Voda jako významný přírodní prvek podléhá zákonné ochraně. Ta stanoví pravidla pro nakládání s vodami jakož i pro vydávání správních rozhodnutí na úseku vod. Pozornost by jim tudíž měl věnovat ten, kdo má v plánu jakýmkoliv způsobem vodní zdroje využívat, ať už např. při stavbě studny, vypouštění odpadních vod či naopak jejich odběru.
Povrchové a podzemní vody
Nakládání s vodami upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění (dále jen „vodní zákon“). Pravidlům pro nakládání s vodami je věnována hlava II tohoto zákona. Rozlišujeme dva typy vod – povrchové a podzemní. Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních (např. potok protékající částečně dutinou v zemi). Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení (tj. pásmu, kde již všechny póry jsou nasyceny vodou) v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
Volné nakládání s vodami povrchovými
Vodní zákon stanoví, že každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Příkladem volného využití povrchové vody je tedy např. odběr vody z potoka prostřednictvím konve za účelem zavlažování rostlin. Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách (např. káď vody) nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod (typicky preventivní opatření před záplavami).
Vodoprávní úřad (kterým je zpravidla speciální stavební úřad) může stanovit zvláštní pravidla pro obecné nakládání s vodami, kterými může být nakládání s povrchovými vodami omezeno. Činí tak rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy.
Povolení k nakládání s vodami
V určitých případech je zapotřebí k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami povolení vodoprávního úřadu. Jedná se zejména o následující situace.
1. Jde-li o povrchové vody a nejedná se o obecné užívání (např. užívání nejen pro vlastní potřebu nebo za pomoci technického zařízení):
- k jejich odběru,
- k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
- k využívání jejich energetického potenciálu,
- k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
- k jinému nakládání s nimi.
2. Jde-li o podzemní vody:
- k jejich odběru,
- k jejich akumulaci,
- k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
- k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
- k jinému nakládání s nimi,
(Pozn.: Na rozdíl od povrchových vod, není možné podzemní vody volně odebírat. To bude navíc ve většině případů vyloučeno již z povahy věci, neboť bude potřeba použít technické zařízení, které zajistí k podzemním vodám přístup – např. studna, čerpadlo apod. K odběru podzemní vody bude tedy zapotřebí povolení vodoprávního úřadu.)
3. K vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních
4. K čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie
5. K čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění.
Závěr
Nakládání s vodami je ovládáno přísnými pravidly. Před samotnou realizací záměru doporučujeme vždy důkladně zvážit, zda jsou splněny všechny potřebné předpoklady, zejména zda byla vydána všechna potřebná správní rozhodnutí.
Pokud máte otázky ohledně vodního zákona neváhejte a využijte právní pomoci naší advokátní kanceláře.