Na naši advokátní kancelář se obracejí klienti s žádostí o pomoc ve věci rozvodu manželství. Samotným jednáním o rozvod manželství, případně o úpravu poměrů k nezletilým dětem, však nic nekončí. Na zánik manželství se nabalují další skutečnosti, které si mnoho klientů v první řadě nepřipouští. Typickým příkladem je bydlení manželů a otázky klientů o tom, kdo bude v bytě nadále bydlet či jakým způsobem postupovat při vypořádání bytu.
Zánik manželství
Problematika bydlení po zániku manželství je upravena ust. § 766 ‑ 770 druhé části zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“). Ta pojednává o rodinném právu. Institut práva bydlení zaniká rozvodem manželství nebo smrtí jednoho z manželů.
Ust. § 766 občanského zákoníku nám upravuje problematiku společného nájmu manželů k domu nebo bytu v němž se nacházela rodinná domácnost. V případě úmrtí jednoho z manželů zůstane nájemcem pozůstalý manžel. Totožně se bude postupovat i v případech svědčilo-li manželům k domu nebo bytu společně jiné závazkové právo.
Úmrtí jednoho z manželů
Za předpokladu, že zemře manžel s právem na bydlení a druhý manžel má výhradní právo na bydlení umožňující v domě nebo bytě bydlet nenastává zde problém v rámci praxe. Zemřelému právo na bydlení zanikne a druhému z manželů bude stále svědčit výhradní právo na bydlení.
V případě, že zemřel manžel, který měl k domu nebo bytu výhradní právo bydlení a druhý manžel měl v domě nebo bytě právo bydlení může zde nastat složitější situace. V situaci, kdy výhradní právo zemřelého manžela přešlo na jinou osobu než na pozůstalého manžela, může nastat, že pozůstalý manžel bude muset dům či byt opustit. V lepším případě výhradní právo přejde na pozůstalého manžela. Výjimkou je situace, kdy po pozůstalém manželovi nelze spravedlivě žádat, aby obydlí opustil. Za takovouto situaci zákon např. považuje péči o nezletilé dítě. Důležité je podotknout, že právo na bydlení je garantováno pouze po dobu trvání výjimky a zároveň je spojeno s nutností platby obvyklého nájemného. Tuto problematiku nám upravuje ust. § 767 občanského zákoníku.
Rozvod manželství
Druhou možností, kdy může dojít k zániku institutu práva bydlení je rozvod manželství. Ust. § 768 občanského zákoníku nám říká, že pokud manželé měli stejné nebo společné právo k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost a zároveň se nebyli schopni dohodnout, rozhodne o vypořádání soud na návrh jednoho z manželů. Soud zruší právo bydlení tomu z manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil a zároveň může rozhodnout o způsobu náhrady za ztrátu práva bydlení. Soud při rozhodování přihlédne např. kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě. Jestliže zanikne jednomu z manželu právo na bydlení a nadále setrvává v obydlí, tak může dojít vystěhování. V praxi se můžeme setkat se situací, že manželé k bytu či domu nemají stejné právo. Např. z důvodu uzavření předmanželské smlouvy. Pokud se manželé nedohodnou, tak manželovi se slabším právem nevzniká právo na kompenzaci.
Úprava bydlení manželů při rozvodu
Při rozvodu manželství je současně nutné vypořádat vzájemné majetkové vztahy. V případě nemovitostí se takové vypořádání řídí jinými faktickými i právními normami oproti standardnímu vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti.
V prvé řadě je nutné posoudit právní režim bytu. Tj. zda se nachází ve společném jmění manželů či je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Jestliže se byt nachází ve společném jmění manželů, bude vždy předmětem vypořádání takového jmění. V opačném případě, jestliže je byt ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, nebude následně předmětem vypořádání společného jmění. Taková situace však může nastat i v případě, že manželé mezi sebou uzavřeli předmanželskou smlouvu, ve které je ujednáno, kdo z manželů byt nabude a není tak již třeba se nemovitostí v rámci vypořádání společného jmění manželů zabývat. I v takovém případě však k bytu znevýhodněný manžel může mít určité majetkové právo. Více o této problematice naleznete v našem článku „Bydlení po zániku manželství“.
To, jak je nemovitost zapsána v katastru nemovitostí je možné najít v rámci Nahlížení do katastru nemovitostí.
Možnosti vypořádání bydlení manželů
Manželé mají ve své podstatě několik možností majetkového vypořádání. Mohou spolu uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů ve které se dohodnou, že společný byt manželé prodají a výslednou částku si poměrně rozdělí, či si dohodnou, že si jeden z manželů byt ponechá a poskytne druhému manželovi náhradu. Tato varianta je zajisté nejpříznivější pro manžele, kteří nemají společné jmění manželů upraveno předmanželskou smlouvou. Zajisté se však jedná o ekonomičtější a rychlejší řešení v porovnání se situací, kdy ke shodě mezi manželi nedojde.
Pakliže se manželé nejsou schopni dohodnout, v souladu s ust. § 765 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“), může jeden z manželů podat návrh na vypořádání společného jmění k soudu. Soud se při rozhodování řídí pravidly pro vypořádání, stanovených v ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku. Mezi tato pravidla patří, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost. Je však nutné počítat s náklady na právní zastoupení či náklady na vyhotovení znaleckého posudku.
Fikce vypořádání bydlení manželů
V případě, že do tří let od zániku společného jmění manželů nedojde k vypořádání dohodou nebo podáním návrhu na soud jedním z manželů, nastane nevyvratitelná domněnka definovaná v ust. § 741 občanského zákoníku. Zákon v této nevyvratitelné domněnce stanoví, že nemovité věci v podílovém spoluvlastnictví se rozdělí manželům na stejně velký díl. Následně dojde ke změně v rámci katastru nemovitostí, kdy již nebudou vlastníci vedeni jakožto vlastníci v režimu SJM, ale v režimu podílových spoluvlastníků, tj. každý zvlášť.
Za ideální řešení lze považovat variantu, kdy manželé uzavřou předmanželskou smlouvu, ve které si upraví své majetkové poměry a tím předejdou případným problémům v budoucnosti.
Závěr
Rozvod manželství v sobě nese několikero kladů i záporů. Každá mince však má dvě strany a je vhodné se vždy obrátit na odborníka, který Vám poradí, jak postupovat, aby bylo vše tak jak má.
Proto neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.