Ohlášení stavby je ve stavebním zákoně určeno pro zjednodušení byrokracie při jednání se stavebním úřadem. Nejedná se o nic jiného než zjednodušenou verzi žádosti o stavební povolení. Je určena pro rodinné domy, rekreační objekty a jejich přístavby či nástavby, ale i pro jiné stavby. Na základě tohoto institutu ohlášení stavby může stavebník stavět rychleji.
Ohlášení stavby
Ohlášení je jednou z výjimek z obecné zásady stavebního zákona, že stavební povolení je vyžadováno u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Tato výjimka je taxativně zakotvena v ustanovení § 103 a § 104 stavební zákona. V prvním jmenovaném ustanovení je obsažen výčet stavebních záměrů, které nevyžadují pro svoji realizaci stavební povolení ani ohlášení. Ve druhém ustanovení jsou taxativně vyjmenovány stavební záměry, u nichž postačí právě ohlášení.
Kdy stačí ohlášení stavby
Ohlášení stavebnímu úřadu postačí v případě jedenácti taxativně zde uvedených stavebních záměrů. Jedná se o:
- stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
- podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. d)
- stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit
- stavby do 70 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
- stavby pro reklamu podle ust. § 3 odst. 2
- stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
- stavby zařízení staveniště, neuvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1,
- stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- terénní úpravy neuvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b),
- udržovací práce na stavbě neuvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. c),
- stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.
Výhody a nevýhody ohlášení stavby
Ohlášení se podává k příslušnému stavebnímu úřadu. Jedná se o standardní podání, tudíž musí obsahovat základní obecné náležitosti podání dle správního řádu. Proto z něho musí být patrno kdo jej činí, které věci se to týká a co se navrhuje. Jak je uvedeno výše, ohlášení stavby je v podstatě zjednodušenou verzí stavebního povolení. Jeho zásadní výhoda tkví především v rychlejším vyřízení souhlasu s provedením stavby.
Nevýhodou však může být naopak podmínka, že je potřeba souhlasu sousedů, resp. osob, jejichž vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich mohou být prováděním stavebního záměru dotčena. Nemusí se tedy jednat jen o vlastníky sousedních pozemků, se nimiž má stavebník společnou hranici pozemku. S ohlášením stavby se dále obvykle pojí žádost podávána místně příslušnému úřadu o územně plánovací informace. Tyto informace obsahují podmínky, za nichž je možné na pozemku stavět a mají platnost vždy 1 rok od data vydání. Předkládat se bude vedle toho i projektová dokumentace.
Ohledně obsahu ohlášení je důležitý účel, k němuž má ohlašovaná stavba sloužit. Ten musí být jednoznačně vymezen a určen a následně označen i v ohlášení. Stavební úřad vymezuje účel stavby v souhlasu s provedením stavby. Vedle účelu stavby je nutné v ohlášení rovněž uvést informace o způsobu a době provádění stavby.
Ohlášení stavby není správním řízením. Stavební úřad rozhodne do 30 dnů ohlášení stavby tak, že buď vydá písemný souhlas s provedením ohlášeného záměru nebo usnesením rozhodne o provedení stavebního řízení.
Změna stavby před jejím dokončením
Při výstavbě povolené stavby se mnohdy stavebník dostane do situace, kdy bude chtít povelenou stavbu změnit. I na tento případ pamatuje ustanovení § 118 stavebního zákona, kde se upravuje postup, jakým takové změny docílit. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že stavebník je povinen provádět stavbu v souladu se stavebním zákonem a s jejím povolením vydaným podle stavebního zákona.
Jestliže se stavebník dostane do situace, kdy stavba nebude odpovídat stavebnímu povolení, bude zapotřebí ji znovu povolit. Nebude se však postupovat stejným řízením, jímž byla stavba povolena, nýbrž se použije institut změny stavby před jejím dokončením, který má oproti běžné žádosti o povolení nebo ohlášení své výhody.
Změnou stavby před dokončením stavební zákon stavební zákon rozumí jako změnu v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem. Jedná se o změnu na stavbě, jíž má stavebník povolenou a kterou právě realizuje. Právě v průběhu realizace zjistí, že z nějakého důvodu musí či by chtěl stavbu oproti povolené podobě upravit.
Náročnost administrativního postupu ohledně změny stavby závisí na povaze a rozsahu změn. Pokud půjde o změny nevelké, může být jejich schválení odsunuto dokonce až do fáze kolaudace (např. posune se komín nebo se nepostaví plánovaná příčka). V některých případech bude postačovat postup obdobný ohlašování. Při zásadnějších změnách může stavební úřad požadovat i změnu stavebního povolení (např. vybourá se okno tam, kde se neplánovalo, dům rozšíříte či zmenšíte, anebo se změní statika domu). V zásadě platí to, že pokud pro původní stavbu postačovalo ohlášení, bude i pro změnu této stavby ohlášení změn dostatečné. Samozřejmě za podmínky, že prováděnými změnami se z ní nestane stavba, která podléhá stavebnímu povolení.
Povolení změny stavby
Stavební úřad může povolit změnu stavby před jejím dokončením na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce. Pro ohlášení ani žádost o změnu stavby před jejím dokončením neexistuje oficiální formulář.
Žádost o změnu stavby před dokončením musí obsahovat, kromě obecných náležitostí, popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn projektantem. Žádost projedná stavební úřad s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení stavebního zákona o stavebním řízení.
Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě.
Stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.
Lze proto pouze doporučit pro urychlení dokončení stavby prokonzultovat změny na příslušném stavebním úřadě, kde by měli stavebníku sdělit, jakým postupem nejjednodušeji plánovanou změnu úředně odsouhlasit a zda je vůbec možná. K posouzení situace je vhodné přinést dokumentaci původní stavby s vyznačenými změnami, které má v plánu stavebník realizovat.