Narovnání

Obsah

Co je narovnání? Pokud je proti Vám vedeno trestní řízení, rozhodně se nejedná o příjemnou záležitost. Trestní řízení je řízením, v němž policejní orgán, státní zástupce i soud zjišťují, zda byl spáchán trestný čin, kdo jej případně spáchal (tj. pachatel trestného činu) a uložil tomuto pachateli trest. Ovšem věděli jste, že existují i tzv. odklony? Vedle standardního trestního řízení nám trestní řád umožňuje využití i tzv. odklonů. Odklon spadá pod kategorii tzv. zvláštních způsobů trestních řízení. S jednotlivými fázemi trestního řízení a obecněji s odklony jsme Vás již seznámili v našem článku Odklony a fáze trestního řízení.

Ve chvíli, kdy je vůči osobě zahájeno trestní stíhání, stává se obviněným. Pro obviněného je rozhodně žádoucí, aby byla jeho záležitost řešena prostřednictvím odklonu namísto pokračování v trestním řízení. Jednou z forem odklonu je i tzv. narovnání. Ovšem i tento alternativní způsob řízení nelze využívat svévolně. Má stanovené podmínky, za kterých lze aplikovat. Pojďme se nyní na narovnání blíže podívat.

Narovnání

Co je to narovnání?

Narovnání je dohoda uzavřená mezi pachatelem poškozeným. Jak je již naznačeno výše, pachatel je osoba, která se dopustila trestného činu. Poškozený je naopak osobou, která byla tímto trestným činem poškozena. Poškození může spočívat v ublížení na zdraví, majetkové škodě či nemajetkové újmě, nebo se pachatel na úkor této osoby obohatil.

Narovnání je žádoucí v případech, kdy je upřednostňováno vyrovnání vztahů a řešení konfliktu právě mezi pachatelem a poškozeným než samotné potrestání pachatele. Velmi zásadní podmínkou pro narovnání je souhlas obviněného i poškozeného k tomuto alternativnímu způsobu řešení.

Právní úprava narovnání je obsažena v ustanovení § 309 a násl. trestního řádu.

Jaké jsou další podmínky narovnání?

Narovnání je upravováno v rámci ustanovení § 309 a násl. trestního řádu. Zde jsou uvedeny všechny zákonem stanovené podmínky k jeho naplnění.

Narovnání nelze využít u všech trestných činů. Pouze v případě tzv. přečinů. Pod přečiny spadají všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, u nichž je trestním zákoníkem stanoven trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby maximálně do pěti let.

Ačkoli zde obviněný nepřiznává vinu, přesto v rámci narovnání dochází k prohlášení ze strany obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Toto prohlášení však musí být obviněným učiněno svobodně, vážně a určitě.

Samozřejmě ani způsobená škoda, újma nebo bezdůvodné obohacení nezůstane bez povšimnutí. Jednou z dalších podmínek je úhrada způsobené škody poškozenému. Případně obviněný musí vynaložit všechny potřebné úkony k její úhradě nebo zvolit jiný způsob odčinění újmy vzniklé trestným činem. Stejně tak musí obviněný vydat bezdůvodné obohacení, které získal na úkor poškozeného, nebo učinit jiné vhodné opatření směřující k jeho vydání. Nutno zdůraznit, že podmínkou narovnání je úplné nahrazení této újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Dále obviněný složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu za účelem pomoci obětem trestných činů. Ačkoli si tuto částku určuje sám obviněný, je třeba jí řádně uvážit. Neboť nesmí být zřejmě nepřiměřená vzhledem k trestnému činu (konkrétně přečinu) obviněného.

Narovnání jako smlouva mezi poškozeným a obviněným?

Může se zdát, že je pro narovnání zásadní pouze souhlas poškozeného i obviněného společně s několika dalšími výše popsanými zákonnými podmínkami a obecně tedy postačuje pouze uzavřít „smlouvu“ a tím záležitost „ukončit“. Ovšem opak je pravdou. Dalším atributem narovnání je jeho schválení ze strany soudu, popřípadě státního zástupce.

Soud nebo státní zástupce rozhodne o schválení narovnání a současně zastaví trestní stíhání, jestliže obviněný řádně naplní všechny výše zmiňované podmínky a tento způsob vyřízení věci bude považován za dostačující. Zda je narovnání a s tím související podmínky dostačujícím způsobem řešení zohledňuje soud (státní zástupce) vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, dále k míře, jakou je přečinem dotčen veřejný zájem, ale i ve vztahu k sobě obviněného, konkrétně k jeho osobním a majetkovým poměrům.

Před rozhodnutím o schválení narovnání je ještě nutné provést výslech obviněného i poškozeného. Zjišťuje se způsob a okolnosti uzavření dohody o narovnání, zda bylo narovnání učiněno dobrovolně, oba souhlasí s jeho schválením a rozumí důsledkům tohoto schválení. Ještě před samotným výslechem je rovněž zapotřebí poučit obviněného a poškozeného o podstatě institutu a důsledků narovnání.

Může se stát, že ke schválení narovnání přesto nedojde. Obviněný se však nemusí obávat, že by jeho „prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán“ sloužilo v průběhu trestního řízení jako doznání. V rámci narovnání se obviněný přímo nedoznává, a proto nelze k tomuto „prohlášení“ ani následně přihlížet jako k důkazu.

Lze se proti narovnání bránit?

Na počátku se narovnání jednoduše nemůže realizovat, pokud obviněný nebo poškozený sám neudělí souhlas. Ale jaké jsou možnosti v případě, že již došlo ke schválení narovnání? Proti samotnému rozhodnutí o schválení narovnání lze následně podat stížnost. Stížnost může uplatnit jak obviněný, tak poškozený. Pokud ke schválení narovnání dochází ze strany soudu, pak předmětnou stížnost může podat i státní zástupce. Stížnost má odkladný účinek. Odkladný účinek obecně znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci a nelze ani vykonat. Nenastávají tak účinky schválení narovnání soudem.

Závěr

Narovnání je jedním ze způsobů alternativního řešení sporů. Pro obviněného je bezesporu žádoucím řešením věci, ale je závislé na souhlasu poškozeného, splnění dalších zákonných podmínek a na konečném rozhodnutí soudu či státního zástupce o jeho schválení. Pro obviněného je výhodou zastavení trestního stíhání, není tedy vynesen odsuzující rozsudek, nedojde k vyslovení viny ani uložení trestní sankce. Obecně je „smírné“ řešení celé záležitosti pozitivním východiskem i pro poškozeného, a to především z pohledu rychlejší nápravy způsobené škody, újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Pokud si nejste jisti, zda je možné dosáhnout schválení narovnání nebo si nevíte rady s jeho sepsáním, neváhejte a využijte právní pomoci ze strany odborníka u nás v advokátní kanceláři.

Související odkazy:

Trestní právo (obhájce)

Picture of David Pytela

David Pytela

vedoucí advokát advokátní kanceláře - Váš průvodce právem

Zajímá Vás více?

Zjistěte více informací o naší advokátní kanceláři. Můžete se podívat na naše firemní video, zjistit, jaké poskytujeme právní služby a kolika a kterým klientům jsme pomohli (včetně Statutárního města Olomouc) aj.:

Napište nám s čím Vám můžeme pomoci:
... nebo nám rovnou ZAVOLEJTE