Zasílatelství je jedním z typů smluvních vztahů, které se v rámci občanského práva upravují v občanském zákoníku. V českém právním řádu je zasílatelství upraveno především v § 2430 až § 2437 občanského zákoníku.
V tomto článku si tento smluvní vztah přiblížíme a pokusíme se Vás upozornit na možné problémové oblasti.
Definice zasílatelství
Zasílatelství (spedice) je typické právní jednání v oblasti přepravních služeb. Úprava zasílatelské smlouvy nepředstavuje koncepčně svébytný smluvní typ, ale jde o kombinaci prvků jiných úprav (zejm. komisionářské a přepravní smlouvy) vytvořené specificky pro potřeby obchodní praxe.
Obsah zasílatelství
Závazkem zasílatele je obstarání přepravy zásilky vlastním jménem a na účet příkazce. Pojem obstarání je třeba vykládat identicky jako obstarání záležitosti v rámci komise.
Předmět činnosti zasílatele spočívá v koordinování služby poskytované různými dopravci. Ve shodě s německou úpravou lze dovodit, že činnost zasílatele typicky sestává ze tří fází:
- stanovení prostředků a způsobu přepravy, včetně trasy přepravy,
- výběru přepravců a uzavření nezbytných přepravních, skladovacích zasílatelských smluv, včetně poskytování informací a pokynů těmto smluvním partnerům, a
- zabezpečení nároků na náhradu škody příkazce.
Předmětem závazku zasílatele mohou být i jiné než zasílatelské úkony, např. skladování, obstarání pojištění, zastupování v celním řízení, kontrola jakosti, balení zboží.
Tyto úkony mohou mít buď obstaravatelskou (příkazní) povahu, ať jsou vykonávány jménem příkazce nebo zasílatele, nebo mohou spočívat v povinnosti jejich přímého provedení (nesou tedy rysy díla).
Doba trvání zasílatelského závazku
Doba obstarání a provedení přepravy není podstatnou náležitostí zasílatelské smlouvy. Nebyla-li sjednána, je zasílatel povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
Na druhou stranu, otálí-li příkazce s příkazem k obstarání přepravy v situaci, kdy doba plnění nebyla ujednána, může zasílatel věc řešit jedině vypovězením závazku.
Forma a náležitosti zasílatelské smlouvy
Zasílatelská smlouva nevyžaduje písemnou formu.
Podstatnými náležitostmi jsou:
- závazek zasílatele obstarat přepravu zásilky (tzn. nikoliv pouze závazek přepravit zásilku),
- alespoň obecné vymezení zásilky,
- vymezení místa odeslání a místa určení (a to i velmi flexibilně, např. tak, že konkrétní určení těchto míst provede v určitém rámci příkazce) a
- vyjádření úplatnosti právního jednání (nemusí být však stanovena výše odměny.
Odměna a náhradu nákladů při zasílatelství
Zasílatelství je pojmově úplatné právní jednání. Nebyla-li výše odměny ujednána, náleží zasílateli přiměřená odměna, jaká se v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle poskytuje. Zasílateli kromě toho náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při plnění smlouvy.
Zasílateli vzniká nárok na na odměnu zpravidla pouze tehdy, jestliže skutečně obstará požadovanou přepravu. Jinými slovy zasílatel nebude moci uplatňovat nárok na odměnu v případech, kdy sice usiloval o sjednání přepravy, ale k jejímu obstarání nedošlo, třeba z důvodů nezávislých na zasílateli (např. v důsledku nepříznivé situace na trhu přepravních služeb).
Na druhou stranu zasílateli bude příslušet nárok na odměnu, nedošlo-li k obstarání přepravy v důsledku okolností na straně příkazce.
V případě nákladů při zasílatelství půjde především o přepravné uhrazené dopravci. Dohodnou-li se strany na určitém nákladovém limitu (např. že přeprava bude obstarána v určité ceně), není příkazce povinen hradit vyšší náklady, neodsouhlasil-li je.
Zasílatelský příkaz
V souladu s ust. § 2472 občanského zákoníku platí, že Není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má zasílatel právo žádat, aby mu příkazce doručil příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz).
Zasílatelský příkaz představuje osvědčení o pokynu příkazce k obstarání přepravy a jako takový plní především legitimační funkci vůči třetím osobám (zejm. dopravcům).
Příkaz nenahrazuje zasílatelskou smlouvu, může však představovat důkaz o ujednaných podmínkách.
Nedoručí-li příkazce zasílateli příkaz přes jeho požadavek, je v prodlení. Zasílatelský příkaz má obsahovat alespoň takové náležitosti jako zasílatelská smlouva. Zpravidla však bude praktické, aby obsahoval všechny podrobnosti obstarávané přepravy.
Mezizasílatel
Zasílatel může užít k obstarání přepravy dalšího zasílatele (mezizasílatele). Zasílatel však objektivně odpovídá za splnění závazků mezizasílatele, jako by plnil závazek sám.
Vztah mezi zasílatelem a mezizasílatelem je standardním zasílatelským vztahem (zasílatel je tedy v pozici příkazce a mezizasílatel v pozici zasílatele). Mezizasílatel nemá žádný obligační právní vztah k příkazci.
Škoda při zasílatelství
V souladu s ust. § 2478 občanského zákoníku, že vznikne-li na převzaté zásilce při obstarávání přepravy škoda, zasílatel ji nahradí, neprokáže-li, že škodu nemohl odvrátit.
Je ovšem otázkou, kdy zasílatel škodu nemůže odvrátit. Je zřejmé, že většinu škod je obecně možné odvrátit (zabránit jim) přijetím odpovídajících prevenčních opatření (v širokém smyslu). Přitom čím vyšší náklad zasílatel vynaloží na tato opatření, tím menší je pravděpodobnost vzniku škody. Jde tedy o otázku míry a o posouzení, zda zasílatel jednal při obstarání dopravy s odbornou péčí, zda nezanedbal opatření, která se lege artis považují za nezbytná (např. ostraha uskladněné zásilky), zda jednal s potřebným nasazením, nepodstupoval nepřiměřená rizika apod.
Důležité je, že v souladu s uvedeným ustanovením, nejde o škodu vzniklou kdykoliv od okamžiku, kdy zasílatel zásilku převzal, do jejího vydání, nýbrž pouze o škodu v důsledku vlastní činnosti zasílatele, např. vadných pokynů udělených dopravci.
ZÁVĚR
Zasílatelství je klíčovým nástrojem v obchodních vztazích a logistice, a to jak v oblasti tuzemské, tak i mezinárodní přepravy. Jeho právní úprava v občanském zákoníku poskytuje stranám potřebnou ochranu a zároveň vymezuje jejich povinnosti a odpovědnosti. Pro správnou a efektivní realizaci smlouvy o zasílatelství je nezbytné, aby tato byla sepsána pečlivě a v souladu se zákonem.
Proto je důležité přistupovat k jejímu uzavření s maximální obezřetností a ideálně si nechat smlouvu zkontrolovat advokátem. Prevence právních problémů je vždy levnější než jejich následné řešení.
