlastníci nemovitostí, jejichž práva povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Právo podat námitku proto náleží vlastníkům pozemků nacházejících se v území, které je dotčeno změnou územního plánu – např. plocha obytná má být změněna na rekreační a naopak. Správní orgán může určit, že právo podat námitky mají i další osoby, jejichž práva jsou dotčeny. Námitky musí být odůvodněny a podány ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy.
Obrana proti opatření obecné povahy
Opatření obecné povahy se oznamuje veřejnou vyhláškou a nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek, tedy odvolání ve smyslu správního řádu. Obrana proti opatření obecné povahy však není vyloučena. Ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, může podat návrh na zrušení opatření obecné povahy. O tomto návrhu rozhodují soudy ve správním soudnictví. Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené rozhodnutí nabylo účinnosti. Zmeškání této lhůty nelze prominout.