Současná krize způsobenou virem SARS CoV-2 má za následek nejen strach o zdraví, ale i neschopnost uhradit své závazky věřitelům z důvodu masivního a náhlého výpadku příjmů jak jednotlivců, tak celých podniků. Takový stav může dostat řadu jinak zdravých podniků do finančních potíží. Hrozí insolvence. Ukončení výroby či činnosti dotčených a jinak fungujících podniků je přitom z pohledu národního hospodářství nežádoucí a mohlo by přinést růst nezaměstnanosti a pokles ekonomiky.
To samozřejmě nikdo nechce, a proto vláda 1. 4. 2020 představila návrh zákona přezdívaný „Lex Covid“, jehož obecným cílem je zmírnění nepříznivých následků epidemie COVID-19. Lex Covid se dotýká řady oblastí – promíjení lhůt v civilním, správním či trestním řízení, praktického fungování obchodních korporací po dobu epidemie či plošného zastavování exekucí. Úvodem je však nutné upozornit, že se prozatím jedná o vládní návrh zákona. Lex Covid může v legislativním procesu doznat četných změn, případně nemusí být Parlamentem vůbec přijat. Lze ovšem předpokládat, že v nějaké podobě Lex Covid Parlamentem projde, a to zřejmě velmi rychle v rámci nouzového (zjednodušeného) legislativního režimu. My se v tomto článku zaměříme na změny v insolvenčním řízení.
Prvně upozorňujeme, že navrhované změny jsou převážně dočasného charakteru. Půjde zejména o dočasnou úpravu doručování, možnost přerušit průběh oddlužení nebo úprava možnosti požadovat dočasné mimořádné moratorium insolvence pro firmy. Pokusíme se je tedy přehledně a jednoduše shrnout
Úprava doručování pro osoby s právem podat opravný prostředek
Osoby, které mají v insolvenčním řízení právo podat opravný prostředek (např. odvolání), nebudou obesílány samostatně a o vydání rozhodnutí, proti kterému mají právo opravný prostředek podat, se budou dozvídat jen z insolvenčního rejstříku. V případě, že dojde ke zmeškání lhůty pro odvolání či námitky a rozhodnutí nabyde právní moci, nebudou moci dotčené osoby ani požádat o prominutí zmeškání lhůty. V zásadě tak bude nezbytné neustále sledovat insolvenční rejstřík, jelikož od zveřejnění poběží okamžitě lhůta!
Omezení odpovědnosti za opožděný insolvenční návrh
Aktuálně insolvenční zákon předpokládá, že pokud právnická osoba či fyzická osoba podnikatel nepodá insolvenční návrh včas, odpovídá věřitelům za škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu. Lex Covid dočasně omezuje povinnost podnikatelů podat bezodkladně insolvenční návrh, a zároveň vylučuje i jejich odpovědnost za případnou škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu.
Dočasné omezení věřitelů podat insolvenční návrh (odklad insolvence)
Věřitelé budou zcela omezeni v možnosti podat věřitelský insolvenční návrh. K věřitelskému insolvenčnímu návrhu nebude soud přihlížet. Věřitel bude moci insolvenční návrh podat až po uplynutí stanoveného období. Jedná se o bezprecedentní omezení možnosti věřitelů vymáhat svoje pohledávky.
Zavedení institutu mimořádného moratoria (další odklad insolvence)
Moratorium je institut, který chrání dlužníka před věřiteli ve chvíli, kdy není schopen dostát svým závazkům, ale je tu naděje, že jde pouze o dočasný stav. Navrhované mimořádné moratorium může podat pouze dlužník, jehož finanční problémy byly způsobeny v důsledku mimořádných opatření a zároveň nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku. Soud zkoumá pouze splnění formálních náležitostí dlužníkova návrhu. Není třeba souhlasu věřitelů. Rovněž odpadá vazba mimořádného moratoria na podaný insolvenční návrh a soud může mimořádné moratorium schválit bez insolvenčního návrhu. Mimořádné moratorium za znatelně mírnějších podmínek poskytuje dlužníkovi stejnou ochranu jako standardní moratorium (nemožnost výpovědi smluv ze strany dodavatelů, rozhodnutí o úpadku apod.).
Změny v oddlužení (odklady insolvence pro fyzické osoby)
Pro fyzické osoby je zřejmě nejpodstatnější nová možnost přerušit oddlužení až na jeden rok. Insolvenční soud může v insolvenčním řízení po schválení oddlužení rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Učiní tak na návrh dlužníka podaný po projednání s insolvenčním správcem z důležitých důvodů nastalých v důsledku přijetí mimořádných opatření při epidemii; tyto důležité důvody je dlužník v žádosti povinen doložit.
Po dobu přerušení průběhu oddlužení nebude dlužník povinen plnit svou povinnost splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů. Soudy budou muset individuálně zkoumat, zda je skutečně důvod přerušit oddlužení z důvodu krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a také zda je dlužník objektivně v situaci, kdy kvůli krizovým opatření skutečně přišel o možnost splácet závazky. Bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii zanikne toto opatření nejpozději 31. prosince 2020.
V době ode dne nabytí účinnosti insolvenčního „Lex COVID-19“ (zákon upravující mimořádné podmínky insolvence) může na návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3. Výhodu by tak měl dlužník, kterému bude končit oddlužení v příštích měsících. I po dobu přerušení ale bude muset člověk v osobním bankrotu platit odměnu insolvenčnímu správci, byť sníženou (podle návrhu by měli správci dostávat 30 procent odměny), takže ve výsledku ho oddlužení přijde o něco dráž a stráví v něm logicky delší dobu.
Změny v oddlužení jednoduše
- Oddlužení nebude rušeno v případech, kdy dlužník neplní splátkový kalendář v souvislosti s mimořádnými opatřeními.
- Dlužník nemusí uhradit ani 30 % (resp. 50 %) pohledávek, a přesto mu může být osvobození od placení pohledávek přiznáno.
- Dočasné přerušení oddlužení a povinnost splácení, pokud dlužník má mimořádně snížené příjmy v důsledku opatření.
Vyhledávání dlužníků v insolvenci je možné prostřednictvím Insolvenčního rejstříku.
