Každý zaměstnanec má právo nejméně na 4 týdny dovolené v kalendářním roce. Za toto pracovní volno náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. Vedle dovolené jakožto volného času poskytnutého k odpočinku. Rozeznáváme však také překážky v práci, z důvodu kterých není zaměstnanec schopen vykonávat práci. V některých případech se může jednat o tzv. neplacené volno.
Překážky v práci, které nastanou na straně zaměstnavatele či na straně zaměstnance, znemožní nebo učiní obtížnější zaměstnanci plnění jeho pracovních povinností. V důsledku toho bude zaměstnanci poskytnuto pracovní volno, za které mu buď náleží náhrada mzdy nebo platu, nebo nikoliv. Hovoříme o tzv. neplaceném volnu.
Níže v tomto článku se budeme zabývat tím, za jakých situacích se zaměstnanci poskytuje tzv. neplacené volno. Podrobněji se také zaměříme na jednotlivé životní situace, které představují důvody neplaceného volna.
Neplacené volno a jeho zákonná úprava
Pracovněprávní vztahy jsou obecně upraveny zejména v zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“). Právní úpravu tzv. neplaceného volna zde nalezneme v § 199 a násl. zákoníku práce. A to ačkoliv zákoník práce pojem „naplacené volno“ nepoužívá.
Pro neplacené volno platí základní pravidlo, že jej nikdy nemůže nařídit zaměstnavatel. Volno bez náhrady mzdy či platu přísluší zaměstnanci za situace, že na jeho straně nastane osobní překážka, pro kterou nemůže splnit své pracovní povinnosti v pracovní době.
Ze shora jmenovaného ustanovení § 199 zákoníku práce plyne, že nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu.
Překážky v práci aneb důvody pro neplacené volno
Z citovaného ustanovení vyplývá, že z důvodů určitých osobních překážek je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci volno. Není však za každou cenu povinen poskytnout náhradu mzdy či platu – k tomu je povinen jen za určitých podmínek (viz níže). A jaké jsou tyto překážky v práci? Odpověď nalezneme v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která obsahuje výčet těchto překážek:
- vyšetření nebo ošetření
- pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
- přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
- znemožnění cesty do zaměstnání
- svatba
- narození dítěte
- úmrtí
- doprovod (například rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení)
- pohřeb spoluzaměstnance
- přestěhování
- vyhledání nového zaměstnání.
V případě, že nastane u zaměstnance jiná překážka, nemusí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci pracovní volno. Zpravidla ale bude záležet na dohodě konkrétního zaměstnance se zaměstnavatelem. Lze uzavřít, že pracovní volno bez náhrady mzdy či platu bude zaměstnanci poskytnuto též z důvodu jiných důležitých osobních, rodinných nebo i majetkových záležitostí.
Přerušení dopravního provozu či zpoždění hromadných dopravných prostředků, znemožnění cesty do zaměstnání
Tyto zdánlivě podobné překážky se od sebe v mnohém liší. V případě přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků náleží pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Jednoduše řešeno, když se zaměstnanec vlivem nepředvídatelné dopravní komplikace zpozdí s příchodem do práce, náleží mu po tuto dobu volno. Podmínkou však je, že se nemohl na místo svého pracoviště dostat jiným vhodným a přiměřeným způsobem.
Překážka znemožnění cesty do zaměstnání se týká jen určité skupiny zaměstnanců, a to těžce zdravotně postižených. V tomto případě jim náleží pracovní volno nejvýše v rozsahu 1 dne s náhradou mzdy nebo platu, když se zaměstnanci byla povětrnostními vlivy znemožněna cesta do zaměstnání.
Svatba, narození dítěte, úmrtí
Na vlastní svatbu zaměstnance zaměstnavatel poskytne 2 dny pracovního volna – jeden den k účasti na svatebním obřadu. Rovněž se pracovní volno v rozsahu 1 dne poskytne zaměstnanci k účasti na svatbě jeho dítěte. Zaměstnanec má ve všech těchto případech právo na náhradu mzdy právě za 1 den poskytnutého pracovního volna.
Pracovní volno 1 den se poskytne též zaměstnanci k účasti na svatbě jeho rodiče, náhrada mzdy mu však nepřísluší.
Co se týče narození dítěte, tak pracovní volno se týká jen zaměstnance – muže jakožto otce dítěte, jelikož matka v této době čerpá mateřskou dovolenou. Rozlišují se zde dvě situace. Zaprvé, zaměstnanec má právo na pracovní volno s náhradou mzdy, a to na nezbytně dlouhou dobu, k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět. Zadruhé pracovní volno bez náhrady mzdy se ve stejném rozsahu poskytne zaměstnanci k samotné účasti při porodu manželky (družky).
V případě úmrtí se opět rozlišují různé situace, ve všech případech se však pracovní volno poskytuje s náhradou mzdy nebo platu. Pracovní volno v rozsahu 2 dnů se poskytne zaměstnanci při smrti jeho manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob.
Dále se zaměstnanci poskytne pracovní volno na 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, se pracovní volno poskytne zaměstnanci k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Přestěhování, vyhledání nového zaměstnání
Z důvodů stěhování se poskytuje pracovní volno nejvýše v rozsahu 2 dnů, a to bez nároku na náhradu mzdy či platu. V případě, že se zaměstnanec stěhuje za prací nebo jinak v zájmu zaměstnavatele, náhrada mzdy či platu mu náleží.
Volno od práce zaměstnanec ocení nejenom při změně bydlení ale též při změně zaměstnání. Z tohoto důvodu se pracovní volno poskytne před skončením pracovního poměru na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. V tomto případě však bez náhrady mzdy nebo platu.
S náhradou mzdy nebo platu se pracovní volno ve stejném rozsahu poskytne před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e), nebo dohodou z týchž důvodů.
Závěr – neplacené volno
Pro maximální využití svých práv je dobré si být vědom, v kterých případech pracovního volna zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu, a v jakých mu nezbývá nic jiného, než využít tzv. neplaceného volna. Jestliže si nevíte rady s jakoukoli otázkou pracovního práva, neváhejte a obraťte se na nás!
