Řízení pod vlivem alkoholu nebo drog je jedna z nejnebezpečnějších činností. Činností, která můžete v silničním provozu dělat. Je to hazard s lidským životem.
Řízení pod vlivem z pohledu množství alkoholu
Doposud byla jasně stanovená hranice vylučující způsobilost řidiče řídit vozidlo pouze, co se týče alkoholu. Zde podle zjištění hodnoty alkoholu v těle řidiče rozlišujeme v českém právním prostředí přestupek a trestný čin. Přestupek hodnota alkoholu do 0,9 promile, kdy při zjištění 0,5 promile v dechu je řidič již povinen podstoupit na výzvu i odběr krve k potvrzení či vyvrácení přítomnosti alkoholu v těle. Do této výše promile postačí pouze dechová zkouška. Trestný čin 1 a více promile alkoholu v těle.
Řízení pod vlivem drog
Pro jiné omamné látky (např. marihuana, pervitin, LSD, heroin apod.), však doposud žádná jasně stanovená hranice množství látky v těle řidiče, která již vylučuje jeho způsobilost k řízení motorového vozidla, nebyla. Stanovena byla judikatorně v roce 2015 (usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 9. 2015, pod sp. zn. 7 Tdo 979/2015) např. výše THC v těle průměrného řidiče na 10 ng/ml 0,010 mg/l).
Dopravní nehody způsobené při řízení pod vlivem, tedy řidiči ovlivněnými, ať už alkoholem či jinou omamnou látkou mají dle statistik PČR stále rostoucí tendenci. Proto se zaměřilo na tento dlouhodobý problém Trestní kolegium Nejvyššího soudu. Ke konci října 2020 vydalo stanovisko k trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla. Řidiče, jenž je ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky uvedeného v ust. § 274 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
„koncentrace v krvi nejméně:
- 10 ng/ml (9THC)
- 150 ng/ml Methanfetaminu (pervitin),
- 150 ng/ml Amfetaminu
- 150 ng/ml kokainu
- 200 ng/ml morfinu
Díky výše stanovenému není již třeba k závěru o vině řidiče při řízení pod vlivem za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky vypracovávat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Postačí znalecký posudek či odborné vyjádření z odvětví toxikologie, které provede zjištění o výši koncentrace látky v těle řidiče.
Z tohoto uvedeného závěru jsou však stanoveny i výjimky, kdy bude nutno znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie tak jak tak vypracovat. A to v situacích jako např. pro posouzení příčetnosti při současném užití alkoholu a jiné návykové látky. Vše za předpokladu, že způsobilost nebude vyloučena již hladinou alkoholu či v případě nestandardního chování řidiče neodpovídajícím zjištěné menší koncentraci návykové látky apod.
Závěr
Závěrem lze tedy očekávat, že výše stanovené limity omamných látek při řízení pod vlivem v těle řidiče by mohli vést ke zjednodušení a zrychlení trestního řízení.
Myslíte, že takováto objektivizace množství látky v těle průměrného řidiče je na místě nebo jste zastánci individuálního posuzování každého řidiče zvlášť? Jak lze vlastně definovat průměrného řidiče? Máme za to, že kolem tohoto problému vyvstává několik nejasností. Jaká názor máte Vy? Váš názor nás zajímá!
