Výživné zletilého dítěte

Nový občanský zákoník upravuje několik druhů výživného mezi osobami blízkými. Byť v rodinných vztazích není otázka peněz tou nejdůležitější, tak je třeba zajistit, aby potřebná osoba měla dostatečné finanční zabezpečení. Níže je pojednáváno o nároku na výživné nezletilého dítěte, a to vůči jednomu či oběma jeho rodičům.
 

Jak lze stanovit výživné

 
Existují dvě možnosti, jak stanovit výživné pro nezletilé dítě:
  • buďto se rodiče sami mezi sebou dohodnou, nebo
  • o výši rozhodne na návrh jednoho z rodičů soudu.

Samozřejmě první varianta je vždy nejlepší, neboť nejvíce odpovídá zájmu nezletilého dítěte a zároveň dochází k zachování dobrých vztahů mezi rodiči, kdy vztah mezi rodiči nezletilé dítě vnímá a zásadně ovlivňuje jeho chování a psychiku.

V případě, že se však rodiče nejsou schopni dohodnout na výši výživného pro své nezletilé dítě, nezbývá než se obrátit na příslušný okresní soud s návrhem na stanovení (případně snížení, zvýšení) výše výživného.

Obecné důležité informace

Místně příslušným soudem pro podání shora uvedeného návrhu je vždy okresní soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště.

Obrátit na soud se může jak matka, tak i otec, bez ohledu na to, kdo má dítě svěřeno v péči.

Není však výjimkou, že jeden z rodičů požádá soud o zvýšení výživného a druhý z rodičů zároveň požádá o snížení výživného.

Návrh týkající se výživného pro nezletilé dítě je osvobozen od soudních poplatků, tudíž za jeho podání se neplatí.

Nutno je upozornit na konstantní judikaturu soudů, že obecně každé tři roky dochází z důvodu samotného plynutí času k objektivní změně poměrů na straně nezletilého dítěte, a to s ohledem jeho psychického i růstového vývoje.

Výživné, ať je již stanoveno dohodou či rozhodnutím soudu je vždy povinným rodičem hrazeno k rukám rodiče, do jehož péče bylo dítě svěřeno soudním rozhodnutím nebo dle dohody rodičů.

 
 
Výživné nezletilého Olomouc
 

Dle čeho se stanovuje výše výživného?

 
 
Primárním podkladem pro stanovení výše výživného je vedle věku nezletilého dítěte, taktéž čistý měsíční příjem povinného rodiče.

Pro určování výše výživného slouží orientačně, jak pro účastníky, tak i pro samotný soud, nezávazné doporučující tabulky ministerstva spravedlnosti, v nichž je uvedeno kolik % z čistého měsíčního výdělku by mělo činit výživné pro dítě v určitém věku. Tato tabulka se opírá o analýzu Českého statistického úřadu a jsou v ní zohledněny připomínky odborné i laické veřejnosti.

Pozor tabulka však může sloužit orientačně pouze při počtu dětí 3, v případě více dětí je třeba každý případ posuzovat již zcela individuálně bez ohledu na doporučující tabulky. Samozřejmě že i v případě 1, 2 či 3 dětí v rodině postupuje soud v každém jednotlivém případě individuálně, avšak podpůrně lze užít zmiňované tabulky ministerstva spravedlnosti.

Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí
1. 0 - 5 let 11 – 15 %
2. 6 - 9 let 13 – 17 %
3. 10 - 14 let 15 – 19 %
4. 15 - 17 let 16 – 22 %
5. 18 a více let 19 – 25 %
 
 

Co posuzuje soud při rozhodování o výživném?

Odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného

U nezletilého dítěte vykonávajícího povinnou školní docházku, případně připravujícího se na další povolání na střední škole, bude přiznání výživného odpovídajícího odůvodněným potřebám dítěte pravidlem. Dále taktéž soud přihlíží k hrazeným volnočasovým aktivitám dítěte a taktéž k výdajům, jež má dítě se svým zdravotním stavem (dioptrické brýle, alergie, astma, antikoncepce aj.).

Při rozhodování o výživném je vždy nutné zohlednit nejen fakticky dosahované příjmy povinného, ale celkovou jeho movitou a nemovitou situaci stran majetku v jeho vlastnictví a jeho životní úroveň (tedy např. zda vlastní jednu či několik nemovitostí nebo bydlí v pronájmu nebo vlastní několik drahých aut a jezdí na zahraniční dovolené atd.).

Mezi příjmy povinného je třeba počítat nejen příjmy ze zaměstnání či z podnikání, ale taktéž příjmy z brigád a jiných příjmů jako například příjmy z pronájmu. Nelze však mezi příjmy počítat například zemědělské dotace či dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi.
K posouzení majetkových poměrů povinného se taktéž počítají příjmy osob, žijících s ním ve společné domácnosti, tedy typicky příjmy ze zaměstnání (a jiné příjmy) manželky či přítele/přítelkyně povinného a naopak, za předpokladu, že společně hospodaří.

Tzv. potencionalita příjmů
Umožňuje soudu vycházet nejen z faktických, ale i případně možných příjmů povinného. Potencionalita má postihovat zejména situace, kdy je výživou povinný bez prostředků, vyhýbá se práci nebo je zaměstnán v práci, kde dosahuje nižších výdělků, než by dosahoval v zaměstnání, pro které má vzdělání, a proto nemůže a ani nechce plnit řádně vyživovací povinnost.

Dítě v péči jednoho z rodičů
Ten z rodičů, kterému je nezletilé dítě svěřeno do péče, si svou vyživovací povinnost vynahrazuje do určitého věku dítěte zcela, a poté do určitého věku zčásti, svojí osobní péčí o dítě (do 10 let věku dítěte). Obecně platí, že na rodiči, s nímž dítě žije ve společné domácnosti, leží vyživovací povinnosti ve fakticky větším rozsahu než na druhém, výživou povinném rodiči, neboť zajišťuje dítěti, bydlení, stravu, úklid, praní, hygienické potřeby apod.

Životní úroveň rodičů

Dle ustanovení občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přitom předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte, tedy předchází hledisku shora uvedenému.

Životní úroveň rodičů však dítě sdílí v obou směrech, typickým příkladem jsou děti, které se věnují drahým sportovním aktivitám, mnohdy na vrcholové, závodní úrovni. Zájmová činnost, byť by byla finančně náročná, důvodem pro zvýšení výživného být nemůže, pokud si její financování rodiče nemohou dovolit, protože životní úroveň dítěte je závislá na životní úrovni rodičů.

Posuzované odůvodněné výdaje

Při rozhodování soudu je třeba taktéž vždy zohlednit tzv. odůvodněné výdaje tedy, zda mají rodiče ještě jinou vyživovací povinnost k dalším svým dětem.

Dalšími odůvodněnými výdaji jsou typicky náklady na dopravu do zaměstnání a náklady spojené se svým zdravotním stavem.

Naopak pro soud nerozhodné jsou, a velice často je jimi i přesto argumentováno, náklady na bydlení, splátky půjček, hypoték či jiné závazky, ať už je jejich důvod jakýkoliv. Tyto nelze plnit přednostně na úkor zajištění řádné výživy nezletilých dětí, která je pohledávkou přednostní. Ani režim dnes velice často využívaného oddlužení, v němž se rodič může nacházet, nemá na stanovení výživného vliv.

Velice často se rodiče odvolávají na dárky, které dětem kupují a na náklady vynakládané v rámci styku s dětmi. Podle judikatury soudu vynakládá-li rodič finanční prostředky pro dítě v rámci styku, pak k tomu nemůže soud přihlížet, neboť se jedná o zcela dobrovolná plnění, která druhému rodiči při zajišťování základních potřeb nezletilého dítěte nepřinášejí žádné benefity. Dále také není možné přihlížet k příspěvkům, které nepřekračují rámec běžného obdarovávání dětí.

Hledáte-li kvalitní právní služby advokátní kanceláře (advokáta) v Olomouci a Olomouckém kraji, tak využijte tento - kontakt.
 
2018 © Provozováno službou Internet123Mediatel spol. s r.o. a katalogem ZlatéStránky.cz.